Netflix vydal 2. sérii svého extrémně populárního seriálu. Měl bys ji vidět?
The Umbrella Academy jsem se odhodlal vyzkoušet až v červenci tohoto roku. Tak nějak jsem nevěřil, že je to až tak dobré, jak to lidé vnímají na internetu. Opět mě však přesvědčili o opaku a já si užíval skvěle napsané postavy, charismatické záporáky, originální superschopnosti hlavních postav a skvělou dávku tajemna.
Na 2. sérii jsem se náramně těšil a jsem rád, že jsem nezůstal zklamaný. Děj 2. série začíná přesně tam, kde skončila první. Sourozenci Hargreevesovi nedokázali zabránit apokalypse, a tak je Five vzal na cestu časem do minulosti, aby ji zvrátili. Jenže svou přítomností na začátku 60. let spustili ještě dřívější apokalypsu. Musí rychle zjistit, co přesně ji zapříčinilo a znovu se jí vyhnout.
Jenže cestování časem není nic jednoduché, a tak to Five znovu trochu podělal. Každý ze sourozenců se objeví v Dallasu v jiném časovém období, a to mezi lety 1960 až 1963. Ti, kteří jsou v minulosti uvězněni déle, mají problém nechat svůj nový život za sebou a znovu se pokusit zachránit lidstvo.
V tomto případě se dá tvůrcům vytknout, že tuto dějovou linku nedotáhli do konce. Luther hned na začátku odmítne pomoci Five a dá najevo, že kašle na svět. Stačilo však jedno setkání s Vanyou a zapomněl si na všechny své nově nabyté principy. Jeho motivace jsou pochopitelné, ale seriál se jim nevěnuje dostatečně do hloubky.
To je tak trochu problémem celé 2. série. Je kratší než první a showrunner Steve Blackmann v rozhovoru s Colliderem potvrdil, že šlo o záměr. Ve střižně strávil mnoho času. Pokusili se totiž o dynamičtější příběh s rychlejšími prostřihy. Stalo se tak, že se seriál nezadrhává na žádném místě a neustále se hýbe dopředu.
V mých očích to škodilo dalšímu záměru tvůrců – zachytit vztahy mezi jednotlivými postavami a pokusit se nastínit jejich povahy a charaktery ještě hlouběji.
Některé dějové linky by si zasloužily více prostoru a dialogů, ale apokalypsa nepočká, a tak jejich potenciál není plně využit. Zejména vedlejší příběh Allison jakoby po sekvenci v kavárně přestal existovat. Působilo to nesmírně rušivě, a to nejen vzhledem k tématu rasismu, které se dalo zpracovat ještě lépe.
2. série spárovala sourozence trochu jinak, a tak si užiješ jejich vzájemné interakce ve svěžím podání. Scénář se tak neopakuje a pokaždé dokáže přijít s něčím novým a překvapujícím. Ani tentokrát jsem se nedokázal odtrhnout od obrazovky a hltal jsem epizodu za epizodou. Tvůrci skvěle kouskují příběh a tajemství odhalují včas, ještě předtím, než bys pociťoval umělé natahování.
Vzhledem k cestování časem jsme se museli rozloučit s některými postavami. Dorazily nové, z nichž vyčnívá snad jen Lila (Ritu Arya) jako Diegova nová kamarádka z ústavu pro psychicky narušené osoby. Seriálu však chybí skvělý záporák. Hazel byl v první sérii komplexní postavou, která prošla v průběhu první série radikální charakterovou změnou. Jeho charismatu pomohl i skvělý herecký výkon Camerona Brittona.
Bohužel, v 2. sérii se neobjeví a jeho absence je bolestivě citelná. Noví záporáci, tři švédští bratři, kteří toho moc nenamluví, jsou chabou náhradou. Nejsou ničím výjimeční, jsou nezajímaví, nemají absolutně žádný prostor projevit se z hereckého hlediska a vůbec ti na nich nezáleží. Handler v podání Kate Walshové v 2. sérii už působí jen jako prostředník. Díky ní se jisté věci dají do pohybu, ale jako divák jsem cítil, že to je její jedinou úlohou.
Tvůrci stále skvěle pracují s postavami, ale jde hlavně o rodinu Hargreevesových. V 2. sérii to totálně pokazili se záporáky a naplno se jim nepodařilo využít ani skvěle načrtnuté vedlejší dějové linky. Některé se povedly, jiné zůstaly neukončené a jejich potenciál byl zmařen. To jim však dokážeš odpustit, protože tě za rohem čeká skvělá akční scéna, zábavné dialogy a roztržky mezi sourozenci či oku lahodící scény spojené se schopnostmi sourozenců.
2. série The Umbrella Academy pracuje s hlavními postavami, zabráněním apokalypsy a celkovým tónem stejně dobře jako ta první. Má skvělou akci, vizuální a počítačové triky, soundtrack a už klasicky vynikající herecké výkony, díky kterým si postavy, jako Klausa či Five, zamiluješ ještě více.
Bohužel, velkým negativem jsou nezajímaví záporáci, nevyužité vedlejší dějové linky v minulosti a absence nových postav, které by rodině Hargreevsových dokázaly sekundovat. 2. sérii tedy uděluji osm bodů z deseti s tím, že jde o stejně zábavný seriál, od kterého se nebudeš moci odtrhnout.