Znáš to. Práce u počítače až do noci, únava, a když už se konečně dostaneš do postele, nemůžeš spát. Viníkem je škodlivé modré světlo, se kterým se ale dá poměrně slušně bojovat.
Oko. Orgán, který lidstvo vždycky fascinoval. Nejen kvůli jeho kráse, ale také kvůli tomu, že zprostředkovalo jeden z hlavních smyslů – vidění. Formování lidského oka trvalo stejně dlouho jako evoluce sama, jeho citlivost se postupem času zvyšovala, a kromě původního vnímání světla a tmy se vyvinulo v prostředek, který našemu mozku zprostředkoval svět, jenž je kolem nás.
Spolu s vývojem lidského organismu se vyvíjel i svět kolem. Aby mu v tom mohl člověk pomoct, potřeboval více času – delší den. Proto lidstvo vynalézalo způsoby, jak si jej prodloužit. S vývojem technologií jsme se ale dostali až tak daleko, že nám některé světlo při budování světa spíše škodí. Tím je například škodlivé modré světlo, jehož energie se může negativně projevit na našem zdraví hned několika způsoby.
Lidstvo a oko
Nejprve ale nutné pochopit, proč se mluví o škodlivém světle z počítačových displejů nebo televizí. Naše oko, jakožto receptor celého spektra vlnových délek, se totiž vyvíjelo stovky milionů let. Jak uvádí badatel, ochránce přírody a vynálezce prokognitivního osvětlení Spectrasol a biodynamické žárovky Vitae Hynek Medřický, trval zhruba 500 milionů let, z toho 350 milionů let máme oko kulaté.
Oko sbírá tři druhy vlnových délek, krátké (modré), střední (zelené) a dlouhé (červené), jež oko vnímá čípky, které zprostředkovávají barevný obraz mozku. Ten jej v centru v zadní části hlavy přetransformuje ve vjem, který doopravdy vidíme. Zde se například i vytváří bílá barva, kterou naše oko vlastně „nevidí“. Aby toho nebylo málo, lidský mozek dokonce nevytváří vjemy, které již kdysi viděl; prakticky si je nahraje z paměti, aby ušetřil energetický náročný proces vytváření obrazu.
S „tvorbou vidění“ šla ruku v ruce i nutnost světla. Už v době, kdy organismy existovaly pod vodou, se u některých začalo formovat jejich ploché oko. Nejprve vnímalo světlo a tmu, pak úhel dopadu světla, následně mělo obraz rozmazaný, a transformace se dokonala jeho zkulacením. Orgán se také během věků přizpůsoboval světelným podmínkám, přičemž ty nejpřirozenější tvořilo sluneční světlo.
Oko a světlo
Během jistého časového úseku byl člověk odkázán pouze na sluneční světlo, které mu říkalo, kdy má být vzhůru a kdy zase spát. Tehdejší sběrači a lovci cvičili své oči pozorováním dálek, aby se vyhnuli nebezpečí nebo vyhledali svou kořist. Teprve před zhruba 1,5 milionu let člověk poznal, že nemusí být vzhůru pouze ve dne – objevil oheň. A přestože nevěděl, že to tak je, toto světlo bylo velice podobné tomu, které vyzařuje slunce, když zapadá. Je tak přirozené pro oko, a proto nebylo škodlivé zdraví.
Postupem času člověk odložil oštěp a začal bádat. Trvalo to dlouho, přesto v roce 1879 vynalezl žárovku. „Světlo z období 1879 do roku 2009 bylo dobré, protože bylo širokospektrální. Bylo to vyladěné. Když měla žárovka stejný spektrální průběh, tak lidé viděli jako v momentě, kdy zapadalo slunce,“ okomentoval známý český vědec Hynek Medřický. Bohužel pro naše oči, Evropská unie žárovky s wolframovým vláknem, takové ohýnky v lustru, zakázala. Vydávaly poměrně hodně tepla, což není energeticky úsporné.
V posledních 20 letech šel ale vývoj ještě dál. Vznikly energie, které lidské oko za miliony let nemělo šanci vidět. Dnes je využívají zařízení, které používají LED technologie. LCD displeje obsahují řadu čipů s krystaly, které mění barvy podle toho, jak se pootočí nebo zavřou. Vytváří tak i černou barvu, skrze kterou do našich očí stále teče energie z fotonů. Jinými slovy si oči, hlavně při práci večer, neodpočinou. Moderní umělé světlo už žádné přirozené světlo nesimuluje, a jeho modrá složka může negativně ovlivnit lidské zdraví.
„Špatné“ i „dobré“ modré záření
Není však modré světlo jako modré světlo. My některé jeho složky potřebujeme. Podle Medřického je důležité, abychom modré a azurové světlo dostávali přes den, ale v noci je potřeba, aby mělo oko klid.
Řídí totiž cirkadiánní rytmus, takzvané vnitřní hodiny, které organizují tělesné rozpoložení během bílého dne a tmavé noci. Hlava se totiž v noci zbavuje nahromaděných toxinů, abychom mohli fungovat jako denní tvorové přes den. Navíc správný tělní rytmus posiluje i imunitu.
„Buňky oka mají tzv. oxidační stres. Energie krátkých vlnových délek (modrého světla) vytváří oxidaci na sítnici, což je nežádoucí,“ tvrdí Medřický. Displeje, které modré záření vyzařují i v noci, nás výrazně ovlivňují – můžeme se cítit nevyspalí a cítit bolest hlavy. Od nevyspalosti to může vést i k závažným psychickým poruchám, při dlouhodobé pracovní rutině po večerech si lze i nenávratně poškodit zrak.
