Jak v obchodech fungují slevy a co se stane, když dostaneme na výběr z až příliš mnoho možností?
Často se nám stává, že uděláme nějakou věc, pak si uvědomíme, že to byla holá hloupost a nechápeme, proč jsme to vlastně udělali. Přitom každou naši činnost provází množství psychologických fenoménů a na několik z nich, sebraných portálem brightside.me, se dnes podíváme. Příště tak možná budeš vědět, že zboží ve slevě nemusí být vůbec výhodné, a proč se cítíš tak trapně, když si máš sednout vedle přitažlivé osoby v trolejbusu.
Kotvení
Kotvení nebo anchoring je psychologický pojem označující stav, kdy se naše mysl zaměřuje pouze na krátký okruh věcí, z nichž v daném okamžiku získává informace. Perfektním příkladem je moment, kdy si koupíme zboží jen proto, že je ve slevě a akci by přece byla škoda nevyužít. Když vidíš předchozí (možná vymyšlenou) a aktuální cenu, je pro nás snazší zjistit, zda je zboží „hodné“ těch peněz.
Paradox volby
Velmi známý výzkum poukázal na to, že z čím více produktů si vybíráme, tím více jsme nespokojeni a dokonce i tím častěji nenakoupíme. Velké množství voleb totiž vyústí do faktu, že budeme po našem výběru produktu cítit méně satisfakce. Proto je například lepší dávat do výkladu obchodu jen osm druhů jogurtů než sedmdesát. Určitě si na to vzpomeneš i ty. Když třeba začneš konzumovat něco, co sis koupil, často tě možná napadnou myšlenky typu ten druhý produkt by byl asi lepší a podobně.
Iluze shlukování
V tomto případě naše vnímání neovlivňují zákeřné mezinárodní korporace, ale my sami. Iluze shlukování je tendence vidět systém mezi úplnými náhodami a trpí jí zejména věštci a gambleři. To, že ti neustále padají kostky dobře, neznamená, že jsi vyvoleným a ani to, že je tvým osudem vydělávat si hazardem, ale jen to, že jsi měl v ten večer fakt velké štěstí. Všechno je to o náhodě, ne o žádných proroctvích, předpovědích či nedejbože o osudu.
Pratfall Effect
Fenomén popsaný v roce 1966 psychologem Elliotem Aronson tvrdí, že se nám líbí, pokud někdo dělá chyby, a to zejména ve vztahu. Na začátku vztahů je totiž často druhá strana námi idealizovaná a to, že někdy udělá menší chybičku či na ulici narazí do sloupu, ho v naší mysli stále drží při zemi, což ho činí ještě atraktivnějším. Pokud tedy něco pokazíš před svou vyvolenou, není to až taková tragédie.
Klam přeživších
Logický klam známý v angličtině jako survivorship bias je založen na vyšší viditelnosti těch, kterým se něco podařilo. Například - v novinách si přečteš fantastický příběh o chlapíkovi, úspěšném byznysmenovi prodávajícím svítidla. Možná si řekneš, že přece to není až tak těžké, ale noviny ti neprozradí o sedmi dalších lidech, kteří v tomto byznysu selhali, čímž si vytvoříš specifickou klamnou iluzi plnou generalizace. Dívej se na věci z více stran.
Strach z krásy
Určitě sis všiml, že běžní lidé si neradi sedají vedle velmi pěkných jedinců. Vidět je to například v hromadné dopravě, kdy si člověk sedne vedle krásné dámy až tehdy, když není volné místo někde jinde (případně si nesedne vůbec). Důvod je jednoduchý, mnoho lidí cítí nepříjemný tlak z momentu, kdy by si měli sednout vedle krásného člověka. To vzrušení, snaha udržet seriózní tvář, napětí a strach z toho, že by se na tebe ta děsivá osoba mohla podívat nebo se na něco zeptat, je prostě až příliš mnoho.
