Do kategorie lidí s nadváhou nebo obezitou spadá 59 procent dospělých a skoro třetina dětí.
Evropu trápí epidemie obezity. Alespoň to tvrdí Světová zdravotnická organizace (WHO). Vydala podrobnou zprávu, podle které obezita či nadváha přispěje ročně až k 1,2 milionu úmrtí. Situace se navíc zhoršila i kvůli pandemii covid-19.
Obezita epidemických rozměrů
„V evropském regionu představuje obezita stále větší problém. Každé třetí dítě školního věku, každý čtvrtý dospívající a téměř šedesát procent dospělé populace trpí nadváhou nebo obezitou,“ uvedl ve zprávě ředitel evropské pobočky WHO Hans Kluge. Zvýšený index BMI (index tělesné hmotnosti, pozn. red.) je podle něj navíc hlavním rizikovým faktorem pro onemocnění nepřenosnými chorobami včetně rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění.
WHO varovala, že zatímco v roce 1975 trpělo obezitou 10 procent Evropanů, o skoro padesát let později se jejich počet zvýšil o alarmujících 138 procent. Hůř je na tom z kontinentů jen Amerika.
Podle zprávy nadváha či obezita v Evropě způsobuje 200 000 případů rakoviny a 1,2 milionu úmrtí ročně. Podle Kluga hrají kila navíc roli při onemocnění hned třinácti typy rakoviny. K nárůstu bude podle něj docházet i v dalších letech. „U některých zemí v regionu se předpokládá, že obezita předstihne kouření a bude hlavním rizikovým faktorem rakovinového onemocnění,“ uvádí zpráva.
Nadváha je nejčastěji spojována se špatným metabolismem člověka a změnou stravovacích návyků. Může se jednat o dočasný stav způsobený dlouhodobou stresovou situací, u žen po těhotenství. V horším případě může představovat počátek obezity. Obezita je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu. Velkým varováním může být výskyt obezity v rodině.
Zdravotní rizika ale hrozí i při nízkých hodnotách BMI, konkrétně se jedná o podváhu. Zatímco někteří jedinci mají v podváze genetické předpoklady, v jiných případech se může jednat o příznak nemoci nebo důsledek odmítání potravy, což často směřuje k poruchám příjmu potravy jako je anorexie nebo bulimie.
Koronavirová pandemie prohloubila problém
Na lidi s obezitou měla navíc obrovský dopad i pandemie covid-19, kvůli které došlo ke zhoršení stravovacích návyků a úbytku fyzických aktivit. To bude mít podle WHO následky na zdraví lidí ještě mnoho dalších let. Za zhoršením situace ale nestojí jen stravovací návyky nebo nedostatek pohybu. Problémy podle studie souvisejí také s digitalizací, sedavým zaměstnáním nebo přílišnou propagací kalorických jídel nebo rozvojem online zábavy, který může být problémem zejména u dětí.
Podle Hanse Kluga je ale zvrácení situace k lepšímu stále možné, především tím, že budeme investovat do oblasti zdraví a rozvíjet silné a odolné zdravotnické systémy. Studie také vyzvala politické reprezentace k tomu, aby se zavázaly bojovat proti obezitě různými opatřeními. Patřily by mezi ně například dotace na zdravé potraviny nebo daň na slazené nápoje. Navrhla také v nízkopříjmových čtvrtích omezit počet podniků, které nabízejí jídlo s sebou.
