Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pondělí 5. 12. 2022 svátek má Jitka

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Jsi na Refresher newsNa zpravodajském webu, kde najdeš zprávy moderní generace. Pokud si chceš přečíst lifestylový obsah, klikni sem.
News

Zavedení školného? Studenti by během studia nemuseli pracovat a pomohlo by i sociálně slabším, říká autor návrhu Daniel Münich

Minulý týden představil poradní orgán vlády NERV 28 návrhů, které by podle expertů mohly vést k udržitelnému státnímu rozpočtu. Mezi body je i návrh na zpoplatnění vysokých škol. Člen skupiny NERV Daniel Münich vysvětlil, jak by návrh fungoval.

Tereza Patočková, Kuni Nguyenová
8. 11. 2022 6:00 Čas čtení: 8:53
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Zavedení školného? Studenti by během studia nemuseli pracovat a pomohlo by i sociálně slabším, říká autor návrhu Daniel Münich
Zdroj: CERGEI-EI
News
3
Tereza Patočková
Kuni Nguyenová
8. 11. 2022 6:00
Čas čtení: 8:53

Zavedení školného? Studenti by během studia nemuseli pracovat a pomohlo by i sociálně slabším, říká autor návrhu Daniel Münich

Minulý týden představil poradní orgán vlády NERV 28 návrhů, které by podle expertů mohly vést k udržitelnému státnímu rozpočtu. Mezi body je i návrh na zpoplatnění vysokých škol. Člen skupiny NERV Daniel Münich vysvětlil, jak by návrh fungoval.

Tereza Patočková
Kuni Nguyenová
8. listopad 2022, 6:00
Čas čtení: 8:53
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Zavedení školného? Studenti by během studia nemuseli pracovat a pomohlo by i sociálně slabším, říká autor návrhu Daniel Münich
Zdroj: CERGEI-EI
Odebírat newsletter REFRESHERu
10 nejlepších článků Refresheru, jednou za týden. Pokud tě emaily přestanou bavit, tak je kdykoli zrušíš. Zadáním emailu souhlasíš s podmínkami portálu.

„Náš systém finanční podpory vysokoškoláků se třicet let nezměnil, je předpotopní a nefunkční. Díky půjčkám na živobytí a následnému školnému by studenti naopak při studiu nemuseli pracovat a být závislí na rodičích. Pomohlo by to i těm ze sociálně slabšího prostředí,“ říká k návrhu vládě na zavedení zpoplatnění vysokých škol akademický ekonom, poradce předsedy vlády a člen orgánu NERV Daniel Münich. 

 

„Dokážu si dobře představit, že se navrhovaný systém rozšíří i na půjčky na živobytí a případně i školné pro Čechy na špičkových zahraničních univerzitách. Dnes musí tito studenti bez bohatých rodičů na kolenou prosit u pár mecenášů,“ dodává Münich. 

 

Minulý týden představil poradní orgán vlády NERV 28 návrhů, které by podle expertního týmu mohly vést k udržitelnému státnímu rozpočtu. Na dokumentu o devatenácti stranách se odborníci z řad ekonomů, byznysmenů i manažerů shodují například na revizích daní či jejich slev. Bod, který však ve společnosti a především mezi mladými lidmi vyvolal pozdvižení, je zpoplatnění vysokých škol.

Co jsou hlavní argumenty pro zavedení školného? Návrh začíná tím, že NERV doporučí vládě zavést systém studentských grantů na živobytí. Po úspěšném zavedení se tyto granty rozšíří na školné. Teprve poté můžeme zvážit a následně zavést školné na veřejných vysokých školách, protože školné na těch soukromých už dávno je. Není to o tom, že chceme zavádět jen školné a naopak nezavádět granty.


Znamená to, že by studenti dostali grant na živobytí, aby nemuseli při studiu pracovat?

Přesně tak. Aby nemuseli pracovat nebo být závislí na rodičích. Přímá studentská pomoc ze strany státu je v Česku velmi nízká. Podíl studentů, kteří mají nárok na sociální stipendium, je velmi nízké. Stipendium samo o sobě je nízké. Jediná forma podpory je skrze slevu na dani, kterou teoreticky student dostane přes rodiče, kteří ale na uplatnění slevy musí dostatečně vydělávat. 


Pro studenty bez rodičů nebo s rodiči s nízkými příjmy ale žádná finanční podpora v podstatě není. Tito lidé často ani na vysokou školu nenastoupí, protože vědí, že by se na vysoké škole neuživili. 


