Informace o tom, jakým způsobem se virus 2019-nCoV vyvíjí, kam by situace mohla zajít a jak to bylo s viry v České republice v minulosti, jsme probrali s ředitelkou protiepidemického odboru Hygienické stanice hl. města Prahy Zdeňkou Jágrovou.
Koronavirus. Slovo, jehož zvuk v poslední době působí na obyvatele kteréhokoliv státu stejně silně. Přestože o něm slyšíme každý den, stále, vzhledem k tomu, že je stále poměrně novou záležitostí, se o něm neví dost. Výzkumníci zkoumají, politici jednají a obyčejní lidé se bojí.
Proto se proti němu zkouší preventivně připravit. V Česku zmizely z pultů roušky. Když se při procházení městem nebo projížďce v MHD pořádně rozhlédneš, uvidíš mnohem více lidí s antibakteriálními gely. A i vlády se s tím snaží něco udělat. Například v Rusku a Mongolsku zavádí částečné uzavření hranic s Čínskou lidovou republikou.
Bude to ale stačit? Je náš strach oprávněný? A jak se bude situace kolem koronaviru šířit dál? Na tyto otázky jsme se snažili získat odpovědi od ředitelky protiepidemického oddělení pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové.
Koronavirus už má na svědomí 213 životů a prakticky 10 000 nakažených, jedná se o předpokládaný vývoj situace?
Je to úplně nový virus, tudíž se nedá předpokládat vůbec nic. Můžeme usuzovat, jak se bude chovat, akorát podle vývinu virů stejného druhu, jelikož známe SARS a MERS. Ale předpokládat nemůžeme prostě nic.
Lze, už podle toho počtu lidí, které koronavirus zasáhl, mluvit o tom, že tu máme novou epidemii?
Určitě. O epidemii můžeme mluvit, pokud se objeví více případů v místní a časové souvislosti, což tenhle případ naprosto naplňuje. Je zde jiný než obvyklý výskyt případů v místní a časové souvislosti, tudíž v nastalé situaci můžeme říct, že tohle epidemie je.
Co už o viru víme?
Víme o něm docela málo. Víme, do jaké skupiny patří, usuzujeme jeho inkubační dobu. U ostatních virů například víme i to, jak dlouho je nemocný člověk vylučuje. Tady ale, bohužel, ne.
Obvykle také víme, jaký byl interval předtím, tedy jak dlouho vylučoval viry předtím, než začal být nemocný, a jak dlouho vylučuje viry potom. Třeba u spalniček víme, jak ten nemocný člověk v jeden den, předtím, než má příznaky onemocnění, vylučuje virus. V tomto případě například vylučuje virus čtyři dny poté, co u něj dojde ke kožním projevům infekce. U koronaviru podobné znalosti nemáme, takže o to je složitější zavádět nějaká protiepidemická opatření.
Přesto nějaké povědomí o tom, jak rychle se šíří nebo jaké jsou jeho projevy, už máme.
Něco víme, samozřejmě. Ne všechny informace jsou ale od Světové zdravotnické organizace, ne všechny informace jsou nějakým způsobem ověřené, ne všechny informace jsou něčím podložené. Takže nám k tomu, abychom mohli lépe rozhodovat, spousta informací chybí. Každopádně musíme pracovat s tím, co máme.
Jaký je nejpravděpodobnější způsob dalšího šíření viru?
Nedokážu to vůbec odhadnout. Samozřejmě jsou různé alternativy a možnosti. Když se podíváte na pandemickou chřipku, která byla v roce 2009 poslední takovou epidemií, tak to začalo velmi dramaticky. Spousta úmrtí v Mexiku. A až se ten virus dostal do Evropy, tak se z toho stala prakticky běžná sezónní chřipka.
Sice to chvíli trvalo, ta chřipka byla tehdy ovlivněna vyšším počtem závažných onemocnění, vyšším počtem úmrtí. Ale nebyla tam tak vysoká úmrtnost, jak se předpokládalo. Nakonec došlo k poměrně dobrému průběhu, jestli to tak mohu nazvat. Což je ale opravdu hrubě zjednodušeno.
