Kam za novou architekturou v Brně ti společně s námi poradí architekt Radek Hlaváček.
Brno už dávno není pouze Petrov nebo ikonický orloj na náměstí Svobody. Střed města je známý svou malebností, jíž přidávají i hezké okolní dobové budovy. Pokud se ale do Brna chystáte a rádi byste viděli něco z místní architektury, neměly by vám uniknout i stavby, které byly navrženy v moderním stylu a stojí jenom chvíli.
Redakce REFRESHERu dala dohromady s architektem z Ateliéru Velehradský Radkem Hlaváčkem žebříček těch deseti nejlepších (nejhezčích, nejzajímavějších...) moderních staveb. Nutno však podotknout, že každý má jiný vkus, čili nemusíte s námi souhlasit, každopádně naše desítka vypadá takto:
10. místo – AZ Tower
Začneme tou nejvyšší budovou, kterou může Česká republika nabídnout. AZ Tower najdeš mezi ulicemi Heršpická a Pražákova v městské části Brno-Štýřice. A kolik že to vlastně měří metrů? Celých 111. „Druhou nejvyšší stavbu Brna převyšuje o celých 26 metrů. Jedná se o polyfunkční mrakodrap ve kterém se nachází obchodní centrum, kancelářské prostory a 7 podlaží luxusních apartmánů," doplňuje Radek Hlaváček.
Tuto dominantu nepřehlédnete, nejen díky její evidentní výšce, ale také minimálně díky jejímu barevnému provedení. „Objekt je tvořen jednou hmotou, použitý materiál ji však člení na tři části. První část tvoří jednoduchý kvádr ze západní strany, která je kombinací okenních otvorů a plných částí z oranžových fasádních panelů," osvětluje odborník.
Architekt dále pokračuje: „Budova postupně přechází v bílé panely, čímž je vrchol stavby odlehčen. Druhou část tvoří ze severu prosklený kvádr, jenž je z jihu tvořen solárními panely. Třetí část je tvořena pokřiveným kvádrem na východu, kdy je opět použit princip přechodu barev fasádních panelů."
9. místo – Spielberk office centre
Na dohled od prozatímní nejvyšší budovy Česka se rozkládá komplex na devátém místě našeho žebříčku. Spielberk office centre leží u Štýřického nábřeží. Je komplexem kancelářských budov, konkrétně 11 objektů, z něhož jsou dva objekty výškové a zbylé čtyř až osmipodlažní. „Výšková budova Tower A má 53 metrů, Tower B zase 85 metrů," komentuje Hlaváček
Celý komplex se podle architekta soustředí na hospodaření s energiemi a vodou. Uprostřed komplexu se totiž nachází dvě odpařovací jezera, která zadržují vodu a ochlazují své okolí. Navíc je blízko cyklostezka. Velice příjemné pracovní prostředí, ne?
A teď trochu techničtější věci. „Architektura budov v komplexu kombinuje 3 materiály. Prvním a hlavním materiálem za západní straně jsou tmavé cihelné pásky, druhým je prosklení, které hraje roli u všech tamějších objektů, ale tu největší hraje u budov v jihovýchodní části. Třetím materiálem je světlý kamenný obklad, který je v kombinaci se sklem použit u budovy Tower A," upřesňuje.
8. místo – CEITEC Brno-Bohunice
Radek Hlaváček popisuje budovu CEITECu jako špičkové výzkumné centrum, které má v Brně dvě pobočky: jednu pro Masarykovu univerzitu a jednu pro Vysoké učení technické. „Oba objekty mají mimo high-tech vybavení pro vědecké bádání také high-tech architekturu," upřesňuje.
Výraznější je však svým zjevem budova Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Nachází se v kampusu lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií.
Na první pohled složitý tvar budovy v konečném důsledku není tak složitý. Jedná se o budovu elipsového tvaru, jejíž součástí je exoskelet. Nosná konstrukce, která vystupuje před fasádu objektu. „Fasáda objektu je tvořena kombinací prosklených ploch a plných plechových," popisuje odborník. „Mimo objekt vystupuje také únikové schodiště, které je taktéž plechové. Uprostřed objektu se nachází atrium, které je zaskleno eliptickou kopulí."
7. místo – Divadlo na Orlí
Divadlo na Orlí, které slouží především studentům hudebně-dramatických oborů Janáčkovy akademie múzických umění, se, světe div se, nachází v Orlí ulici přímo ve středu města. Zajímavostí tohoto objektu je podle Hlaváčka „jeho vazba na okolí, kterou vtahuje přímo pod objekt.“ V překladu jde o takové skládací dveře, které, pokud se složí, odhalí prostor, jenž se v létě využívá jako zahrádka nebo letní stage.
Objekt je poněkud členitý, i když tak zvenku nevypadá. „Divadlo má celkem pět nadzemních podlaží, ale poslední dvě podlaží jsou ustupující. Z ulice tak objekt zapadá do okolní zástavby," doplňuje člen Ateliéru Velehradský.
Fasádě do ulice velice „sluší" portál, díky němuž se zdá, že je ulice vtažena pod budovu. Zbylá část fasády působí hladce, střídají se v ní plné plochy betonových obkladních panelů a prosklené plochy okenních otvorů.
