Přežily zkoušku času a dnes jsou běžně využívány v módním světě. Kdo je stvořil, kdo je nosil a jak se inovovaly? Poznej 7 módních kousků a prvků, které máš ve skříni pravděpodobně i ty.
Že džíny původně sloužily jako pracovní kalhoty a nepocházejí z Ameriky, že bandana pomáhala při tajné komunikaci homosexuálů a že klasickou koženou bundu, jak ji známe dnes, vymysleli téměř před stoletím? Co všechno jsi ještě netušil o běžně používaných kouscích a různých prvcích, které dnes módní svět miluje?
- Jak vypadaly cvoky v minulosti.
- Díky komu si údajně gay a fetiš komunita oblíbila harness.
- Co symbolizovaly barevné bandany v minulosti.
- Díky kterému herci se světově proslavila kožená bunda.
- Čím byly vyztužené korzety v minulosti.
- Podle kterého ostrova se nazývá jedna z nejpoužívanějších a nejoblíbenějších výšivek módního světa.
- Proč byly džíny prvotně pracovní kalhoty určené pro dělníky.
Sedm módních kousků a prvků převzatých z různých zemí a kultur, o jejichž původu a historii jsi možná ani netušil. Alespoň jeden z nich s oblibou nosíš i ty. Poznatek o tom, kdo ho vymyslel a na co se původně využíval, rozhodně obohatí tvoje znalosti.
7. Cvoky a hroty
Viděli jsme je už snad na každém kusu oblečení a doplňku. Hranaté, špičaté či ostnaté – vycházejí z punkové kultury a jsou oblíbené právě v rámci ní. Od svých začátků v 70. letech v Anglii a USA bylo punkové hnutí vždy úzce spojeno s prezentací svých členů v oblasti módy a péče o vlasy.
I když jsou tyto kovové prvky malé, rozhodně nejsou zanedbatelné nebo neviditelné. Nesou znaky rebelie, anarchie i společenského vyvrhelství. Samotné cvoky vzbuzují v lidech pocity nebezpečí a agrese.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Tento „nebezpečný“ trend údajně pochází z dávných dob, kdy muži nosili brnění. Bojovníci na sobě měli brigantinu, což je typ zbrojení, na kterém jsou kovové destičky umístěny na kůži a připevněné nýty. Tak se chránili v boji před čepelí meče i hroty z letících šípů.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Možná i právě díky brnění mohl vzniknout tento dnes již módní prvek. Punkeři cvoky využívají pro jejich odstrašující efekt a nejčastěji nosívají kožené bundy poseté malými pichlavými ostny. Stejně k typickým punkerským doplňkům patří i choker.
Navozují tedy perfektně atmosféru tajemného nebezpečí, kterou využívají i módní návrháři z celého světa a dodávají svým modelům požadovaný rebelský rozměr.
6. Harness pro každého
Postroje na tělo si získávají stále větší fanouškovskou základnu i v módním průmyslu. Není to tak dávno, co herci Michael B. Jordan, Timothée Chalamet a Chadwick Boseman na různých společenských událostech zpopularizovali tento stále poměrně nový trend.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Jaká je však historie tohoto netradičního módního doplňku? Existuje několik možných cest, kam se vydat. Někdo tvrdí, že za předchůdce harness se považují zvířecí postroje, které sloužily jako opora a zajišťovaly rozložení váhy taženého nákladu na celé tělo. Jiní se přiklánějí k horolezecké výstroji a jiní zas k formě japonského kočovného divadla kabuki, které využívalo techniku spoutání lany.
Životaschopnost harness udržuje i gay a fetiš scéna. Harness přitahuje pozornost na určité části těla a tím vyzdvihuje jejich atraktivitu. První kožené postroje vznikly v 70. letech minulého století a zásluhu na jejich zviditelnění má i finský umělec Touko Valio Laaksonen, známý pod přezdívkou Tom z Finska.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Pro tehdejší cenzuru se nemohli vyobrazovat homosexuální páry při milostném styku, a proto umělec Tom údajně začal kreslit muže homosexuály jako gladiátory v postrojích. Jeho kresby se publikovaly v různých časopisech a možná právě pro jistou dávku smyslnosti a erotiky si harness oblíbila gay a fetiš komunita.
