Informace o tom, jakým způsobem se virus 2019-nCoV vyvíjí, kam by situace mohla zajít a jak to bylo s viry v České republice v minulosti, jsme probrali s ředitelkou protiepidemického odboru Hygienické stanice hl. města Prahy Zdeňkou Jágrovou.
Koronavirus. Slovo, jehož zvuk v poslední době působí na obyvatele kteréhokoliv státu stejně silně. Přestože o něm slyšíme každý den, stále, vzhledem k tomu, že je stále poměrně novou záležitostí, se o něm neví dost. Výzkumníci zkoumají, politici jednají a obyčejní lidé se bojí.
Proto se proti němu zkouší preventivně připravit. V Česku zmizely z pultů roušky. Když se při procházení městem nebo projížďce v MHD pořádně rozhlédneš, uvidíš mnohem více lidí s antibakteriálními gely. A i vlády se s tím snaží něco udělat. Například v Rusku a Mongolsku zavádí částečné uzavření hranic s Čínskou lidovou republikou.
Bude to ale stačit? Je náš strach oprávněný? A jak se bude situace kolem koronaviru šířit dál? Na tyto otázky jsme se snažili získat odpovědi od ředitelky protiepidemického oddělení pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové.
Koronavirus už má na svědomí 213 životů a prakticky 10 000 nakažených, jedná se o předpokládaný vývoj situace?
Je to úplně nový virus, tudíž se nedá předpokládat vůbec nic. Můžeme usuzovat, jak se bude chovat, akorát podle vývinu virů stejného druhu, jelikož známe SARS a MERS. Ale předpokládat nemůžeme prostě nic.
Lze, už podle toho počtu lidí, které koronavirus zasáhl, mluvit o tom, že tu máme novou epidemii?
Určitě. O epidemii můžeme mluvit, pokud se objeví více případů v místní a časové souvislosti, což tenhle případ naprosto naplňuje. Je zde jiný než obvyklý výskyt případů v místní a časové souvislosti, tudíž v nastalé situaci můžeme říct, že tohle epidemie je.
Co už o viru víme?
Víme o něm docela málo. Víme, do jaké skupiny patří, usuzujeme jeho inkubační dobu. U ostatních virů například víme i to, jak dlouho je nemocný člověk vylučuje. Tady ale, bohužel, ne.
Obvykle také víme, jaký byl interval předtím, tedy jak dlouho vylučoval viry předtím, než začal být nemocný, a jak dlouho vylučuje viry potom. Třeba u spalniček víme, jak ten nemocný člověk v jeden den, předtím, než má příznaky onemocnění, vylučuje virus. V tomto případě například vylučuje virus čtyři dny poté, co u něj dojde ke kožním projevům infekce. U koronaviru podobné znalosti nemáme, takže o to je složitější zavádět nějaká protiepidemická opatření.
Přesto nějaké povědomí o tom, jak rychle se šíří nebo jaké jsou jeho projevy, už máme.
Něco víme, samozřejmě. Ne všechny informace jsou ale od Světové zdravotnické organizace, ne všechny informace jsou nějakým způsobem ověřené, ne všechny informace jsou něčím podložené. Takže nám k tomu, abychom mohli lépe rozhodovat, spousta informací chybí. Každopádně musíme pracovat s tím, co máme.
Jaký je nejpravděpodobnější způsob dalšího šíření viru?
Nedokážu to vůbec odhadnout. Samozřejmě jsou různé alternativy a možnosti. Když se podíváte na pandemickou chřipku, která byla v roce 2009 poslední takovou epidemií, tak to začalo velmi dramaticky. Spousta úmrtí v Mexiku. A až se ten virus dostal do Evropy, tak se z toho stala prakticky běžná sezónní chřipka.
Sice to chvíli trvalo, ta chřipka byla tehdy ovlivněna vyšším počtem závažných onemocnění, vyšším počtem úmrtí. Ale nebyla tam tak vysoká úmrtnost, jak se předpokládalo. Nakonec došlo k poměrně dobrému průběhu, jestli to tak mohu nazvat. Což je ale opravdu hrubě zjednodušeno.
Tady zase těžko říct. Může se stát, že než se ten virus z Číny dostane do Evropy, respektive už se do Evropy v podstatě dostal, když ukážeme na jednotlivé případy, epidemie zde ještě ale není. Takže je možné, že ztratí ten pandemický potenciál a úmrtnost už vysoká nebude. U nakažlivosti uvidíme, co se s ní stane.
Nebo naopak se může stát, že virus ještě tou cestou nabude, a může u nás vzniknout epidemie s tím, že s ní budeme mít velké problémy. Těžko to nějak ovlivnit. Spíš si myslím, že nastane první případ, který jsem jmenovala. Ale těžko předjímat.
