V rozhovoru nám vysvětlil, jak psycholog ve vězení posuzuje nové odsouzené, jak se dá pracovat s agresivními osobami, a proč někteří vězni odmítají psychologickou pomoc.

Mluvili jsme také o tom, co odsouzené nejvíce trápí, proč někteří předstírají duševní potíže a zda zná odsouzené na doživotí, u kterých se domnívá, že by po propuštění na svobodu nepáchali závažnou trestnou činnost.

Čti také

Nejbrutálnější vrazi Česka: Dětem dělal Mikuláše a o měsíc později vyvraždil celou rodinu včetně šestileté dceryNejbrutálnější vrazi Česka: Dětem dělal Mikuláše a o měsíc později vyvraždil celou rodinu včetně šestileté dcery

Takzvaní vězeňští psychologové provádějí různé služební činnosti, zaměřme se však na vaši práci s odsouzenými. Co je cílem diagnostiky vězně?

Cílem je vypracování psychologické charakteristiky odsouzeného, která slouží jako pomůcka pro příslušníky a zaměstnance sboru, kteří se podílejí na zacházení s jednotlivými odsouzenými.

Můžete nám říct, co v diagnostice posuzujete?

Na psychologickém vyšetření měříme intelekt, poznávací procesy, posuzujeme osobnost, emocionalitu, zjišťujeme hodnotovou orientaci, postoje, zájmy, copingové strategie (strategie na zvládání stresu a zátěže), měříme úroveň agresivity, zjišťujeme schopnost, respektive neschopnost navazovat interpersonální vztahy a fungování v nich a podobně.

V záznamu z psychologického vyšetření také uvádíme údaje z osobní, rodinné, školní a profesionální anamnézy, informace o zdravotním stavu, závislostech, absolvovaných léčbách, respektive informaci o soudem uložených léčbách – například ústavní protialkoholické, protitoxikomanické, respektive sexuologické léčbě.

V záznamu z psychologického vyšetření popisujeme i historii trestné činnosti, aktuální trestnou činnost a uvádíme postoj odsouzeného k trestnému činu. V psychologické charakteristice odsouzeného se kromě toho vyjadřujeme i k vězeňské a postpenitenciární prognóze.

K čemu vám tyto informace slouží?

Na základě získaných údajů navrhujeme umístění odsouzeného v rámci vnitřní diferenciace a také doporučujeme, na co by se mělo zaměřit zacházení s odsouzeným a jakým způsobem by se s odsouzeným mělo zacházet. V neposlední řadě se vyjadřujeme, zda je odsouzený schopen pracovat a zda je vhodný pro zařazení do skupinových forem práce, jako je například sociálně-psychologický výcvik nebo terapeutická skupina.

Pokud zjistíte při vstupní diagnóze, že je vězeň výrazně agresivní, nemáte u něho pocit ohrožení či dokonce strach?

Strach ne, spíše respekt. Důležité je, abychom za všech okolností dodrželi všechna bezpečnostní pravidla. Samozřejmě je třeba být ve střehu, protože člověk nikdy neví, co se mu může přihodit. Pokud máme obavu z potenciálního fyzického útoku, je možné realizovat vyšetření, respektive psychologickou intervenci v přítomnosti jednoho či více příslušníků sboru. Jsou to však vzácné případy.

Pokusil se vás někdy vězeň fyzicky napadnout?

Během mé služební praxe ve sboru jsem dosud neměl zkušenost s fyzickým útokem odsouzených, respektive obviněných na mou osobu. Nemám ani informaci o tom, že by nějaká vězněná osoba během uvěznění fyzicky napadla psychologa.

Nezažil jste ani slovní výhrůžky?

Osobně jsem měl asi jeden případ, ale nebylo to nic vážného. Neznamenalo to pro mě žádnou reálnou hrozbu. Šlo spíše o situační záležitost.

Jak může vězeň požádat o vaši pomoc?

Každý obviněný nebo odsouzený, který má psychické potíže, má možnost požádat prostřednictvím žádosti o psychologickou službu.