Ať už je původ takový, nebo onaký, faktem zůstává, že harness se adaptoval do módních doplňků a je využíván muži i ženami jako trend na skvělé ozvláštnění každého sportovního i elegantního outfitu.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Toto jsou momentálně nejzajímavější boty pro muže, které už omrzely tenisky
13. června 2021 v 13:36
5. Bandana – malý šátek s velkým významem
Takový malý kousek látky ovázaný kolem ruky, krku či na hlavě má bohatou historii plnou různých významů. Bandana, tedy malý šátek se specifickým vzorem, pochází z konce 17. století pravděpodobně z jižní Asie či ze Středního východu.
Šátek využívali kovbojové z praktického důvodu. Chránili se před sluncem, prachem a potem. Světoví návrháři jako Saint Laurent či Kozaburo bandany využívali ve svých kolekcích a vrátili tak kovbojskou kulturu a estetiku do populární kultury.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Možná málokdo ví, že bandany se využívaly jako tajná komunikace mezi homosexuály v dobách společenského útlaku. Barva šátku nošeného jako kapesník totiž naznačovala různé sexuální fetiše, které nositel preferoval. Dnes tento význam zůstává skrytý v pozadí, ale někteří bandanu nosí na pride festivaly jako znak podpory a úcty.
Dalším významem bandany je příslušnost ke gangu. V Los Angeles například konkurenční gangy Bloods a Crips používaly modrou a červenou barvu šátků, aby rozlišily své lidi a podporovatele. I proto se tento malý kousek látky spojuje s trestnou činností. Zločinci si ho rádi uvazovali kolem krku a na veřejnosti si jím zakrývali obličej.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
4. Kožené bundě je již přes 90 let
Určitě máš i ty jednu ve skříni, která na tebe čeká vždy, když se ochladí. Zaručeně i ty miluješ ten pocit sebevědomí a sexy drsnosti příchozí s oblečením si druhé kůže. Možná to cítí i motorkáři, pro které je kožená bunda typická a kteří ji nosí dosud.
Kožená bunda, jak ji známe dnes, datuje svůj zrod do 20. let 20. století. Konkrétně v roce 1928 vymysleli Irving a Jack Schottovi bundu z kůže na zip. Irving měl vášeň pro motocykly a toužil sestrojit oděv, který by jezdce chránil a zároveň měl šmrnc. To se mu také podařilo – vznikla bunda Perfecto.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Bunda s příčným zipem na větrání a ochranu těla, přiléhavá, s dlouhým rukávem a hlavně kožená. Schott věděl, jak má oděv vypadat, aby byl funkční a použitelný. Kůže je oproti vlně, bavlně či džínovině odolnější a zároveň může být podšitá, což převážně v zimě každý motorkář ocení. A proč je většina kožených bund černá? Z praktických důvodů – na černé přece není vidět případné skvrny od oleje či nečistot.
Bundu Perfecto však nejvíce proslavil americký herec Marlon Brando. Ve filmu The Wild One v roce 1953 motorkáři v čele s Marlonem nosili kožené bundy. Symbol nezávislosti a rebelie tak začali nosit mladí lidé po celém světě jako nadčasový módní trend, který je zde dodnes a stále má své kouzlo. A dokonce ani motorkáři či rockeři od něj neupouštějí.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
3. Korzety milované i nenáviděné
Módní trend, který je využitelný ať už v běžnějším, nebo v slavnostnějším outfitu a své místo si našel i v dámském spodním prádle. Díky obtažené výztuži se stahovacím vázáním dodá každé postavě tvar přesýpacích hodin. I proto ho tolik žen miluje a zároveň i nenávidí.
Korzet pochází z 15. století, kdy si francouzské ženy oblíbily tento tehdy poměrně nový trend zvýraznění křivek. O něco později se korzet rozšířil do celé Evropy, ale nosily ho hlavně ženy v Itálii, Anglii a samozřejmě ve Francii. S přibývajícím časem a staletími se tvar korzetu měnil. Z rovnějších linií přecházel do oblejších a stále více odhaloval prsa a zvýrazňoval postavu.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Aby korzet plnil svou funkci co nejlépe, nejčastěji byl vyztužený pomocí kostí velryb či drátů. I proto tento módní prvek lékaři už v té době kritizovali. Tvrdili totiž, že může způsobovat různé plicní potíže, onemocnění či deformace. Styl korzetu se tedy nadále vyvíjel, ale naštěstí ve prospěch větší volnosti a praktičnosti.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Dnes je na trhu široký výběr snad všeho. Korzety asi nejčastěji využívají módní návrháři ve vysoké módě. V 70. letech minulého století jedna z nejznámějších návrhářek Vivienne Westwood přinesla korzet do haute couture v méně tradičním provedení – v punkové estetice. Namísto pocitu svazování a kontroly dala korzetu nový význam. Ženy se v něm cítily mocnější a schopné seberealizace.
