👇
Na začátku března jsme zaznamenali výročí, na které nejen Česko, ale celé lidstvo bude ještě dlouho vzpomínat. Konkrétně 1. března 2020 byly na území České republiky zaznamenány první tři případy nákazy nemocí Covid-19, jež se poprvé objevila v čínském Wu-chanu. Od té doby se strhla lavina událostí, jejichž následky velice reálně cítíme ještě dnes.
Virus mezitím dokázal zmutovat v mnohem nakažlivější typy koronaviru, se kterými se potýkáme právě nyní. I přes existence vakcín, které by měly ochraňovat očkované od těžkých průběhů nemoci, je boj s nemocí stále aktuální. Jen v Česku se za poslední rok nakazilo koronavirem více než 1,4 milionu lidí, přičemž hospitalizovaných je skoro 9 000. Viru podlehlo více než 23 tisíc lidí, a číslo nadále stoupá.
Zdá se, že se nové nemoci nepůjde jen tak zbavit. Musíme se s ní naučit žít a přizpůsobit tomu svůj život. REFESHER se proto zeptal Čechů, jak jim rok s koronavirem změnil jejich životy. Jakým způsobem jim ovlivnil pracovní i soukromý život. Může se podle nich vrátit všechno do normálu? A lze se z pandemie poučit?
David Poledník, lékař, Uherskohradišťská nemocnice
„COVID-19 nás zasáhl v několika vlnách. U mě to bylo specifické i tím, že na jaře 2020 jsem byl ještě student medicíny, a měl před sebou těžké státnice. Lockdown nám tak neumožnil zúčastnit se několika stáží, což mě do teď mrzí. V tomto období nejistoty jsme nikdo z mých spolužáků a ani já nevěděli, zda to vůbec dotáhneme do zdárného konce.“
„V září jsem pak nastoupil do nemocnice jako lékař absolvent. Jelikož mě COVID-19 v profesním životě provází už od počátku mé kariéry, tak nemám srovnání, jak by to vypadalo v ‚normálním' režimu. Hned z kraje jsem byl nasazen na ‚covidové' služby na infekčním oddělení, kde s touto infekcí bojujeme dennodenně. Tento boj však vyžaduje fyzickou i psychickou odolnost, nicméně pořád vidím světlo na konci.“
Jestli si z toho můžeme vzít ponaučení, tak v tom smyslu, že bychom si neměli začít vážit věcí až v momentě, kdy o ně přijdeme.
„Co se týká osobního života, tak hodně, jelikož jsme byli nuceni se omezit v aktivitách, které běžně děláme. Hodně rekreačně sportuji, tak bylo nutné si najít alternativy. Na druhou stranu jsem tím objevil další možnosti, jak se zrelaxovat po dlouhém pracovním dni, což beru jako pozitivum.“
„Koronavirus za sebou určitě něco zanechá. Co se týká zdravotnictví, tak si myslím, že v nemocnicích bude povinností nadále nosit roušky či respirátory. Dále mám obavy s jakými diagnózami se budeme nadále potýkat kvůli zanedbávání diagnostiky a léčby civilizačních chorob včetně chorob onkologických, či odkládání neakutních chirurgických výkonů na dobu neurčitou. A taky, jaké další následky, zejména pozdní, bude mít COVID-19 na náš organismus.“
„Jestli si z toho můžeme vzít ponaučení, tak v tom smyslu, že bych si neměli začít vážit věcí až v momentě, když o ně přijdeme.“
Jakub Kozák, hasič, velitel čety HZS Moravskoslezského kraje