Jak by vratné granty fungovaly? Student by si zažádal o podporu a dostal by ji automaticky, nebo by musel dokazovat, jaké má náklady na život?

Na tom návrhu je zásadní, že je administrativně velmi jednoduchý. Pokud má student potvrzený status řádného studenta a požádá si o grant, tak mu v rámci systému přijdou přímo od banky peníze na účet. Banka si nárok na peníze ověří v registru studentů. 


Peníze nedostane najednou, ale v průběhu studia. Grant se bude následně po dostudování splácet v rámci už existujícího systému daně z příjmu fyzických osob. Do daňového přiznání bude potřeba dodat, jestli ten člověk dluží státu za kdysi poskytnuté peníze a v tom okamžiku se uvalí dodatečná procentní sazba na výdělky nad nějakou hranici. Takže to bude vše automaticky a v okamžiku, kdy se tímto způsobem všechny peníze splatí, tak to skončí. 


Nejde o klasické půjčky, ale vratný grant. Mizí tedy riziko nesplácení, protože ho budou platit dodatečným procentem jen ti, kteří jsou úspěšní a u kterých bude téměř jisté, že v budoucnu budou vydělávat. Pokud ale grant přece jen nesplatí, tak se to po 25 nebo 30 letech odepíše jako nesplatná věc a zaplatí se buď ze státního rozpočtu, nebo z výběru ostatních splátců. Žádné záruky navíc nejsou potřeba, jedinou podmínkou bude řádné studium. 


Jak vysoké by ty granty byly? Rozdělovaly by se podle měst? Jak by se počítalo, kolik peněz studenti potřebují na život?

Jde o zatím velice strohý návrh, ale podobný systém mimochodem funguje ve Velké Británii už asi 30 let. Není to nic, co bychom vymýšleli na koleni. Dokážu si představit, že u lidí studujících v Praze by částka byla vyšší o zhruba 15–20 procent, což odpovídá i tamním nákladům na bydlení a podobně.


Zmínil jste systém ve Velké Británii. Jedná se o zahraniční model, který Česko okopíruje, nebo by se systém musel vymyslet unikátně a ušít na míru?

U zásadních parametrů jde o kopii britského systému. V detailech se ale samozřejmě musí ušít na míru českému systému. Jde například o daně z příjmu fyzických osob, jakým způsobem se podává přiznání a vybírá daň. Školné v Česku by ale bylo nižší než v současné Británii. Tam od té velké krize v roce 2009 diametrálně zvýšili strop na školné z 3 tisíc liber na 9 tisíc liber, tedy na devadesát tisíc korun. 


Co by granty musely ukázat, aby stát zavedl školné? 

V prvé řadě musí fungovat informační systémy, to znamená propojení mezi matrikou vysokých škol, bankami a finančními úřady. Digitalizace by měla umožnit modernizaci bez velkých dodatečných nákladů. 


Systém musí nejprve ukázat svoji funkčnost v tom módu grantů na živobytí, aby se potom nezhroutil, pokud si o grant všichni požádají najednou. A aby tomu lidé rozuměli. Zájemci by si také měli uvědomit, co znamená ta bezrizikovost, že opravdu nejde o klasickou bankovní půjčku, která je na rozdíl od grantu plná rizik.


A školné by se splácelo stejným způsobem jako granty, tedy skrze daně?

Ideálně v tom samém režimu. Šlo by o dvě částky, tedy grant na živobytí a školné. Došlo by mimochodem k zrovnoprávnění studentů na veřejných vysokých školách se studenty na těch soukromých, kde si plně hradí školné. Peníze by si tedy mohli půjčit i studenti soukromých škol. Strop by nejspíš musel být stejný, ale myslím si, že by pro studenty bylo skvělé, kdyby si mohli půjčit alespoň na to živobytí.  


Kdy by se školné začalo vyplácet? Kolik peněz ve státním rozpočtu to reálně ušetří?

Tipuji, že by se začalo vyplácet od nějakého školního roku nebo od nějakého ledna. Má to ale poměrně dlouhou nabíjecí trajektorii, zpočátku si všichni budou na živobytí jenom půjčovat. Ke splácení dojde, až když lidé začnou vydělávat. Tok příjmů a půjček se vyrovná možná za 20 let. Ze začátku to zkrátka bude muset státní rozpočet financovat, s tím ale finanční účetnictví veřejných rozpočtů počítá.