Tady zase těžko říct. Může se stát, že než se ten virus z Číny dostane do Evropy, respektive už se do Evropy v podstatě dostal, když ukážeme na jednotlivé případy, epidemie zde ještě ale není. Takže je možné, že ztratí ten pandemický potenciál a úmrtnost už vysoká nebude. U nakažlivosti uvidíme, co se s ní stane.
Nebo naopak se může stát, že virus ještě tou cestou nabude, a může u nás vzniknout epidemie s tím, že s ní budeme mít velké problémy. Těžko to nějak ovlivnit. Spíš si myslím, že nastane první případ, který jsem jmenovala. Ale těžko předjímat.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
125 Kč 25 Kč
Máš již předplatné?
Přihlásit se
Dočíst článek
Poslat sms
Pošli SMS na 90211 s textem CLANEK 80014 a dočti tento článek.
Cena SMS za otevření článků je 89 Kč s DPH.
Jak to funguje?Po odemčení získáš
Přístup k prémiovým článkům
Přístup k benefitům
Např.:
100 % zľava na lístok na linke Bratislava – Viedeň/Schwechat
, 30 % zľava na ročné predplatné Rejoy
nebo 20 % sleva na nákup v The Streets
Zobrazit všechny (9)
Nicméně nevylučujete, že by mohl virus mutovat a stát se ještě nebezpečnějším?
To se nedá vůbec vyloučit.
Pokud někdo dělá na letišti osobní prohlídky pasažérů, tak je záhodno, aby roušku měl. Ale pokud někdo prodává v Benešově na nádraží, tak roušku nosit nemusí. Není se čeho obávat.
V Německu se objevil první potvrzený případ přenosu z člověka na člověka v Evropě. Znamená to něco i pro obyvatele České republiky?
Jak to myslíte?
Vzhledem k tomu, že to bylo poměrně blízko České republice…
Z tohoto zdroje nákazy se do České republiky nedostane vůbec nic. Vždy, když někdo onemocní, tak postup je v podstatě plus mínus stejný: nemocný pacient se izoluje, vyhledají se všechny osoby, které s ním byly v kontaktu, podrobí se karanténě. Zde tedy žádné další sekundární zdroje rozhodně nebudou.
My určitě nevyloučíme, že se sem to onemocnění zavleče. Myslím, že je velmi pravděpodobné, že se sem zavleče. Nicméně dokážu vyloučit, aspoň v té první fázi tohoto epidemického výskytu, že se to onemocnění dál nerozšíří. Riziko je maximálně u osob v těsném kontaktu s nemocným, rodina, blízcí či zaměstnanci, kteří sedí proti sobě u stolu.
Dá se nějak zabránit tomu, aby se virus dostal do České republiky?
Tomu se určitě zabránit nedá. Ty případy, které se u nás objevily, se k nám dostaly různým způsobem. Někteří přiletěli do Budapešti a dál jeli autobusem. Někteří přiletěli do Vídně a dál jeli vlakem. Někdo letěl přes Frankfurt, někdo do Katowic. Tomu nezabráníte.
To by se musela zrušit celá letecká doprava v Evropě. Každopádně stejně, kdyby se sem někdo potřeboval dostat, tak by zase letěl třeba do Ankary, a pak by se přesouval dál. Protože dneska je ta světová globalizace taková, že se tomuto zabránit nedá.
Je Česko na případnou epidemii dostatečně připraveno?
Já si myslím, že ano. Je tu nějaký nedostatek roušek, které byly vykoupeny. Jelikož nikdo nepředpokládal, že o to bude takový zájem. To však neznamená, že by Česká republika nebyla připravena. Nám perfektně fungují opatření na letišti, my (hygienické stanice, pozn. red.) jsme dlouhodobě cvičili, dlouhodobě jsme byli připravovaní, takže nás to nemohlo zaskočit.
Fungují nám i opatření ve zdravotnických zařízeních, zdravotnických záchranných službách, a tak dále. Jejich personál je na to také cvičen. Když jsme tu měli loni spalničky, tak jsme měli možnost si nastavit nejrůznější opatření, jak se chránit před vznikajícím onemocněním. Takže si myslím, že tohle všechno je v pořádku a připraveni jsme.
Jaký je vlastně rozdíl mezi epidemií a pandemií?
