Jak bude vypadat nový normál v práci po pandemii: ne každý se vrátí do kanceláře, peníze jako jediný motivátor již nebudou stačit

Práce na dálku je v některých firmách běžná už desítky let. Platí to zejména v oblastech, kde lidé pracují samostatně a nepotřebují mnoho kontaktu s kolegy. Developeři či programátoři tedy mohli být po nástupu prvního lockdownu v březnu 2020 mnohem méně překvapení a nepřipravení než zbytek pracujícího Česka. 

Jak učit, motivovat, vést a udržet dohled na dálku? Dá se to vůbec? A co nás uplynulý rok naučil o tom, jak pracujeme, co potřebujeme změnit, a co se vlivem pandemie už změnilo, možná i navždy?

Spolu s experty na psychologii a pracovní trh jsme zjišťovali, jak bude vypadat tzv. nový normál, do kterého se jednou, jak pevně věříme, vrátíme.

Potřebujeme vůbec kanceláře?

Firmy už před pandemií začaly rušit pracovní místa; šetří to peníze a vzhledem k tomu, že mnohé z nich podávají obstojný výkon i během pandemie (alespoň v krátkodobém horizontu), nezdá se to na první pohled jako špatný nápad.

Pracovní stůl si musí v těchto firmách lidé například zarezervovat předem v online systému nebo nemají vždy stejné pracovní místo. Namísto toho si mohou sednout kamkoli v kanceláři a pracovat tam. Zaměstnanci po skončení pandemie tedy pravděpodobně budou muset být flexibilní nejen v čase, ale i v prostoru.

S takovými firmami pracovali i v konzultační společnosti BE–DNA, která pomáhá společnostem vytvořit moderní firemní kulturu. Podle slov zakladatelky Margaret Starka bude (fyzických) pracovních míst ubývat. Některé firmy totiž zjistily, že jim to funguje i z domu, jiné zas hledají kompromis a sahají po coworkingových prostorech.

Množství pracovních pozic však i po pandemii bude nadále záviset na týmové práci, kontaktu se zákazníky nebo dokonce manuální práci na pracovišti. Mnozí odborníci včetně psychologa Matloně varují, že ztrátou kancelářského prostoru můžeme přijít o hlavní aspekty, které práci přidávají další hodnotu — socializaci a pocit, že práce má smysl.

Adam Kelo, manažer z firmy Accenture, o tom na svém profilu na LinkedIn mluví otevřeně: „Už nyní lidé na home officech říkají, že chtějí jít do práce, aby měli sociální kontakt. Na každého to má jiný vliv a každý potřebuje jinou míru socializace. Co však nezměníme, je, že lidé jsou sociální tvorové.“ Předpovídá vznik jakýchsi technologických vesnic, kde bude koncentrace lidí z jedné branže, kteří budou bydlet v jedné městské části či oblasti.

Pracovní alternativou jsou i coworkingová místa, kde dochází ke zlepšení motivace a většímu počtu inovativních nápadů, řekli pro Refresher zástupci z HubHubu v Bratislavě Milada Balčáková a Robert Mészáros. Ty podle Mészárose dokáží přizpůsobit potřebám jednotlivých firem či členů, jejich přidanou hodnotou je především možnost spojovat se s lidmi z různých odvětví a také různých pozic.

Nutně tedy nepotřebujeme kancelářské prostory ve starém, zažitém významu. Možnost komunikace s jinými lidmi, přestávky, socializace a nové nápady, nic z toho si domů donést přece jen nemůžeme. Online platformy tyto možnosti plnohodnotně nenahrazují, podle šéfa společnosti LutherOne Jiřího Báče už vůbec ne ve firmách, které neinvestovaly do vlastní sociální sítě vytvořené na míru. 

LutherOne je platforma, která sbírá a analyzuje data pro firmy. Dokáží s přesností na 95 procent předvídat, co v pracovním prostředí v příštích devíti měsících nastane. Vděčí za to podrobnému a neustálému sbírání dat z obrovského množství firem. 

Báča je velkým zastáncem vlastních, interních sociálních sítí. V takové sociální síti se rozhovory s kolegy a hlášení pro nadřízené kombinují v přehledném a vizuálně pěkném proudu informací a konverzací. Na toto obyčejné MS Teams či starý intranet podle něj nemají.

V některých firmách zřejmě při práci z domu přejdou na sledování aktivity na počítači pomocí softwaru. Výkon zaměstnanců při dlouhodobé práci z domu totiž zůstává sporný. Nyní je výjimečná situace, ale nový pocit z koronaviru už pomalu opadává a údaje začínají ukazovat, že dělat pouze ze svého obývacího pokoje není ono — psychicky a často ani fyzicky, protože ergonomie musí ustoupit rozpočtu, volnému prostoru v domácnosti a někdy i dětem, psům a dalším rušivým elementům, které v kancelářském prostředí nezažiješ.

