Ne každý si žije tak dobře jako my.
Chudoba je jedním z velkých problémů současného světa. Statisíce lidí přespávají na ulicích, další kvanta nemají pořádně co do úst, popřípadě čistou pitnou vodu neviděly celé týdny. To jsou podoby nejextrémnějším chudoby, kvůli níž lidem častokrát hrozí katastrofální následky i v podobě smrti.
Na světě stále existují slumy – rozsáhlé čtvrti, které jsou součástí velkoměst. Jsou velké a velmi znečištěné. Typický kolorit doplňují tuny odpadků, špinavé potůčky či úzké uličky plné lidí. Slumy si spojujeme především s africkými a asijskými zeměmi. V Jižní Americe mluvíme spíše o favelách, ačkoli jde o stejné typy obydlených míst.
Absolutní minimum Čechů má příležitost alespoň do jednoho z nich zabloudit a poohlédnout se, jak v nich lidé dokáží přežívat. A proto jsme zalovili na populárním YouTube, abychom vám alespoň virtuálně představili některé z nich. Našimi průvodci budou majitelé jednotlivých YouTube kanálů.
Slumy v Indii
Dharavi, Bombaj – Začneme v zemi, pro které jsou slumy typické. Indie je po Číně druhou nejlidnatější zemí na zeměkouli a je logické, že nedokáže zajistit důstojný život všem svým obyvatelům. Disponuje jimi i 13milionové město Bombaj, největší konurbace na světě. Z hlediska chudoby je známá místní část Dharavi. Vznikla na konci 19. století v bažinatém terénu a v současnosti se rozprostírá na ploše přes 2100 kilometrů čtverečních.
Zjistit přesný počet místních obyvatel je nemožné, a proto jsou k dispozici pouze odhady. Ten z roku 2016 hovoří o 300 000 až 1 000 000 lidí. Žijí zde téměř hlava na hlavě. 33 % obyvatel tvoří muslimové, zbytek jsou převážně hinduisté. Nečekaným je možná fakt, že gramotnost se pohybuje okolo 60 % (pro srovnání, v Maroku je gramotnost na úrovni 68 %).
Dillí – Přesuňme se však do hustěji obydlených regionů země, a to na sever. Koncentrace 11 000 000 lidí s hustotou zalidnění 7 400 osob na kilometr čtvereční opět vytváří podmínky vhodné pro vznik chudé čtvrti. Jak vypadají jeho uličky? Viz video níže.
Slumy v Africe
Addis Abbeba – Pokud jste na YouTube zběhlí, nejzajímavější pohled na africký život nám dosud poskytl Peter Popluhár. Afrika a chudoba jsou blízké pojmy, a proto i na černém kontinentu lze nalézt obrovské slumy podobně jako v Indii. Jeden z nich se rozprostírá v hlavním městě Etiopie – v Addis Abeba. Žije v něm 3 300 000 obyvatel a město je přeplněné.
Kibera, Nairobi – 6 kilometrů od centra Nairobi, hlavního města Keni, lze nalézt Kiberu. Není jediným slumem – ve městě jich je přes 7. Opětovně, přesný počet lidí žijících v tamních chatrčích se nedá zjistit, a proto se podobné sčítání dělá odhadem. Na základě leteckých snímků a podobně. V Kibeře by mělo žít od 350 000 do 1 000 000 lidí. Místní, pokud možno, se snaží získávat nějaké vzdělání, vláda určité části boří a staví byty. Denní příjem na hlavu zde je málokdy větší než 1 dolar na den. AIDS není ničím výjimečným.
Favely v Jižní Americe
Rocinha, Rio de Janeiro – A do třetice se přesuňme na poslední kontinent, a to do Jižní Ameriky, konkrétně do Brazílie. Celosvětově nejznámější brazilské město i se svým okolím zahrnuje 11 000 000 osob. Pokud se však projdete od turistických zastávek, center a pláží trochu hlouběji do vnitrozemí, naskytne se vám pohled na favely (jihoamerické slumy). Rocinha je jedna z nich a zároveň největší. Rozprostírá se na velkém kopci a domov zde má kolem 70 000 jedinců.
Domky jsou většinou z cihel a betonu (ne dřeva a jiného materiálu), domácnosti mají přístup k vodě i elektřině. Trendem je stavění pokojů přes sebe, čímž vznikají jakési miniaturní věžáky. Na rozdíl od chudých čtvrtí jiných kontinentů jsou zde banky, medicínská centra, místa k jídlu a podobné vymoženosti. Ačkoli nebezpečí čeká za každým rohem, denně sem přicházejí stovky turistů.
Paradoxně, turismus v chudých čtvrtích je stále populárnější (angl. tzv. slumming). Jelikož pro obyvatele chatrčí může jít o zajímavý finanční zdroj, snaží se někteří z nich nabízet čisté a bezpečné pokoje na přespání. Pro lidi z vyspělejších zemí jde o jedinečný zážitek na celý život.