To je úplně jednoduché. Pandemie je epidemie, která postihuje více světadílů.
Existují konkrétní plány pro případ epidemie, popř. pandemie, které by se použily? Například úplné zastavení letecké přepravy?
Samozřejmě, každé město musí mít svůj krizový plán, kde jsou vyjmenovány jednotlivé způsoby, jak postupovat. Máte tam jednotlivé kontakty a další věci. I letiště jej má, Praha jej má, všechna zdravotnická zařízení jej mají, tudíž těch plánů je spousta. Upřesňuje se to akorát podle toho, o jaký způsob přenosu se jedná či o jakou infekci jde.
Na internetu se hodně objevují srovnání nového koronaviru z Číny s chřipkou. Podle uživatelů je chřipka větší hrozbou, nemáme tedy propadat panice. Dají se tyto dvě nemoci srovnávat?
O výskytu koronaviru se ví od poloviny prosince, takže ten interval je velmi krátký. Ale v současné době, pokud budeme hodnotit, jaký výskyt onemocnění u nás máme, tak u koronaviru je nula, a u chřipky se pomalu dostáváme na epidemický práh a počítáme desítky úmrtí. V současné době je tak pro Čechy chřipka určitě závažnějším onemocněním.
Opatření mají vždycky nejlepší efekt, když se dělají v ohnisku nákazy. Šíření se sice nezastaví, nicméně se zpomalí.
Češi vzali lékárny a drogerie prakticky útokem a vykoupili z nich roušky, které momentálně nejsou skoro k dostání. Je pořízení roušky správným krokem z hlediska prevence?
V současné době jde o nadbytečnou záležitost. Jistě, záleží na tom, v jaké jste pracovní pozici a v jakém prostředí se pohybujete. Pokud někdo dělá na letišti osobní prohlídky pasažérů, tak tam je záhodno, aby tu roušku měl. Ale pokud někdo prodává v Benešově na nádraží nebo v drogerii, tak nemusí nosit roušku a něčeho se obávat. Nemá se od koho nakazit.
Jaké epidemii či pandemii svět naposledy čelil?
Poslední pandemie vznikla v roce 2009, kdy se rozšířila Mexická prasečí chřipka H1N1, což jsme už zmiňovali. Bylo to onemocnění, které vypuklo v Mexiku, a pak se rozšířilo do celého světa. Nakonec ten virus ale zmutoval tak, že nevyvolával žádné jiné potíže než ostatní typy chřipky.
Takže byl i posledním nebezpečným virem v České republice?
Ano a pořád se ještě v současné době vyskytuje i u nás. Virus H1N1 je pořád stále jedním z těch, který stále ještě minimálně z 50 % vyvolává onemocnění chřipkou. Nicméně ten poměr se liší.
Jaký měl průběh a jaké byly následky?
Stejný jako jiné, jak jsem říkala. Máme chřipky typu A H1N1, máme i například A H3N2. Někdy je větší počet nemocných trpící prvním typem chřipky, v některých sezónách lidé onemocní spíše virem druhého typu nebo chřipkou B, ale ten průběh je stejný. Nebyla u nich zaznamenána ani vyšší úmrtnost ani vyšší počet závažných onemocnění.
A existují k tomu výskytu chřipky nějaké číselné údaje?
Onemocnění chřipkou se sleduje plošně, to znamená, že se hlásí výskyt počtu nemocných v jednotlivých krajích republiky nebo v jednotlivých zemích. Když si zadáte ecdc.com (stránky Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí www.ecdc.europa.eu, pozn. red.) a zadáte heslo „influenza” nebo „flu”, uvidíte mapu Evropy a jak je postižena chřipkou.
Rusko se rozhodlo částečně uzavřít hranice s Čínou. Myslíte, že je to krok, který může reálně udržet koronavirus v místě vzniku?
Opatření mají vždycky nejlepší efekt, když se dělají v ohnisku nákazy. Takže pokud se uzavře oblast Wu-chanu, určitě to bude mít největší efekt. Šíření se sice nezastaví, nicméně se zpomalí. Těžko před tím asi uzavřete hranice. To byste musel bydlet v Severní Koreji, kde by to bylo asi možné. Ale neznám žádná další místa, kde by to možné bylo.
