Milovníci hororového žánru si umělce Petra určitě ihned zamilují.
32letý Peter Murín už téměř 11 let pracuje na oddělení soudního lékařství a patologické anatomie. Za dlouhé období si už na dané pracovní prostředí zvykl, ale místy ho některé situace stále dokáží vyvést z míry.
Vedle své práce v márnici se věnuje umělecké tvorbě hororových fotografií a masek. V rozhovoru nám Peter vyprávěl o různých aspektech psychicky náročného zaměstnání, ale také o svém tvůrčím hobby, kterým by se jednoho dne chtěl i živit.
- Co Petra na práci v márnici inspiruje při tvorbě hororových masek a zda už kvůli psychickému tlaku zvažoval změnu povolání;
- jak se Petrova tvorba spojuje s rappery Molochem či Torulou;
- o nevydařené mikulášské masce, kterou si agentura nepřevzala, protože by byla pro děti příliš děsivá;
- jak dlouho trvá a jakým způsobem probíhá výroba masky a následné fotografování v děsivé póze;
- o kritice konzervativních nepřejících, kteří Petra posílali na léčení a chtěli ho „napravit“ texty z Bible.
Pracujete na oddělení soudního lékařství a patologické anatomie, jinak řečeno v márnici. Jak jste se k této práci dostal?
Mám vystudovanou zdravotní školu. Po ukončení studia jsem pracoval na oddělení urgentního příjmu. Doslechl jsem se, že na soudní hledají člověka, tak jsem si poslal životopis a už je tomu skoro 11 let, co zde pracuji. Bylo mi 20 let, když jsem začal pracovat v márnici.
Jak dlouho trvalo, než jste si zvykl, že se v rámci své pracovní náplně budete pohybovat v blízkosti lidských těl?
S tím musí člověk víceméně počítat. Každý, kdo tam jde, ví, co ho čeká, a jaká práce ho tam čeká. Já to dělám už dlouho, ale přiznám se, že jsou situace, které mě dokážou rozhodit. Násilí na lidech je obecně těžká věc.
Taková práce musí být určitě mimořádně náročná na psychiku. Setkal jste se s případy, kdy lidé tuto práci právě z tohoto důvodu raději vzdali?
Pokud mám být upřímný, tak ne. Nejdůležitější je najít a osvojit si určitou formu odosobnění se. Samozřejmě, ne vždy je to jednoduché, ale pokud bychom to nedokázali, nikdo bychom to nedělali. Můj názor je takový, že například dětská onkologie je mnohem horší než toto.
V čem je podle vás práce na onkologii těžší?
Je náročnější v tom, že vidíte člověka reálně trpět. Při mé práci ke mně přijde už tělo bez duše. Vím, co si muselo protrpět, ale nevidím to. Jednoduše, už nejsem toho součástí. Práci na onkologii bych dělat nedokázal a cením si každého, kdo to dokáže.
Nezvažoval jste kvůli prostředí a náročnosti pracovní náplně změnu povolání?
Když jsem byl malý, tak jsem chtěl být chirurg. Mě to vždy tak nějak táhlo ke zdravotnictví. A čím jsem byl starší, tím jsem si více uvědomoval a měl cíl skončit právě na tomto oddělení. Ale zase netvrdím, že je to můj „dream job“.
Práci snů však vidíte ve své umělecké tvorbě. Kolik si pomocí ní vedle stálého zaměstnání dokážete přivydělat?
Ono je to individuální. Věnuji se tomu poměrně krátkou dobu nato, abychom se zde mohli bavit o nějakých horibilných částkách a výdělcích. Samozřejmě, mám i placené focení, prodávám své obrazy a vyrábím masky na zakázku a na míru. Ale vyžít se z toho momentálně ještě nedá.
Jaký pravidelný příjem z této činnosti by byl přijatelný nato, abyste odešel ze současné práce?
To je záludná otázka (smích). Určitě je mým snem, aby mě focení někdy živilo. Každý chce být slavný a bohatý a já určitě nejsem výjimkou. Tvrdě na sobě pracuji a vydávám ze sebe maximum. Není den, kdy bych něco neplánoval, nevyráběl nebo nevymýšlel ohledně mých focení a výroby masek. Určitě by to muselo být alespoň tolik, aby mě později ten odchod ze zaměstnání nemrzel.
Kdy jste vytvořil úplně první masku?
Při mých začátcích jsem se nejprve věnoval make-upu. Tehdy to byl takový „boom“ a postupem času jsem si uvědomil, že jsou v této oblasti lepší umělci než já, a prosadit se bude velmi obtížné. Potřeboval jsem vymyslet něco originálního, co tu ještě nebylo, a co se stane mým podpisem. A tak mě napadlo vyrobit masku. Byla vytvořena, jak se říká, „na koleně“.
To bylo možná tak před čtyřmi lety. Focení v masce mělo celkem úspěch a čím dál tím víc jsem cítil, že právě toto bude cesta. Můj v pořadí třetí projekt, který se jmenoval kreatury, byl již skoro celý o maskách a ideje zahalené tváře jakkoli a čímkoliv. Můj poslední projekt KarneWall, který momentálně vystavuji, je již celý o mých maskách. Jde o portréty, na kterých ty masky krásně vyniknou.
Prezentační video k projektu KarneWall
Nacházíte inspiraci i při své práci? Práce v márnici zní přeci jen poměrně temně.
Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Je strašně mnoho faktorů, které dokáží ovlivnit člověka a jeho vnímání, myšlení, pohled na svět. V mém případě určitě sehrává roli i prostředí, ve kterém se pohybuji.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Co Petra v márnici inspiruje při jeho tvorbě;
- jak dlouho trvá výroba masky;
- jak probíhá fotografování v děsivé póze;
- o kritice konzervativních nepřejících, kteří Petra posílali na léčení a chtěli ho „napravit“ texty z Bible.