Počítá návrh s odpuštěním splácení? Kdyby například studenti nemohli splácet, dostali se do nějakých potíží, třeba i zdravotních?Ono to tam je zabudováno automaticky, když nemáte vysoký plat, tak se nedostanete přes tu hranici, za kterou se platí ta dodatečná sazba, a neplatíte nic nebo platíte strašně málo. Samozřejmě mohou být i další řekněme výjimky. To už je ale detail v tom, jak se to nastaví. Dokážu si to například představit v případě, kdy se člověk upíše k tomu, že bude pracovat v nějakých veřejně prospěšných segmentech státu, kde jsou nízké platy. Například v sociální péči. Nebo když u toho člověka dojde k úrazu. Tam to ale bude zase automaticky, když bude mít po úrazu a nebude nic vydělávat, tak nebude ani nic splácet. Pokud by byl ale například na vozíku a vydělával skvělé peníze, protože dělá na počítači, tak to nedává moc smysl, proč mu ulevovat. Dají se vymyslet úlevy, ale musí se opatrně. 


V jakém případě by se dal dluh odepsat nebo odpustit? To je otázka. Když ta osoba ani po třiceti letech práce dluh nesplatí, z důvodů, o kterých jsme teď mluvili, tak je možná dražší to stále dokola řešit. Pak je možná lepší ten dluh odepsat, takový podíl lidí bude ale velmi nízký. 


V diskusích se občas objevují informace a názory o tom, že by se některé obory platit nemusely. Typicky se mluví o „potřebných“ technických oborech, a naopak ti, kteří budou studovat humanitní vědy, ať si školu zaplatí. Počítá s něčím takovým váš návrh? Jaký na to máte názor? 

Dá se to samozřejmě udělat, dají se udělat také různé stropy školného. Dají se nastavit různé stropy na právech, medicínách nebo „peďárnách“. Potom se ale musí vláda připravit na to, že bude hodně lidí lobbovat. Ono to má totiž dvě strany mince. Když nastavíte stropy níže nebo řeknete, že se na některé škole školné platit nebude, tak ta daná vysoká škola v daném oboru přestane vybírat dodatečné peníze, a pokud jí to stát nebude kompenzovat, bude mít méně peněz než ostatní školy a nebude se třeba tak dobře rozvíjet. Ta myšlenka není o tom, že si někdo na školném nakapsuje, ale že se z toho posílí rozvoj té dané univerzity, ne že se to stane příjmem státního rozpočtu. 


Jsou české vysoké školy tak kvalitní, aby za ně lidé chtěli platit? Napadá mě situace, že pojedu například radši do zahraničí, že si řeknu, proč bych platila školu v Česku, když můžu studovat lepší školu jinde a také za ni platit.

Až se to zavede, tak se trošku ukáže, kdo je za studium ochoten platit více než vlastním časem, který je tam někdy marně strávený třeba tím, že jsou tam učitelé, kteří učí špatně nebo učí věci irelevantní, ruší se přednášky a tak dál. Pokud se ten systém ale zavede, tedy příspěvek na živobytí a školné, dokážu si velice dobře představit, že se ten systém rozšíří i na půjčky na živobytí a případně i školné na špičkových zahraničních školách.

Protože dneska tito studenti z řad českých občanů musí mít buď hrozně bohaté rodiče, anebo musí na kolenou prosit pár mecenášů soukromých škol, aby jim jejich nadace peníze na studium poskytly. Podle zkušenosti vím, že mnohdy se studenti zapíšou ke studiu, aniž by ještě věděli, jestli jim někdo ty peníze půjčí nebo dá, a ty nadace jim mnohdy nic neposkytnou, takže jsou to mnohdy i nešťastné příběhy.

 

V systému, kdy by na vybraný seznam škol stát studentům na studium půjčil, si myslím, že by se to vyplatilo. V naprosté většině se tito lidé vzdělají takovým způsobem, že ve svém budoucím životě vydělávají takové peníze, že by to velice rychle státu splatili. V současné Evropské unii není problém dohledat závazky člověka, kdekoliv se usídlí. Není tam obava, že se usídlí v Německu a nebude to tady splácet, protože bude. Stejně jako v Británii si čeští studenti před brexitem mohli půjčit na školné a spláceli to na základě kritérií českého systému, kolik korun si tady vydělají, takže to je naprosto standard. 

