Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Spánek je pro lidi důležitý jako kyslík, ale přesto jsme všechna jeho úskalí stále detailně neprozkoumali.
Spánek — ačkoli se odehrává v našem mozku, stále je pro lidi záhadou. Kromě toho, že je spánek pro člověka důležitý a nenahraditelný, má i temnou stránku, kterou tvoří různé parasomniejako například děsivá spánková paralýza či náměsíčnost. Proč jsou některé sny bizarní, erotické nebo naopak realistické a proč si je někdy pamatujeme a jindy ne?
Co všechno o spánku víme, prozradil Refresheru Branislav Moťovský, primář psychiatrické kliniky FN Trenčín a lékař spánkové laboratoře. Sny podle něj do určité míry ukazují naše nevědomí a tajné touhy, a proto mohou být předmětem práce v psychoterapii.
Rád vidíš do věcí a zajímá tě, jak funguje lidské tělo či naše psychika? Pak jsi jeden z nás. Našimi články se ti snažíme „otvírat dveře“ k informacím, jaké jinde nenajdeš. Pokud bys jich chtěl víc, můžeš naši práci podpořit tím, že se přidáš do klubu Refresher+.
Spánek ničím nenahradíš, je důležitý jako kyslík
Spánek je pro lidi nesmírně důležitý. Odborník Branislav Moťovský tvrdí, že lidé, kteří z nějakých důvodů vůbec nespí několik dní, zemřou. Podle jeho slov proběhly různé pokusy se zdravými jedinci, kteří vydrželi nespat nejdéle jedenáct dní. Během pokusů se dostali do psychotických stavů, které nějaký čas po experimentu odezněly.
Kromě psychických následků má nespavost negativní vliv i na fyzické zdraví lidí. Týká se zejména dlouhodobé nespavosti nebo dlouhodobého nedostatku spánku. „Dlouhodobá nespavost má přímé spojení s obezitou, kardiovaskulárními onemocněními i onkologickými onemocněními, což bylo zjištěno například u lidí, kteří celý život nebo velmi dlouhou dobu pracují na noční změny,“ dodal odborník Branislav Moťovský.
Na internetu lze nalézt kvantum rozdílných informací o tom, kolik času by si měl člověk denně vyhradit na spánek. Podle slov odborníka je to ovšem silně individuální. Tvrdí, že zatímco některým lidem úplně stačí šest hodin spánku a cítí se svěží a odpočatí, další potřebují spát k dosažení stejného komfortu až devět hodin. U mladých dospělých lidí ve věku od dvaceti do třiceti let je to v průměru sedm až osm hodin spánku.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemčení?
Kdy a proč se nám zdají bizarní či erotické sny a noční můry.
Co se děje v našem mozku, když sníme, a proč si některé sny pamatujeme a jiné naopak ne.
Co odrážejí naše sny a zda dokáží předpovědět budoucnost.
O odvrácené straně spánku a těch nejděsivějších spánkových poruchách.
Důležitou informací je i to, že spánek nelze nahradit žádnými výživovými doplňky k povzbuzení ani potravinami. „Je to stejně jako s kyslíkem. Můžeme jen dýchat méně kyslíku a tělo začne fungovat hůře. Také můžeme méně spát a odrazí se to na našem zdraví,“ vysvětlil odborník.
Co prozrazují sny? Proč jsou bizarní i erotické?
Co přesně se děje v našem mozku, když sníme, neví podle slov odborníka nikdo. Existuje však řada hypotéz. Lékaři odlišují sny v REM stadiu spánku a v non-REM stadiu. Během REM spánku se člověk vůbec nehýbe — má „vypnuté“ všechny svaly s výjimkou bránice, která zajišťuje dýchání.
Zatímco je člověk paralyzován, zdají se mu emočně nabité sny — někdy až fantastické, nereálné a dokonce i psychedelické, ve kterých se vznáší ve vzduchu nebo cítí barvy. Tyto sny mohou být spojeny i se strachem, když s někým bojuje, erotické či nabité silnou pozitivní energií.
