Jak bude vypadat nový normál v práci po pandemii: ne každý se vrátí do kanceláře, peníze jako jediný motivátor již nebudou stačit

U velkých firem je možné, že začne masivní decentralizace. O té říkají více odborníci na psychologii, HR či urbanismus, například i v tomto — během období home office natočeném — videu od Bloombergu.

Znamená to, že namísto centrální budovy, kam chodí všichni zaměstnanci, potkávají vždy stejné lidi a jsou vždy stejně odděleni od jiných oblastí ve firmě, vzniknou menší budovy, které budou více roztroušené po celé zemi, možná i v okrajových částech velkoměst či v menších městech. „Lidé si budou moci vybrat kancelář, do které budou chodit, a budou moci pracovat blíže k domu,“ říká Matloň.

Doporučeno

Očkovací kalkulačka: Podívej se, kdy se dostaneš na řadu 17. března 2021 v 10:07

Firmy budoucnosti: krásné prostory, hybridní pracovní čas a kvalitní komunikace

Jak si experti na pracovní trh představují návrat do práce po pandemii? V první řadě podle nich klesne počet lidí, kteří chodí pracovat do kanceláří, a tedy firmy budou vlastnit méně pracovní plochy (čili méně pracovních stolů). Důvody jsou ekonomické i ekologické, navíc část lidí za poslední rok zjistila, že z domu se jim i tak dělá lépe, a chtěli by doma zůstat i nadále. 

Slovenské firmy hlásily v létě 2020 podle průzkumu firmy Profesia, že ve více než polovině případů se výkon nezměnil, v dalších téměř 20 procentech se dokonce zvýšil. Uvažovaly proto i nad tím, že rozšíří počet dní, během nichž budou zaměstnanci pracovat z domu. Necelých 10 procent uvažovalo i o přechodu na stoprocentní domácí režim.

Některé zahraniční technologické firmy, jako například Twitter, si to mohou dovolit naplno a zaměstnance již ve svých cool prostorách neočekávají. Jiné firmy šli cestou kombinace práce z domova a práce z nějakého kancelářského prostoru. Ale z jakého?

Je docela možné, že budeme mít, namísto typického open space, místnosti vyhrazené na konkrétní dlouhodobé projekty, říká psycholog Michal Matloň, který se zaměřuje na tvorbu kvalitních prostor pro firmy. Celý tým se podle něj bude vždy setkávat ve stejné místnosti, což mu umožní nechat si tam také všechny podklady, dlouhodobě plánovat, kreslit, navrhovat. Půjde o prostředí, které bude dostatečně stálé, poskytne fyzickou podobu projektu, ale zároveň bude lidi stimulovat a pomáhat jim v projektu pokračovat.

Matloň takový posun označuje za optimalizaci prostorů s ohledem na lidské potřeby. Lidskost se spolu s udržitelností v následujících letech stane ústředním stavebním kamenem pracovních prostor.

Měnit se může i pracovní čas, to je však úzce spjato s požadavky zaměstnavatele a s tím, zda zaměstnanec potřebuje během dne komunikovat s jinými. Je jedno že jsi noční sova, pokud potřebuješ během práce reagovat na jiné lidi, kteří pracují ve standardním čase. Podle expertů, se kterými jsme si povídali, v úvahu přichází spíše hybridní model: část týdne bychom mohli pracovat doma a část v kancelářském prostoru. Nemusí jít jen o prostory tvé firmy, do popředí se dostává i tzv. coworking.

Nyní jsme si však domácí režim vyzkoušeli v jakési zkušební verzi a ani zaměstnanci, ani zaměstnavatelé, psychologové a datový analytici nejsou ze situace nadšení. Důvodem není ani tak lidská neschopnost pracovat z domu. Pandemie jen nastavila zrcadlo firmám, které nemají dobré ani prostory, ani procesy — a jednoduše v nich věci nefungují. To, jak se se situací vyrovnají, bude skutečný důkaz jejich konkurenceschopnosti.

Doporučeno

Jak si zajistit správné pracovní prostředí? Home office může být záludnější, než si myslíš 24. listopadu 2020 v 14:03

To nic, šéfe, chvilku to vydržíme... Ale ta chvilka trvá pomalu rok

V první vlně převládala ve společnosti poměrně jednotná nálada. Lidé se spojili a v rámci solidarity ten home office vydrželi. Byla to novinka, osvěžení. V období plném nejistot jsme byli soudržní a vytrvalí. Takto vnímají reakce na změny v pracovním prostředí a také v komunikaci v rámci firem mluvčí Profesie Nikola Richterová a šéf firmy LutherOne Jiří Báča. Ten vidí velký rozdíl mezi dvěma vlnami pandemie.

„Lidé to vnímali jako dočasný stav a byli ochotni omezit se. Pro mnohé to byla zároveň první zkušenost s home officem,“ řekl pro Refresher během hovoru přes Zoom Jiří Báča. Druhá vlna je však podle dat LutherOne jiná: převládá stres, nespokojenost, klesá spolupráce mezi kolegy, loajalita vůči firmě a dokonce se do pozadí dostal i zákazník, což je snad největší peklo prozákaznických firem.

Program Zoom se do popředí dostal i v důsledku koronavirové pandemie, ale na Slovensku firmy využívají i jiné komunikační kanály, různé intranety či platformy pro videokonference. Ty podle Jiřího Báči nestačí a data hovoří jasně: lidé jsou „přezoomování“.

Oproti první vlně plné ochoty a improvizovaných pracovních stanic v kuchyni se žehlicím prknem namísto pracovního stolu dnes už zaměstnanci tak nadšení nejsou. Jsou citliví i na nejmenší změnu v komunikaci, odměňování či obyčejném menu v kantýně.