 

Česko na tom teď není úplně nejlépe, co se týká vysokoškolsky vzdělaných v kontextu Evropské unie. Nezhoršila by se po zavedení školného tato čísla ještě více?

My máme studii, která vyšla před rokem. Je to studie Idea Cerge EI, která podrobně mapuje český systém a srovnává ho se zahraničím. Mapuje, co je na něm všechno špatně. Když to řeknu zjednodušeně, vychází z toho, že ten systém je předpotopní. Ten svět se za posledních třicet let dostal úplně někam jinam, zatímco my jsme systém studentské podpory nechali tak, jak byl, takže úplně nefunkční. Zkušenosti ze zemí, které zaváděly školné tohoto typu, respektive těch vratných bezrizikových grantů, ukazují, že tam žádné tyto negativní dopady nejsou.

Dokážu si představit, že v českém systému, kde už dneska jsou bez finanční podpory obrovské bariéry v přístupu k vysokoškolskému vzdělání, by to naopak mohlo zvýšit účast studentů ze sociálně a ekonomicky slabého prostředí na vysokých školách. Bude to ale trvat pár let, protože oni se na tu vysokou školu musí připravovat už na střední škole, pokud se nepřipravují, tak se tam nedostanou. Nečekám, že by tam byl ten negativní efekt. To, co se může objevit a co se také objevuje v zemích, které systém zavedly, je, že se malinko změní oborové preference. Ne každý, kdo jde dneska na práva, si zvolí práva i v případě, že se tam bude účtovat školné. Půjde raději někam jinam. To ale za mě nejsou nějaké zásadní negativní dopady. 


Nezbrzdí umořování toho dluhu nějak ekonomiku po jiné stránce, že si například lidé nebudou moci dovolit utrácet za něco jiného nebo nedosáhnou na hypotéku a podobně? Tak už jsme si řekli, že splácet budou jen ti úspěšní, takže v podstatě ten stát půjčí těm, kteří budou v budoucnu v rámci vysokoškolského studia úspěšní, a hypotéku a bydlení si potřebují zajistit i lidé, kteří na vysokou nechodí. Vysoká škola je bonus navíc pro toho samotného člověka i pro ostatní, takže pokud ty peníze půjdou skutečně na rozvoj vysokých škol a těch dobrých poptávaných oborů, tak jsem v konečném součtu přesvědčen, že tam budou pozitiva. 


Jak se na tento návrh tvářila vláda a kdy by se to mohlo začít testovat? 

Tento konkrétní návrh k vratným grantům na živobytí okomentoval pan premiér, který měl dobrý postřeh a říkal, že už za svůj život prošel všemi klíčovými pozicemi, kde by se ho zavedení školství týkalo. Byl rektorem univerzity a ministrem školství, ještě ale nebyl ministrem financí a je to spíše agenda ministra financí. Musí to ale chtít zavádět oba ministři s podporou premiéra, aby se to mohlo začít dělat. 


Pan premiér vyjádřil svoji náklonost k tomuto návrhu? Připadalo mi, že ano, ale mluvil spíše celkově o tom balíčku. Zároveň dodal, že o všem se dá hovořit a budeme si z toho vybírat. Podle mě musí vybrat, co je politicky průchodné nejen směrem k voličům, ale i směrem k členům jejich stran. Já bych k tomu dodal, že není radno skončit jen u toho názvu, ale že je potřeba lidem vysvětlovat, jaké jsou plusy a minusy. Ty minusy jsou celkem známé, mluví se o nich, ale my se snažíme také hlavně vyvrátit spoustu mýtů, jako například ten, že by šlo o klasickou půjčku, která je riziková. To by vláda měla permanentně vyvracet a říkat „pozor, pozor, toto není pravda“ a tak dále. 


Pokud by pro to byla trojice: ministr školství, financí a premiér, tak by se návrh mohl začít testovat už v tomto volebním období? 

Určitě by se dalo začít s půjčkami, respektive vratnými granty na živobytí. Bylo by hezké, kdyby se to do konce volebního období podařilo zavést, a pokud to bude fungovat, příští vláda může uvažovat o zavedení školného, ale ne v obráceném gardu. 

Upozornit na chybu. Pokud spatruješ v článku nedostatek nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: CERGEI-EI
NAHORU
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu news
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.