Sny, které se lidem zdají v REM spánku, nebývají realistické a člověk si je většinou docela dobře pamatuje. Po takovémto snu se člověk obvykle nakrátko vzbudí, neboť je na konci spánkového cyklu.
V non-REM stadiích (N1, N2, N3) se nám naopak zdají sny, které si člověk obvykle nepamatuje – jen výjimečně, pokud ho něco během snu vzbudí. Tyto sny bývají realističtější a často odrážejí situace, které se danému člověku nedávno staly ve skutečném životě, a to, co prožívá během dne.
Jedna teorie o snech říká, že během snění se člověku filtrují nepotřebné informace. Jako by si mozek zapsal do paměti, co se událo během dne, a ve spánku si to třídil na situace, které zná a jsou nepotřebné, proto je vymaže, a na ty, které jsou pro něj nové a musí si je zapamatovat.
„Ačkoli je to obtížněji ověřitelné, řekl bych, že z terapeutického hlediska naše sny odrážejí i naše tajné touhy a představy — to, co si v normálním bdělém stavu neuvědomujeme, že chceme, nebo že nám něco či někdo vadí. Potom se to ve snu odehraje a působí to jako jistá předzvěst, která může být předmětem práce psychoterapeuta,“ přiblížil Branislav Moťovský a dodal, že ke snům nemají jednotný postoj ani odborníci. „Někteří tvrdí, že analýza snů nemá význam, jiní ji akceptují částečně a další berou snové obsahy jako velmi důležité.“
Přestože se naše přání podle jeho slov do snů určitě promítají, může být problém při jejich interpretaci. „Dejme tomu, že se někomu zdálo, že si koupil drahé auto, na které v běžném životě nemá. Nemusí to ale znamenat, že výlučně chce jen to auto a je to pragmatický sen, ale může to poukazovat i na jeho potřebu povýšení v práci nebo touhu po uznání,“ dodal odborník s tím, že erotické sny často poukazují na nevyslovené nebo potlačované touhy či homosexuální orientaci.
Tvrdí, že mnohdy sny nasměrují jak odborníka, tak i klienta na konflikt mezi tím, „jaký bych měl být“, a tím, „co chci, co potřebuji“, proto se v sobě snaží v běžném životě popřít to, co není dobré.
Temná stránka snů: noční můry, parasomnie a předtuchy
Spánková paralýza
Přestože známe několik nepříjemných parasomnií, asi nejznámější z nich je spánková paralýza. Podle slov odborníka jde o velmi děsivý zážitek, zejména pokud se s ním někdo setká poprvé, avšak v případě drtivé většiny lidí je naprosto neškodná, a pokud netrvá dlouho a člověka nepřivádí do úzkosti, není ji ani třeba léčit.
Spánková paralýza se objevuje po probuzení na konci spánkového cyklu. „Jak jsem zmiňoval, v REM spánku jsme paralyzovaní, čili se nedokážeme hýbat. Po klasickém probuzení se probudí mozková kůra a obnoví se nám schopnost pohybu, čili můžeme chodit, hýbat se a mluvit. Při spánkové paralýze se ale děje to, že dojde k rozpolcení těchto dvou funkcí — vzbudí se jen mozková kůra, zatímco člověk je stále nehybný,“ upřesnil odborník.
I když člověk chce během spánkové paralýzy křičet, nemůže ze sebe vydat ani hlásku, proto se ocitá v absolutní bezmocnosti. V některých případech spánkové paralýzy se lidem přehrává i část snu a probudí se paralyzování do poloviční bdělosti. „Kromě toho, co vidí na okolí, se jim promítají i útržky snu, i útržky končícího snu, kdy lidé popisují, že jim na hrudi sedí příšera, dusí je nebo je někdo škrtí,“ dodal Branislav Moťovský s tím, že jde o pseudohalucinace pocházející ze spánku, které se mísí s vědomím.
Podle slov odborníka se parasomnie dělí na REM a non-REM parasomnie podle toho, ve které fázi spánku se objevují. K REM parasomniím kromě spánkové paralýzy patří také poruchy chování v REM spánku.
