Neděle 22. 4. 2018 svátek má Evženie

hledej na refresheru

Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
zdroj: pexels.com

Čeští vědci vyvinuli revoluční mikročip. Data dokáže zapsat i tisíckrát rychleji než dosud používané paměťové nosiče

Speciální čip může výrazně zrychlit pokrok v práci s umělou inteligencí.

17. duben 2018, 13:31

Speciální čip může výrazně zrychlit pokrok v práci s umělou inteligencí.

Skupina vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ve spolupráci se zahraničními spolupracovníky přišla s prototypem speciálního mikročipu. Ten dokáže zpracovávat data mnohonásobně rychleji než jiná zařízení podobného typu. Přímé vyvinutí čipu přitom nebylo cílem práce českých fyziků. Jejich záměrem bylo nejprve lépe pochopit efekty Einsteinovy relativistické fyziky v magnetech a mikroelektronice. Konečný přínos se ovšem zdá být příjemným bonusem, který možná za krátkou chvíli změní počítačový a technologický svět.

 

Ilustrační foto

Čeští vědci vyvinuli revoluční mikročip. Data dokáže zapsat i tisíckrát rychleji než dosud používané  paměťové nosiče

 

Umělá inteligence, strojové učení, smart cities a další jsou pojmy, které jsou v posledních letech často skloňovány v souvislosti s technologickou a informační evolucí naší společnosti. Rychlá doba si podle všeho žádá rychlá řešení a jakékoliv nástroje, které nám dokáží vyhovět, jsou více než vítány.

 

Týmu českých fyziků pod vedením významného vědce Tomáše Jungwirtha se podařilo předložit možná převratnou mikrosoučástku právě v přístupu k využívání umělé inteligence. Mikročip, který umí potřebná data zapisovat i tisíckrát rychleji, než je dnes běžné, najde velmi slibné uplatnění i v technologiích „běžného života“ – chytrých městech, chytré domácnosti, autonomních vozech a tak dále

 

Čeští vědci vyvinuli revoluční mikročip. Data dokáže zapsat i tisíckrát rychleji než dosud používané  paměťové nosiče

 

„Základ celé technologie tkví v tom, že se týmu podařilo pochopit, jak fungují zákonitosti Einsteinovy relativistické teorie uvnitř materiálů zvaných antiferomagnety. Na rozdíl od běžně používaných feromagnetů jejich magnetické chování nepůsobí navenek, protože se směr magnetů na sousedních atomech v krystalu pravidelně střídá. Věda je zná dlouho, ale donedávna měli odborníci za to, že nejsou užitečné,“ píší Hospodářské noviny.

 

Profesor Tomás Jungwirth ovšem v rámci bádání přišel na to, že stačí do správné kombinace látek s krystalovou mřížkou vpustit proud. Výsledek chování takového produktu je tedy novinkou na trhu. Výkonný mikročip je sice funkční zatím pouze ve formě prototypu, ovšem už teď je zřejmé, že v byznysu s počítačovými mikrosoučástkami bude mít úspěch.

 

Jungwirth se svým týmem patří vůbec k nejcitovanějším odborníkům ve svém oboru v prestižních vědeckých časopisech, jako je Science nebo Nature Physics. Jako jednomu z mála u nás se mu před osmi lety podařilo získat pro svou práci grant z Evropské výzkumné rady.

 

„Očekávání, že budeme schopni budovat řádově rychlejší a výkonnější počítače pomocí takzvané spintroniky, je tady dlouho. A tento výsledek je jedním z prvních, které potvrzují, že ta očekávání jsou reálná,“ komentuje práci svých kolegů ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd Michal Prouza.

 

Čeští vědci vyvinuli revoluční mikročip. Data dokáže zapsat i tisíckrát rychleji než dosud používané  paměťové nosiče

 

Mikročip z Akademie věd totiž již stihnul zaujmout nějvětšího giganta ve výrobě čipů Intel. Jak ovšem naznačují slova profesora Jungwirtha, tato a podobné firmy budou upozaděny na úkor společnosti Hitachi, která vědce dlouhodobě podporuje: „Pracujeme spolu na vlastním výzkumu, přípravě patentů, a firma navíc přímo finančně podporuje náš výzkum: nově přišla s nabídkou podpory mi­lion a půl korun ročně, kterou můžeme libovolně využívat na bádání. Neočekávají okamžité výsledky, podporují nás a vyčkávají, co přijde.“

 

Čip je v současnosti v patentovém řízení, aby si vědci z Akademie věd, univerzity v Nottinghamu a japonské nadnárodní firmy Hitachi zajistili ochranu svého produktu.

Vyjádři svůj názor na článek
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Odpad Méně takových článků
Super! Více takových článků
Řekni nám, proč se ti článek nelíbí:
Děkujeme za tvůj názor!
Pomáhá nám i autorům při zkvalitňování obsahu na stránce.
Líbil se ti článek? Sdílej ho přátelům
NAHORU
Nejčtenější