Rozproudilo to debatu o tom, co nám vlastně doma chybí: jsou to lidé. Margaret Starka, zakladatelka firmy BE–DNA, tento trend přirovnává ke vztahu na dálku. Kdybychom měli na výběr, většina z nás si ho nezvolí. Ale pandemie nám na výběr nedala a tento „vztah“ nás začíná dohánět.

Ani vyšší výplata nedokáže navodit spokojenost, lidé potřebují vidět v práci smysl

I podle údajů firmy Profesia už v listopadu 2020 64 procent personalistů potvrdilo, že jejich zaměstnanci cítí, že jsou s kolegy propojení méně, než tomu bylo před vypuknutím pandemie. Samota a izolace vedou k menší angažovanosti a v dlouhodobém horizontu škodí celé firmě.

Peníze přitom na zvýšení motivace nestačí. Podle průzkumu Welcome to the Jungle, který ve spolupráci s projektem Ipsos měřil spokojenost Čechů v pracovním životě, se už skončily časy, kdy vysoká výplata stačila na spokojený pracovní život. Mezi sedm rozhodujících kritérií zařadili respondenti kromě výplaty i dobré vztahy s kolegy a nadřízenými — pokud je nemají, spolu s dlouhodobým stresem jde podle šéfa Welcome to the Jungle Honzy Klusoně o hlavní důvody odchodu z práce.

Na spokojenost má velký vliv i délka pracovní doby a náplň práce. „Už dávno je pryč doba, kdy se na zaměstnance pohlíželo jen jako na pracovní sílu. Manažeři musí zaujmout lidský přístup. Zaměstnanci potřebují vědět, proč by daný úkol měli dělat a proč je jejich práce důležitá,“ říká dále Klusoň. Je úkolem nadřízených, aby toto dobře odkomunikovali.

Podle Báči pandemie zvýraznila dvě extrémní skupiny mezi zaměstnanci. Jsou lidé, kteří i po druhém kole lockdownu makají a podávají nadprůměrný výkon. Ve stejných firmách však najdeš i takové, kteří postupně ztrácejí smysl pro organizovanost a odpovědnost pokud k práci přistupují až příliš pohodově. Nedokončují věci včas (pokud vůbec) a ztrácejí motivaci pracovat.

První skupinu pohled na takové flákače moc nemotivuje. Druhou skupinu musejí manažeři podchytit včas, jinak o ni přijdou. S tímto se budou muset firmy vyrovnat co nejdříve, protože čím déle jsou lidé doma, tím více se tyto rozdíly prohloubí.

Doporučeno

Jak nás ovlivňuje škodlivé modré světlo a jak se proti němu bránit? Pomohou brýle i displeje s OLED technologií 15. března 2021 v 14:46

Na kanceláři záleží, na lidech záleží ještě více

Podle více zdrojů včetně LutherOne a mnoha psychologů přibývá v práci stres. V období pandemie je znásoben nejen strachem z nemoci a opatřeními, ale i izolací. Podepisuje se na nás i klimatická změna a s ní spojený tzv. ekologický stres. Navzdory všem trendům v designu či ve způsobu, jak se chovají lidé, se zdá, že jakékoliv smysluplné změny stojí a padají s naší pohodou.

Psychické zdraví musí také podle Margaret Starka dostat do centra dění. Nadřízení by měli podle jejích slov evidovat, pokud mají zaměstnanci jakýkoli problém, a procesy přizpůsobit tak, aby vyhovovaly konkrétním týmům lidí. Souhlasí s ní i Nikola Richterová z Profesie: stres je podle ní problém, který je třeba řešit, a to urgentně.

V rámci pandemie zejména ženám zřejmě zkomplikovalo pracovní život i vyučování dětí z domu. Při přechodu do nového normálu — ať už to pro tebe znamená úplný návrat do kanceláře, nebo nějaký mix práce z domova a z kanceláře — nesmíme vedle našem stresu zapomenout na stres dětí. Ty projdou další obrovskou změnou, rodiče opět nebudou dostupní během dne, nastavena pravidla v domácnosti se zřejmě budou znovu upravovat.

„Budoucnost bude do značné míry hybridní,“ řekl nám Báča z LutherOne. „Firmy ale musí změnit komunikaci s lidmi. Potřebují dobrý a moderní nástroj na motivaci a na feedback. Musí kontinuálně mapovat stav a náladu ve firmě.“ V momentě, kdy zaměstnavatel přestane zpětnou vazbu sbírat průběžně, v praxi ztratí přehled.

Podle dat, která nám Jiří Báča ukázal, dokonce nastává rozkol mezi tím, jak pozitivně vnímají situaci manažeři, a tím, jak unavení či frustrovaní jsou zaměstnanci. Jelikož se osobně nevidí, tyto věci jim unikají. V novém normálu by to podle něj mělo být jednoduše základním kamenem. 

Namísto tzv. work–life balance mluví Jiří Báča i Margaret Starka o vědomém rozhodování se mezi prací a životem. Hodnotově se podle dat lidé posouvají a naplnění či štěstí už hledají i v práci. Musí jim dávat smysl, ale nemůže jim nahradit soukromý život.

Přestože náhlý přechod k práci z domu krátkodobě vymazal hranici, za kterou končí práce a začíná soukromí, po tolika měsících se situace otočila. Tyto hranice si je třeba stanovit jasně a za toto rozhodnutí je třeba také nést případné následky.

Takže v novém normálu bude více než kdy jindy důležité komunikovat s nadřízenými a ujasnit si povinnosti (a práva). Protože například na Slovensku se marně snaží legislativně vyřešit jakýsi konec pracovní doby z domu. Jde o náplast na problém, který v budoucnu budou muset firmy jednou provždy vyřešit.