Tomu přizvukuje i Tomáš Pinka, marketingový manažer slovenského výrobce koření Mäspoma a zakladatel Pretlaku, pracovního portálu pro lidi z oblasti digitálního marketingu, designu, reklamy a IT. V rozhovoru pro Forbes řekl, že práce z domu je podle něj oxymoron. „Nelze pracovat a být doma. Někdy jsem to tak dělal, časem jsem si však uvědomil, že jsem byl stále v práci a vůbec nebyl doma.“

Design prostoru i rozdělení práce musí přirozeně pasovat lidem, ne naopak

Psycholog Michal Matloň, který se specializuje na prostory a architekturu, říká, že už před pandemií angažovanost zaměstnanců z domu stoupala. Angažovanost (v angličtině engagement) nezahrnuje jen pracovní výkon, ale i odhodlání, motivaci, postoje k práci a další faktory. Podle projektu Gallup se zdá, že tento engagement přímo souvisí se zpětnou vazbou, kterou zaměstnanci dostávají.

Lidé, kteří pracují z domu více než 80 procent svého pracovního času a komunikují se svým přímým nadřízeným několikrát týdně, mají podle dat Gallupu až 63procentní angažovanost. To je dvakrát více, než kdyby se jim manažer ozval s feedbackem jen párkrát do roka. Čím více jsou tedy v kontaktu s lidmi z práce (do té míry, že se mohou nadále koncentrovat na práci), tím lépe pro firmu. Zaměstnanec zůstane motivován, bude pracovat, bude spokojený a firma poroste.

Psycholog si nemyslí, že po skončení pandemie budeme pracovat výhradně z domu. Spíše předpokládá, že se změní způsob, jakým využíváme kancelářské prostory.

„Kanceláře sloužily v minulosti pro strukturování práce: byl to prostor, ve kterém se pracovalo a manažer měl nad lidmi kontrolu. My v theLivingCore pomáháme společnostem, aby vytvářely takové prostory, které práci umožňují,“ řekl pro Refresher. To nemusí znamenat jen stůl a židli nebo „dynamický kolektiv“, na které mnohé inzeráty lákají.

Tzv. enabling, tedy umožňování práce, z jeho pohledu znamená vytváření ideálních podmínek na takovou práci, kterou musí zaměstnanci vykonávat. Někdy je to dlouhodobý projekt v týmu, jindy potřebujeme prostor, kde se dokážeme soustředit, kde můžeme tvořit nebo vymýšlet. Tyto aktivity vyžadují různé podmínky.

„Kanceláře se mnohem více zaměřují na konkrétní aktivity,“ říká psycholog, který spolupracuje s firmami a pomáhá jim vytvářet lepší prostory pro jejich zaměstnance. Podle něj jsou tři hlavní důvody nebo faktory, kvůli kterým kanceláře nikdy neztratí své opodstatnění. V budoucnu očekává, že právě na ty se společnost zaměří. „Lidé tam budou chodit kvůli socializaci, kvalitní spolupráci a soustředění.“

V minulosti už pro Refresher vysvětloval, jak by z odborného hlediska mohl fungovat dlouhodobý home office, který nás v důsledku pandemie neminul. Mimo jiné zdůrazňoval i ergonomii a kvalitní prostor na soustředěnou práci. Ty jsou podle něj klíčové, když mluvíme o návratu do kanceláří, které se potřebují přetransformovat.

Doporučeno

VIDEO: V Izraeli lidé tančí na stolech, nemají lockdown a radikálně uvolňují opatření. Takto vypadá konec pandemie 17. března 2021 v 17:57

Mezi důležité potřeby zařadil okno a denní světlo v každé místnosti, kvalitní vzduch (v případě kanceláří by tedy každý prostor měl být napojen na ventilaci nebo mít otvíratelná okna) a doma i v kancelářích včetně nově vzniklých míst bychom měli mít stejné vybavení jako standardní pracovní místa, která známe. Znamená to kvalitní sezení a stůl (důraz na ergonomii) a technické zabezpečení.

„Měli bychom mít dostatek prostoru i na pohyb a možnost změnit polohu. Ať mohu přejít od stolu například na gauč a pracovat chvilku v jiné pozici. Kromě okna by ostatní stěny měly být plné a ne skleněné,“ pokračuje v odborných nárocích, které mnohé dnešní kanceláře lidem nenabízejí. Jsou však důležité, pokud si chceme z pandemie vzít ponaučení a zlepšit způsob, jakým pracujeme.