Pavel Fischer oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta. Refresher se ho na tiskové konferenci zeptal na výroky týkající se LGBTQ+ lidí.
V úterý 18. října v 11 hodin v pražském Rock Café oficiálně oznámil svoji kandidaturu na prezidenta senátor Pavel Fischer (nezávislý). Fischera do prezidentských voleb podpořila dvacítka poslanců a třicítka senátorů. Bývalý neúspěšný kandidát si tak znovu poměří síly s ostatními uchazeči o křeslo na Hradě.
Na tiskové konferenci nechyběl Refresher a Pavla Fischera se zeptal na výroky týkající se LGBTQ+ lidí.
Svoboda, demokracie, budoucnost
Pražský undergroundový klub Rock Café se jen krátce před jedenáctou hodinou zaplnil novináři, kteří čekali na příchod senátora a bývalého kandidáta na prezidenta Pavla Fischera. Ten přesně načas přistoupil k řečnickému pultu a oficiálně oznámil svou kandidaturu na Hrad. Podpořit Fischera přišla i jeho manželka Klára Fischerová.
„V posledních třech letech zažíváme krizové situace, jaké jsme si do té doby ani neuměli představit. Nejprve jsme byli nuceni čelit epidemii covidu, pak přišla ruská agrese na Ukrajinu, která citelně zasáhne životy nás všech, a to jak z hlediska ekonomického, tak především lidského,“ začal Pavel Fischer.
Pro občany České republiky je podle něj těžké přemýšlet nad tím, jak zaplatit složenky za plyn nebo elektřinu, a současně nebýt lhostejný ke zvěrstvům, která páchá putinovské Rusko jen několik stovek kilometrů od našich hranic. Důsledky obou krizí můžeme vidět všude kolem nás.
Za své priority označil Fischer úctu k tradicím státu a lidským právům, uvedla ČTK. Soustředit se chce i na bezpečnost, ekonomiku, sociální oblast či zdravotnictví. „Ve svém profesionálním i soukromém životě bojuji proti totalitě a jakémukoliv omezování lidských práv. Hodlám v tom aktivně pokračovat i jako prezident. Nikdy nedopustím ohrožení naší suverenity ekonomickou či politickou závislostí na jiném státě,“ řekl.
Kabinet podle něj musí vypracovat dlouhodobé plány rozvoje státu ve všech oblastech s výhledem na 20 či 30 let. „Jedině to nám bez větších výkyvů umožní reagovat na krizové situace,“ uvedl. Za nutné považuje i snížení zadlužení státu, aby se co nejdřív obrátil „znepokojivý trend vývoje veřejných financí“.
Fischer versus LGBTQ+ lidé
Začátkem října se ve veřejném prostoru začal znovu objevovat článek serveru iDnes z roku 2017, ve kterém senátor uvedl, že by „ústavním soudcem nejmenoval pedofily nebo homosexuály“. Za nešťastný výrok se následně omluvil na svém Facebooku.
„Jedná se o výrok vytržený z kontextu otázky ohledně adopcí dětí. Chtěl jsem poukázat na to, že ústavní soudce by neměl reprezentovat vlivovou skupinu, která současně usiluje o úpravu právních poměrů, a to kvůli možnému střetu zájmů. Mezi homosexuály mám osobně mnoho přátel. Také jsem pro mnohá média uvedl, že souhlasím s osvojováním vlastních dětí u homosexuálních párů. Omlouvám se za svůj nešťastný výrok. Rozhodně nehodlám diskriminovat žádnou skupinu občanů pro její původ či způsob života, to jsem ostatně nikdy nedělal a jako prezident nikdy nebudu,“ napsal.
Omluvná slova zopakoval i pro Refresher. „Bylo to nešťastné uřeknutí. Nechal jsem se vehnat do extrémně vyhrocené diskuze a ujelo mi to. Sám nevím, jak jsem mohl takto reagovat. Omluvil jsem se za to už nesčetněkrát,“řekl.
Minulý týden v rozhovoru pro Deník N však opět mluvil o manželství pro všechny způsobem, který by mohl práva LGBTQ+ lidí ohrožovat. Zrovnoprávněním stejnopohlavních svazků s manželstvím by se podle Fischera posílily obavy, že se bude obchodovat s dětmi. „Šel bych do zrovnoprávnění celé řady věcí s výjimkou dětí. Čili srovnat práva, proč ne, děti ale chránit a nechat je úplně stranou této debaty. Děti nejsou na prodej,“ uvedl.
Téhož dne došlo v bratislavském klubu Tepláreň ke střelbě, při které zahynuli dva queer lidé. Refresher se proto senátora zeptal, zda svůj výrok spojující LGBTQ+ lidi a obchod s dětmi přehodnotil.
„Čin, ke kterému došlo v Bratislavě, považuji za velmi vážný. Jakýkoli druh násilí, verbálního nebo fyzického, považuji za naprosto nepřijatelný. Skutek, který se stal, je potřeba jednoznačně odsoudit,“ odpověděl Fischer.