„Lidem se v REM stadiu spánku zdají divoké sny, během kterých bojují nebo utíkají. Při této poruše dochází k disociaci, že mozek spí, sen se odehrává, ale daný člověk ztratí paralýzu, čili je schopen se během snu hýbat. V REM spánku jsme ochrnuti pravděpodobně proto, abychom svými končetinami a jednáním nenapodobovali to, o čem sníme. Při této poruše se však tento spínač přepne, objeví se napětí ve svalech a bývá to poměrně dramatické,“ vysvětlil lékař s tím, že existují případy, kdy si lidé trpící touto parasomnií zlomili ruku o rám postele či zaútočili na svého blízkého.
K REM parasomniím podle slov odborníka patří i tzv. traumatické sny, které se objevují při posttraumatické stresové poruše. Jde o poruchu, kterou trpí lidé, kteří prožili něco extrémně nebezpečného a děsivého, například znásilnění nebo napadení, případně účastníci autonehod, přičemž podobné situace se jim opakují ve snech.
Non-REM parasomnie
Mezi non-REM parasomnie zase patří náměsíčnost, poruchy příjmu potravy během spánku, noční děs a tzv. spánková opilost. Tyto parasomnie se objevují většinou v dětství, kde jsou velmi časté, a postupně vymizí.
Pokud se objeví v dospělosti, podle slov odborníka je vhodné zvážit vyšetření ve spánkové laboratoři, neboť mohou poukazovat spíše na jiné spánkové poruchy, jako například spánkové apnoe, které je třeba řešit, jelikož se jedná o poruchy dýchání ve spánku. Pro non-REM parasomnie je typické, že si na ně lidé nepamatují, přičemž během náměsíčnosti dělají vždy jen automatické pohyby, rozhodně ne cílenou aktivitu.
K těmto parasomniím řadíme například noční děs, který se objevuje u malých dětí. Dítě většinou rodiče probudí obrovským křikem spojeným se strachem a má rozšířené zornice. Pro noční děs je typické, že se nedá přerušit a může trvat až třicet minut, než se dítě vzbudí.
Předtuchy, déjà vu a intuice
Mnohokrát se lidé domnívají, že sny předpovídaly jejich budoucnost, a připisují jim různé paranormální vlastnosti. Odborník to vysvětluje tím, že sny ukazují naše nevědomí. „Sny mohou poukazovat na naše touhy nebo obavy.“
„Například máme-li pár, který je v odloučení, neboť muž musel odcestovat, a ženě se zdá, že přišel dříve, než měl, může to být způsobeno tím, že jí i v reálném životě chyběl, případně jí naznačil, že existuje šance ukončení cesty předčasně. Tuto informaci ale zachytilo jen její podvědomí a přetavilo ji do snů. Když se opravdu vrátí dříve, řekne si: Splnil se mi můj sen. Toto propojení však nebylo náhodné,“ vysvětlil odborník a dodal, že při takových „předtuchách“ sehrává velkou roli i naše intuice, kterou si běžně neuvědomujeme.
Kdy navštívit odborníka a jak si pomoci při problémech se spánkem doma
Branislav Moťovský tvrdí, že návštěvu odborníka musí zvážit každý člověk sám. Nespavost je podle jeho slov častá a rozhodně ne vždy je zapotřebí, aby ji řešil odborník. Pokud však člověk cítí, že to již zasahuje do jeho každodenního fungování a vede ke zvýšené úzkosti nebo podrážděnosti během dne, měl by vyhledat lékaře nebo psychoterapeuta.
Totéž jako při nespavosti platí i při snech. Vyhledat lékařskou pomoc je nutné tehdy, má-li člověk trpící parasomniemi subjektivní pocit, že se jich bojí, nebo má obavy blízké okolí dotyčného. Pokud ale tvé problémy s nespavostí nejsou tak vážné, stačí vyzkoušet pravidla tzv. spánkové hygieny.