K desetiletému výročí produktu, s nímž si pojí Advent většina Brňanů, jsme si popovídali s jedním z dvojice jeho tvůrců.
V našem článku o vánočních trzích v Brně jsme často zmiňovali nápoj Turbomošt. A ne náhodou. Tento nápoj už deset let neodmyslitelně patří k vánoční atmosféře na brněnských adventních trzích. Stojí za ním dva mladí podnikatelé, Andrej Vališ a Jan Vlachynský, kteří nakonec nezůstali pouze u trhů a po řadě úspěšných gastro projektů, v čele s notoricky známým Barem, který neexistuje, založili spolek Lidé z Baru.
Zavítali jsme do nových kanceláří spolku Lidi z Baru v Sukově ulici v Brně, abychom vyzpovídali druhého zmíněného osobně. V uvolněném rozhovoru jsme se nakonec nebavili pouze o všem možném, co se týká jejich prvního nápoje, ale volně jsme přešli k přístupům v podnikání, dozvěděli jsme se, proč si myslí, že je úchylné nezaměstnávat kamarády a jakými chemickými substancemi účinně bojovat proti stereotypu.
- Jak Turbomošt vznikl;
- jestli v něm jsou nějaké tajné přísady;
- proč by měli všichni šéfové užívat LSD;
- jestli má Brno nejlepší trhy na světě;
- který článek v časopise mu v poslední době zvedl ego;
- do jaké nepříjemné situace se během svého podnikání dostal;
- proč si myslí, že je úchylné nezaměstnávat kamarády.
Brno má nejlepší vánoční trhy na světě, stojí na vašem webu. Opravdu je to tak?
Stoprocentně, Brno má spoustu nejlepších věcí na světě! (smích) Hele, tohle bylo snad v roce 2014, kdy nám někdo nabídl billboard. No a říkali jsme si, co bychom tam dali. Nechtěli jsme dělat reklamu jenom Turbomoštu, tak jsme tam napsali tady tuto hlášku, aniž by tam byl Turbomošt zmíněný. A mělo to teda dost velký úspěch.
Takže to má takové dvě části: za prvé si myslím, že když to budeme dostatečně dlouho říkat, tak se to pak stane...
Dřív bylo normální prodávat krabičák a dát do toho tu sypkou kořenící směs z Makra. Vidím obrázek jednoho kolegy stánkaře, který bere jednu paletu krabičáků, kde jedna krabice stála devět korun. To nikdy nezapomenu.
Takže si myslíte, že to ještě není?
(smích) Já nevím. Já se přiznám, že zas tak moc nemám vánoční trhy naježděny, v tom čase jsme fakt extrémně busy. Já jsem třeba německé vánoční trhy žádné neviděl. A vím, že jich je tam spoustu a že to má velkou tradici. Ty brněnské jsou ale jiné v tom, že to není až tak o super tradici, pojďme to dělat všechno pořád stejně a podobně, ale právě fresh. Že se tu dějí zajímavé věci a stánkaři jsou jiná sorta. Hodně se to proměnilo za tu dobu, co to děláme.
Vlastně, když jsme k tomu před deseti lety přišli, tak to bylo dost konzervativní prostředí. Dneska mám pocit, že to je o něčem jiném. Mě ty brněnské trhy hodně baví, ale bohužel nemám to porovnání. Nevím, jestli někde existují lepší.
A myslíte, že má Turbomošt velký podíl na tom, že jsou ty trhy na tom tak, jak jsou teď?
To je dobrá otázka. (smích) Co na ni můžu říct? Tak když řeknu ne, tak se budu nejspíš podceňovat, a když jo, tak budu vypadat namyšleně. Jo, myslím si, že nějaká část v tom určitě bude. Minimálně třeba v tom, že vím o spoustě mladých stánkařů, kteří to začali dělat taky proto, jelikož viděli nás a bavilo je to. Čili můžeme říct, že jsme byli něco jako jejich inspirace.
Druhá část je ta, že když jsme před deseti lety začali trend s kvalitními surovinami za vyšší cenu, tak to vedlo ostatní k zamyšlení, že nemusí prodávat úplné sr*čky. Možná to můžeme změnit, řekli si. A to se fakt změnilo. Tehdy bylo normální prodávat krabičák a dát do toho tu sypkou kořenící směs z Makra. My jsme do Makra jezdili pro různé věci, ne zrovna pro tohle, a do teď si pamatuju, jak jsme tam ty stánkaře potkávali.
Klasický stánek s Turbomoštem
Vidím obrázek jednoho kolegy stánkaře, který bere jednu paletu krabičáků, kde jedna krabice stála devět korun. To nikdy nezapomenu. Devět korun! Já tomu vůbec nerozumím, co to znamená? To jako musí někdo to víno vyrobit za 50 haléřů. Co to je? Takže to se změnilo. Asi na tom podíl máme, na druhou stranu, sama gastronomie se posouvá, lidi chtějí kvalitnější věci a chtěli by je, i kdybychom tu nebyli. My jsme spíš dostali šanci být u toho.
Další věc, která je důležitá, je nastavení organizátorů a toho města samotného. Mám velice dobrý pocit z lidí, kteří tady ty trhy pořádají. Jsou otevření, berou to tak, že říkají: „Tento rok to máme takhle, příští to pojďme udělat ještě líp.” Není to jak v jiných městech, kde často mívá stánky s alkoholem pod palcem jedna firma, neexistuje žádné konkurenční prostředí a tlak na zlepšování. Což v Brně je.
Když mluvíte o konkurenci, máte i vy nějakou silnou konkurenci, která na vás tlačí?
Tak bych to nenazval, že na nás někdo tlačí. Spíš konkurence v tom smyslu, že my máme letos šest stánků, přitom dalších jiných stánků s alkoholem je spousta.
Myslíte tedy konkurenci celkově.
Ano. Vemte si, že třeba na Staromáku má všechny stánky s alkoholem jedna firma. Když se podíváte do Olomouce, tam je to podobné, protože se někde s někým domluvili. Tady to tak není. Máme šest stánků, jsme skoro „největší”, ale těch stánků s alkoholem jsou prostě dohromady vyšší desítky. Je vás tam hodně, což vytváří prostředí, ve kterém chcete být lepší než ten druhý. Mít zajímavější věci. A ty se často objevují.
Stojíte za Turbomoštem. Co je na vašem moštu tak turbo?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak Turbomošt vznikl;
- jestli v něm jsou nějaké tajné přísady;
- proč by měli všichni šéfové užívat LSD;
- který článek v časopise mu v poslední době zvedl ego;
- do jaké nepříjemné situace se během svého podnikání dostal;
- proč si myslí, že je úchylné nezaměstnávat kamarády.
