Shein je čínský online prodejce fast fashion, založený v roce 2008 Chrisem Xu. Již od počátků existence této společnosti je její působení doprovázeno kontroverzemi způsobenými neudržitelným způsobem produkce.
Posledních pár let se módní průmysl nese v duchu podporování slow fashion značek, udržitelnosti a eliminace nakupování ve fast fashion řetězcích. S touto ideou se podle mnohých neztotožňuje strategie čínského gigantu Shein, který již od svého počátku čelí ostré kritice.
Novinka, kterou Shein spustilo v USA na konci října, je online resell program s názvem Shein Exchange, který umožňuje zákazníkům prodávat dříve zakoupené zboží na této platformě. Program vznikl ve spolupráci s Treet a je dostupný všem zákazníkům v USA, dalším krokem této kolaborace je v následujícím roce expandovat na další globální trhy.
Jde o greenwashing?
Tento způsob resellu je doprovázen propagací „výhod“, kterými jsou odpovědnost vůči budoucnosti módy a ekologický přínos nákupu oblečení z druhé ruky. Můžeme tak hovořit o tzv. greenwashingu, jelikož podle odborníků nemůže další prodej této značky převážit nadprodukci jejího obchodního modelu.
Skutečným cílem této spolupráce je však to, aby se zákazníci a zákaznice stali aktivními účastníky cirkulace a promovali plusy nákupu použitého oblečení před nákupem nových položek. Sama komunita zákazníků inspirovala tohoto fast fashion giganta tím, že dříve vlastněné kousky přeprodávala na sociálních sítích či online marketech.
Kontroverzi ve spojitosti se Shein vzbuzuje i dokumentární snímek britské stanice Channel 4 s názvem Inside the Shein Machine: UNTOLD od reportérky Iman Amrani, zveřejněný ve stejném časovém intervalu jako Shein Exchange. Dokument pojednává o alarmujících pracovních podmínkách v továrnách tohoto čínského konglomerátu, kdy nehovoříme jen o obvinění z moderního otroctví či porušování pracovních zákonů, ale taktéž o kopírování malých podniků nebo nabízení oděvů z toxických materiálů.
Každý den produkuje více než milion kusů oblečení
Přitažlivost Shein pro širokou veřejnost spočívá v cenové dostupnosti zboží, kterou následují mikrotrendové cykly, s nimiž se můžeme setkat na sociálních sítích s označením „hauly“. Samotné produkty fast fashion mají také výrazně kratší trvanlivost než oděv vyšší kvality a nižší ceny, takže zde nemůžeme spoléhat ani na dlouhou životnost. Samotný prodejce Shein obhajuje svou obchodní filozofii tím, že praktikuje poctivou práci, což ale nejde ruku v ruce s faktem, že je každý den schopen vyprodukovat více než milion kusů oděvů.
Žádný z dodavatelských řetězců není podle dostupných informací certifikován podle pracovních norem týkajících se zdraví, bezpečnosti pracovníků nebo životního minima a jiných pracovních práv. I přestože metodologie slow fashion nařizuje transparentnost výrobního a dodavatelského řetězce nebo pracovních podmínek, Shein neodhaluje téměř žádné relevantní a konkrétní informace týkající se jeho sustainable postupů.
Průzkum Amrani tvořený s cílem zjistit, co opravdu stojí za vytvořením kusu oblečení pro Shein, uvádí, že zaměstnanci jsou přepracováni a nedostatečně zaplaceni s nárokem na volno pouze jeden den v měsíci. Celá tato situace je ke všemu umocněna faktem, že se na štítcích oděvů objevovaly nápisy se vzkazem „pomozte mi“, které na nich údajně měli zanechávat dělníci ve výrobních továrnách.
Odborníci tvrdí, že dalším krokem k udržitelnosti Shein není zprostředkované přeprodávání vlastních produktů, ale ochota platit lidem, kteří oblečení vyrábějí, spravedlivé životní minimum a nabídka důstojných pracovních podmínek.
