Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Několik výzkumů prokázalo nárůst zlých nebo živých snů během lockdownu.
„Během pandemie narostly v naší populaci úzkostné a depresivní poruchy,“ vysvětluje Andrea Heretiková Marsalová. S tím může podle psychoterapeutky souviset i nárůst zlých a živých snů, které nás trápí během lockdownu. Koronakrize totiž podle několika odborníků ovlivnila i náš spánek.
Profesor psychiatrie Tore Nielsen tvrdí, že pandemie změnila, jak moc sníme, zda si sny zapamatujeme a co přesně se nám zdá. Během pandemie máme živější sny, jako by nám mysl chtěla dopřát dobrodružství alespoň v podvědomém stavu, kdy se realita v našem každodenním životě proměnila ve stereotyp.
Zlé sny nás mohou trápit i přes den po probuzení, zvláště, když nechápeme jejich význam.
Psychiatrička Andrea Heretiková Marsalová radí, abychom je nezametali pod koberec a pokoušeli se jim porozumět. Ve své psychoterapeutické praxi pracuje se sny pacientů. Podle ní můžeme na základě našich snů změnit náš životní styl, chování i myšlení.
V tomto článku si přečteš:
Jak se naučíš pracovat se sny.
Proč je pro tebe důležité snít.
Jak naše sny ovlivnila pandemie.
Co dělat s nočními můrami.
Jak funguje psychoterapie prostřednictvím analýzy snů.
Zahraniční výzkumy potvrdily, že během pandemie máme živější a horší sny než obvykle. Proč je tomu tak?
Známe domácí výzkumy, které potvrdily nárůst úzkostných a depresivních poruch v naší populaci. Překvapivě se to týká více mladší než starší generace. Může to souviset s nárůstem špatných snů.
To jen potvrzuje doporučení odborníků, že během koronakrize bychom měli klást větší důraz na psychické zdraví.
Pandemie covidu velmi zasáhla do našich životů. Přinesla nejen ohrožení zdraví, ale i frustraci z nenaplnění velkého množství našich potřeb.
Každý z nás si vytváří své „zvládací“ strategie, jak si v této situaci zachovat duševní zdraví. V naší knize píšeme, že namísto neustálého zahlcování televizními seriály se můžeme více věnovat vlastním snům.
Jsou přinejmenším stejně zajímavé jako akční nebo romantické filmy. Nabízíme také řadu cvičení toho, jak se učit pracovat s vlastními sny. Je to metoda osobního růstu.
Jaké cvičení byste doporučila začátečníkům?
Začít je třeba vždy s asociováním — s nápady, co by jednotlivé postavy, předměty nebo děje mohly znamenat. Je třeba se ptát i na to, jakou „úlohu“ plnil ten sen. Splnil mi nějaké skryté přání? Naznačuje, kam se mám ubírat v budoucnu? Jaké složky své osobnosti bych měl více zapojit do svého života?
Ve vaší knize mimo jiné zmiňujete, že je dobré si sny po probuzení zapisovat. Proč?
Sny jsou velmi křehká záležitost. Když se probudíme a hned si sen nezapíšeme, většinou se „rozplyne“, překryje jinými zážitky. Proto je důležité vést si svůj „seník“ či „nočník“, mít prostě na nočním stolku blok a pero a zapsat si hned po probuzení alespoň několik důležitých momentů ze snu.
Pokud porozumíme poselstvím snů, můžeme změnit náš životní styl i naše myšlení a chování.
Sny často určují, jakou náladu budeme mít celý den. Jak je možné, že podvědomé obrazy mají schopnost zapůsobit na naše vědomí?
K práci se sny patří i analýza emocí, které sen doprovázejí. Často se nám zdají fantastické sny, které mohou být doprovázeny extaticky radostnou náladou. Například sny o létání. Jindy nás ve snu někdo pronásleduje a pochopitelně reagujeme strachem. K obecným vlastnostem citů patří i jejich přenášení z jedné situace na jinou, z jednoho člověka na druhého.
Zdroj: Pexels / cottonbro
V knize Sny zmiňujete, že do určité míry dokážeme ovlivnit, co se nám zdá. Můžeme tak předejít špatným snům?
Špatným, nejčastěji úzkostným, snům nelze zabránit. Co však můžeme udělat, je, že „nezameteme zlé sny pod koberec“, ale naopak, budeme se jimi zabývat a pokusíme se jim porozumět. Nezpracované sny mají tendenci se nám opakovat.
Pokud porozumíme poselstvím snů, můžeme změnit náš životní styl i naše myšlení a chování. Obecná doporučení neexistují. Sny každého člověka jsou originální, závislé na jeho osobnosti, aktuální životní situaci a problémech, které právě řeší.
Sny jsou jednoduše zprávy z jiných pater naší duše.
Proto je tedy důležité rozumět našim snem.
Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud řekl, že „sny jsou královskou cestou do nevědomí“. Našim pacientům vysvětlujeme, že jednou věcí je, co dokáží říct o tom, co si myslí, cítí a jak se chovají. Druhá je to, co se odehrává v hlubších vrstvách jejich psychiky. Sny jsou jednoduše zprávy z jiných pater naší duše.