V průběhu času se změna cirkadiánního rytmu u člověka projevila i „evolučně“, jak říká Medřický. „Měsíc v úplňku, který svítí nejsilněji jednou za 29 a půl dne, řídí rozmnožování celé přírody. Nyní mají ženy cyklus pouze 28 dní, což se zkrátilo to používáním umělých zdrojů světla,“ vysvětluje.
Jsou tu ale i pozitiva. Modré světlo ovlivňuje i tzv. kognitivní výkon, což je funkce mozku, která zabezpečuje lepší schopnost si věci zapamatovat i lepší schopnost si něco vyvolat z paměti.
„Když je člověk v práci a má několik úkolů za den, tak pokud bude pozitivně podpořen výkon mozku, úkoly se udělají rychleji, bude v nich méně chyb a do práce se budete ještě těšit,“ věří Medřický. „Protože s podporou kognitivního výkonu se zvedá i úroveň hormonu serotoninu, kterého chceme mít ve dne dost. A ten budeme mít, když bude světlo dostatečně silné,“ dodává. Ale kdy a jak modré světlo efektivně blokovat a kdy ho pouštět?
Jak se chránit
Dnes běžné LCD operují s běžnou krátkou vlnovou délkou 450 nm. Pro oko je ale nevyhovující. Možností, jak se špatného světla zbavit, je několik:
Méně se dívat do monitoru
První a asi logická možnost je co nejvíce eliminovat modré záření během večera. Také je dobré nesedět u počítače celý den, v nejlepším případě se jít někam projít a oči „protáhnout“ – dívat se do dálky v přirozeném světle, aby si odpočaly.
Tato varianta je ale v době kancelářské práce poměrně těžko proveditelná. Medřický proto radí pracovat v místnosti s dostatečným přísunem přirozeného světla, nejlépe u okna, aby mělo oko pohodu. A večer používat slabá světla, nejlépe žlutá a oranžová
A hlavně – čím víc je lidská bytost ve vývoji, tím spíše je třeba dbát na to, aby eliminovala večerní modré světlo. „Děti jsou dnes na distanční výuce, celý den na displeji, ale učí se v místech, ve kterých obvykle relaxují. Dětské pokoje nejsou školní třídy, kde se dbá na přístup denního světla,“ říká badatel.
Brýle
Známým prostředkem, jenž může ochránit oko od škodlivých krátkých vln, jsou brýle na počítač, jež se dají používat místo filtru. Medřický každopádně varuje před brýlemi s čirými skly, které blokují pouze vlny se 410 nm. Přitom ty správné, se skly do červena, blokují vlny v délce 450 nm a víc.
Zase ale platí, že by se měly používat večer. Člověk tu energii, jak již bylo zmíněno, potřebuje. A to jak na podporu kognitivního výkonu, tak na synchronizaci cirkadiánního rytmu.
Softwarové filtry
Zejména v koronavirové době se může stávat, že spousta lidí pracuje večer, ven se přes den nedostanou a brýle nenosí, jelikož jim z nějakého důvodu nevyhovují. I pro ně existuje alternativa v podobě softwarových filtrů modrého světla, jejichž popularita roste.
Součástí některých operačních systémů jsou filtry známé jako nočních režimy, jiné se ale dají stáhnout na internetu. Doporučovaná doba, po kterou je dobré mít filtr zapnutý, je 90 minut před spaním.
OLED technologie
A konečně hlavní způsob, jak problém z nespavostí kvůli modrému světlu z počítačů vyřadit ze hry. OLED technologie, které se nachází v nových počítačích od firmy ASUS, se v displejích zbavuje vlnové délky 450 nm a posunuje je na 460 nm. Její výhoda tkví v tom, že u OLED displejů všechny pixely vyzařují světlo, a když tvoří černou barvu, tak se jednoduše vypnou. Nevydávají žádnou další energii a vytvoří takzvanou hlubokou černou.
Rozdíl 10 nm v takzvaném „budícím peaku“ se může zdát nepatrný, ne však pro naše oči. „Posunutí OLED displejů ze 450 do 460 nm se zdá jako malý kousek, jenže my se dostáváme pryč ze spektra takzvaného škodlivého modrého světla,“ vysvětluje Medřický. Spektrum by se podle něj sice dalo posunout ještě dále, ale ne o moc. Barvy, které by se na displejích zobrazovaly, by poté nebyly hezké.
Co se týká kognitivního výkonu, OLED technologie je také správnou volbou, jelikož i pro něj platí, že při energii 460 nm roste. Technologie ASUS OLED dokonce redukuje škodlivé modré světlo o 70 %. Tím, že se jejich technologie, oproti filtrům modrého světla, posunula ve spektrálním měřítku, kvalita barev se nezhoršila.
„Organismy byly připraveny přes den na bílé světlo, neutrální, které obsahovalo všechny vlnové délky, ale těsně před západem slunce byla energie oranžová, teple bílá. To se do nás zapsalo a říká se tomu evoluční vtisky. My si to uvědomujeme, můžeme si pouštět silnou bílou energii ve stovkách luxů, ale večer jsme byli zvyklí, že docházelo ke ztlumení světla,“ dodal Medřický s tím, že bychom tyto vtisky měli poslouchat.