Od té doby designéři jako Jean-Paul Gaultier, Stella McCartney, Yves Saint Laurent, Tom Ford a další experimentují s historickým módním prvkem, který mají rády i světové celebrity.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
2. Madeira není jen ostrov
Je to i minimálně 150 let stará technika vyšívání, kterou v módním světě najdeš nejčastěji na letních šatech. I když se na dnešním fast fashion oblečení využívá strojová výšivka, šičky na ostrově Madeira ve střední části Atlantiku toto řemeslo zachovávají a dodnes vyšívají výlučně ručně. Charakteristická je komplikovaným a různorodým vzorem, z něhož se jednotlivé kousky látky vystřihují.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
I když se tato technika vyšívání údajně datuje do období osídlení ostrova, celosvětově se proslavila v Londýně na výstavě Universal Exhibition v roce 1851. Na počátku 20. století byl průmysl živý a v té době vzniklo několik společností na Madeiře, které fungují dosud. Hlavními dovážejícími zeměmi byly (a některé jimi stále jsou) Anglie, Německo, USA a Itálie.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Podle reportérky z portálu Euronews, která si vyprávěla s šičkami na ostrově, vyšití jednoho většího dílu může trvat týdny, měsíce i roky. Zároveň ženy přiznávají, že řemeslná práce není dostatečně finančně ohodnocena, ale je to součást jejich tradice, předávané z generace na generaci, a běžný způsob výdělku na venkově.
Nejen celý proces vyšití, ale i odtlačení vzoru na látku a následného vyjmutí se provádí ručně v továrnách k tomu určených, které sdružují a zachovávají toto významné dědictví malého portugalského ostrova.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
1. Modré džíny jako pracovní kalhoty
Dnes asi nejnošenější druh nejen kalhot, ale i látky jako takové. Džínovina či denim – skoro navlas stejné a nerozeznatelné látky, které se však původem i příběhem liší. Jejich výzkumem se zabývala Lynn Downey, dlouholetá historička značky Levi Strauss & Co. v San Franciscu.
Džínovina se původně vyráběla v italském městě Janov. Základem vzniku této tkaniny byl fustian (barchet), směs bavlny, lnu a/nebo vlny. Do oděvů z džínoviny se dennodenně oblékali dělníci, protože byly odolné vůči špíně i praní. Džíny nabíraly na popularitě nejen v Itálii, ale od 16. století i v Anglii.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Při původu denimu se často uvádí francouzské město Nîmes. Právě tam se vyráběla tkanina tzv. serge de Nimes ještě před 17. stoletím. Před koncem téhož století se dostal denim do Anglie. Podle výzkumu specialistky na 18. století Pascale Gorguet Ballesteros se tkanina serge de Nimes sice původně šila z hedvábí a vlny a jmenovala se po francouzském městě, ale vyrábět se začala i v Anglii, avšak z bavlny.
Jediný rozdíl mezi džínovinou a denimem je v tom, že zatímco džínovina se tká ze dvou přízí stejné předem obarvené modré barvy, denim ze dvou různých barev, a to modré a bílé. Denim je však kvalitnější a dražší.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Následně koncem 18. století se oblíbené látky dostaly i do Ameriky. Americké továrny se chtěly od zahraničního (a hlavně toho anglického) trhu osamostatnit a tkaly denim i džínovinu.
Obě látky se využívaly na pracovní oděvy s tím rozdílem, že denim byl odolnější, trvanlivý a pohodlnější než džínovina. Nakonec i jedna z nejznámějších značek riflí Levi Strauss & Co. s bohatou historií si vybrala pro své oděvy denim. Na své kalhoty později přidala i nýty, které sloužily jako opora a pro zpevnění kritických a namáhaných částí kalhot.
Pozrite si tento príspevok na Instagrame
Postupně se názvy obou látek staly pro většinu lidí synonymní a z pracovních kalhot se staly kalhoty na každodenní nošení – nejen pro volný čas, ale i na méně formální setkání. Několik kusů riflových kalhot dnes leží ve skříni snad každého člověka.