Namísto neustálého zahlcování televizními seriály se můžeme více věnovat vlastním snům. Jsou přinejmenším stejně zajímavé jako akční nebo romantické filmy.
Je tedy snění cesta, kterou si mozek v noci řeší věci, které vytěsní přes den?
Ano, na toto téma existuje mnoho výzkumů snů. Dělají se v spánkových laboratořích, kdy je člověk probuzen v REM fázi spánku. V této fázi nejčastěji probíhají sny. Dozvíme se tedy nejvíce o autentickém obsahu spánku.
I tyto výzkumy potvrzují, že ve snech řešíme důležitá témata potlačená do nevědomí nebo dokončujeme neukončené aktivity z předchozího dne, takzvané „denní zbytky“.
Zdroj: Warner Bros.
Ve světě se stal neuvěřitelně populárním film Počátek, kde hlavní hrdinové ovládali dění ve svých snech a během spánku tedy žili v paralelním světě. Byl to výmysl, nebo se do snů opravdu dá vědomě zasahovat?
Existuje jev lucidního snění, kdy se jistým tréninkem dostaneme k tomu, že do děje snů můžeme zasahovat. Nás jako terapeuty ale zajímají noční sny, které odrážejí to, co náš klient řeší, co je pro něj v současnosti významné.
Zajímavý je přístup katatymně–imaginativní psychoterapie (KIP). V KIP je možné přiblížit se pomocí imaginace k důležitým obsahům psychiky. Klient si v relaxovaném stavu pod vedením terapeuta představuje různá zadaná témata.
Terapeut klienta při imaginovaní doprovází, povzbuzuje, zaměřuje jeho pozornost na detaily obrazu. Imaginované obsahy se pak analyzují a interpretují s ohledem k aktuálním psychickým potížím pacienta.
Ve snu se občas stane, že si člověk uvědomí, že neprožívá reálnou situaci, a chce se probudit, zvláště pokud jde o noční můru. Je to častý jev?
Toto uvědomění přichází zejména v případě snů při probouzení se, kdy kolísá naše vědomí, a tedy i jeho jasnost, uvědomění si sebe sama, orientace v čase i prostoru.
Velmi nepříjemná je i spánková paralýza.
Spánková paralýza je už porucha, kterou ale občas zažijí mnozí z nás. Může to být následek velmi silného obsahu snu doprovázeného intenzivní emocí.
I v bdělém stavu se nám může stát, že pod vlivem silného afektu, například leknutí nebo hrůzy, se nedokážeme ani pohnout. Pokud se spánková paralýza opakuje, měla by být předmětem lékařského vyšetření, například u neurologa.
Lidé se často bojí usnout, když se jim pravidelně zdají zlé sny. Může i tento samotný strach ovlivnit to, že se jim zdají noční můry?
Problémy s usínáním jsou velmi časté. Odhaduje se, že různými poruchami spánku včetně mělkého spánku či předčasného probouzení trpí asi třetina dospělých.
Často nemůžeme usnout proto, že nedokážeme před spánkem relaxovat, hlavou nám běží nejrůznější problémy z předchozího období nebo obavy z budoucnosti. Většinou stačí úprava spánkové hygieny, případně relaxační trénink.
Analýze snů se věnuje mnoho světových expertů z oblasti psychologie. Sny však zajímají i ezoterický svět věštců, léčitelů a šarlatánů. Proč je tomu tak?
Sny se lidstvo zabývá odjakživa. Vždy hledalo způsoby, jak jim porozumět a využít je. V knize Sny tuto historii popisujeme od pravěku po současnost.
Nejjednodušším způsobem se může zdát vytvořit snář, něco jako univerzální překladač snů — když vidíš ve snu xy, znamená to xy... Je to ovšem daleko od pravdy.
Klinická zkušenost ukazuje, že univerzální výklad neplatí, každý snící člověk si vytváří vlastní snovou symboliku. Jen snící má klíč k významu svých snů. Navíc na práci se sny potřebujeme vědět hodně o osobnosti snícího, o jeho životní historii a problémech.
Spolu se svým manželem Antonem Heretikem se v rámci psychoterapie dlouhodobě věnujete práci se sny. Proč jste se rozhodli věnovat se této metodě a spolupracovat na psaní knihy Sny?
Zajímají nás i naše vlastní sny a rádi si je ráno vyprávíme. Druhým důvodem je naše vzdělání a výcvik v psychodynamické terapii a naše klinická praxe. Měli jsme pocit, že informací a zkušeností už máme dost na to, abychom je nabídli širší veřejnosti.
Práce se sny je však jen jednou z dílčích metod, které se využívají v psychodynamické psychoterapii. Kromě toho s každým klientem podrobně rozebíráme jeho život od raného dětství po současnost, učíme ho vnímat a ovlivňovat vlastní emoce. Doprovázíme ho při řešení jeho problémových vztahů.