„Co se týče manželství nebo narovnání práv stejnopohlavních párů, tam jsem přesvědčen, že je nutné práva a povinnosti vyrovnávat. Práva bychom mohli vyrovnávat dál, než je tomu dnes, a předpokládám, že se o tom v Parlamentu povede diskuse. Ono je to na Parlamentu, aby dal takové téma do zákona, a na prezidentovi, aby takový zákon respektoval. Prezident nemá navrhovat zákony, nemá zákonodárnou iniciativu. Parlamentní diskuse se předpokládám bude rozjíždět. Na Slovensku ostatně vidíme, že různé události vracejí toto téma zpátky do veřejné debaty. I u nás veřejná debata probíhá a já se domnívám, že je to dobře,“ dodal.
Na další dotaz novinářů, jak bude chtít Fischer společnost spojovat, když ji jeho výroky o LGBTQ+ lidech rozdělují, odpověděl: „Kdybyste mi řekl, že mám spojovat a že se mám spojovat s nacisty nebo extremisty, abych nerozděloval, tak to naprosto odmítám. Nechci se spojovat s extremisty jenom proto, abych spojoval. Tady je hranice, kterou si musíme vytyčit, a já považuji za velmi důležité, abychom o takových otázkách vedli diskusi v souladu s ústavou.“
Na dotazy pak navázal tím, že jako prezident by zákon na zrovnoprávnění svazků stejnopohlavních párů s manželstvím podepsal. „Bude-li mít za sebou robustní podporu Parlamentu a bude-li v souladu s právními a ústavními pravidly, tak bych ho podepsal,“ uzavřel.
Fischera podporují senátoři i poslanci
Nezávislý senátor Pavel Fischer pro svou prezidentskou kandidaturu doposud získal podporu dvacítky poslanců a třicítky senátorů. K prezidentské kandidatuře je nutné získat podpisy 50 000 občanů, 20 poslanců či deseti senátorů. Fischer tak dosáhl potřebného počtu v obou komorách Parlamentu, dohromady má nyní 51 podpisů.
Poslankyně a poslanci, kteří Fischera podpořili: Ivan Adamec, Jan Bauer, Jan Bartošek, Romana Bělohlávková, Marek Benda, Ondřej Benešík, Petr Bendl, Eva Decroix, Aleš Dufek, Karel Haas, Jan Jakob, Michal Kučera, Martin Major, Nina Nováková, Hayato Josef Okamura, Rudolf Salvetr, Jiří Slavík, Libor Turek, Vít Vomáčka a Marek Výborný. Všichni výše zmínění jsou členy koalice SPOLU, tedy stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
Pod Fischerovu kandidaturu se podepsali následující senátorky a senátoři: Miroslav Adámek (BEZPP), Lumír Aschenbrenner (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09), Ladislav Faktor (BEZPP), Tomáš Fiala (BEZPP), Tomáš Goláň (BEZPP), Jan Grulich (TOP 09), Hynek Hanza (ODS), Václav Chaloupek (STAN), Jaroslav Chalupský (BEZPP), Šárka Jelínková (KDU-ČSL), Lumír Kantor (KDU-ČSL), Pavel Karpíšek (ODS), Josef Klement (KDU-ČSL), Rostislav Koštial (ODS), Roman Kraus (ODS), Patrik Kunčar (KDU-ČSL), Zbyněk Linhart (BEZPP), Raduan Nwelati (ODS), Zdeněk Nytra (ODS), Petr Orel (Strana zelených), Herbert Pavera (TOP 09), Helena Pešatová (BEZPP), Jan Sobotka (BEZPP), Ondřej Šimetka (BEZPP), Leopold Sulovský (Ostravak), Petr Šilar (KDU-ČSL), Tomáš Třetina (TOP 09), Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), Miloš Vystrčil (ODS) a Jaroslav Zeman (BEZPP).
V předvolebních průzkumech úspěch nesklízí
Fischer je mezi trojicí kandidátů, které zařadila mezi své favority vládní koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vládní strany vlastního kandidáta nenominují a před prvním kolem ani nevysloví podporu jedinému kandidátovi. Mezi trojici nejpřijatelnějších kandidátů podle koalice tedy vedle Fischera patří bývalá rektorka Danuše Nerudová a generál Petr Pavel.
Fischer se účastnil už minulé prezidentské volby. Skončil v ní se ziskem deseti procent hlasů na třetím místě, do druhého kola voleb tak nepostoupil. Za favority lednové volby jsou podle průzkumů veřejného mínění považováni Petr Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který ale dosud účast ve volbách nepotvrdil. Podle průzkumů mohou do klání výrazněji zasáhnout také Nerudová nebo senátor Marek Hilšer.
Fischer měl podle aktuálního modelu agentury Median podporu asi osmi procent voličů a podle v úterý zveřejněného volebního modelu agentury Ipsos 7,4 procenta hlasů.
Volba prezidenta České republiky se uskuteční ve dnech 13. a 14. ledna 2023. Prezident se opět bude volit přímou volbou, stejně jako v letech 2013 a 2018, kdy volby vyhrála současná hlava státu Miloš Zeman.
O křeslo na Hradě projevilo zájem více než 20 kandidátů. Za ty nejrelevantnější jsou podle předvolebních průzkumů považováni Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Karel Janeček nebo Josef Středula. V průzkumech se na druhém místě objevuje také bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který kandidaturu zatím neoznámil.
Pokud tě k tématu prezidentských voleb zajímá více, sleduj naši rubriku Volba prezidenta České republiky 2023. Dozvíš se tam nejnovější informace a přečíst si můžeš i rozhovory s kandidáty.
