Hodně lidí má k ženskému rapu předsudky a necení ho, říká Sharrie. Mým kariérním cílem je mít Pečiuko jako Separ

Šárka měla taktéž období coverů. „Hrála jsem na klavír a zkoušela zpívat třeba písničky od Billie Eilish. Ale jen sama pro sebe v obýváku, nikdy jsem se zpěvu nevěnovala,“ zmiňuje zajímavý fakt vzhledem k tomu, jak se věci vyvinuly. První impulz ke psaní vlastních textů prý přišel až v momentě, kdy si zkoušela různé akordy na klavír a k tomu se rozhodla, že si „zazpívá“ básničku, kterou si složila. „Až po čase jsem zjistila, že vlastně existují beaty a začala psát do nich,“ směje se.

Cestu k rapu si tak našla trochu oklikou po vlastní ose. Dle jejích slov i poměrně pozdě. „Rap jsem začala poslouchat až zhruba v patnácti letech, tedy později než většina lidí, která dělá hudbu. Navíc jsem začala s českým rapem dříve než se zahraničním, což je celkem zvláštní,“ myslí si.

Ve znamení hledání

Když člověk zavítá na hudební platformy Sharrie, zjistí, že nemá úzce prošlapanou hudební cestu, kterou by se chtěla vydávat. „Zatím se dost hledám a zkouším, co mi nejvíc sedí. Bude pro mě asi těžké držet se jednoho stylu, protože každou chvíli poslouchám jiný styl hudby a beaty hledám podle aktuální nálady,“ sama přiznává. A je to vidět, výše zmíněné Siluety jsou laděny do pop-punku, track Midnight je zase pop-rap, a jednou se dokonce rozhodla i pro drillový podklad.

Zato inspirace v textech je poměrně jasně daná. „Inspiruji se láskou, vztahy, párty... Takový ten holčicí pohled na situaci,“ míní. Velmi často u ní slyšíme zmínky o intimitě s jednou konkrétní osobou, s níž například stráví noc. Končí to různě, často zlomeným srdcem nebo krátkou milostnou epizodou.

Sama interpretka, přestože se může zdát, že u těchto věcí klouže po povrchu, přemýšlí do hloubky. „Navenek působím jako nekonfliktní flegmatik a že mi je všechno jedno. Přemýšlím o všem, ale radši jen sama ve své hlavě, což potom dávám do textů,“ objasňuje. Její myšlenky darovaly život několika singlům, a dokonce i videoklipům, jenže ucelený projekt, který by ji celistvě reprezentoval, ještě vlastní prostor nedostal.

„Myslím, že na projekt, který by dával smysl, ještě nedělám hudbu dostatečně dlouho,“ tvrdí Sharrie, jejíž první věc Po Nocích se na internetu objevila teprve v prosinci roku 2020. „S každým vydaným trackem chci cítit posun a projekt začít dělat až v momentě, kdy si budu jistá,“ uvažuje rozhodně.

Směr

Pozic, kterými je možno se ubrat, je vícero. Jak se zdá z popularity všech jejích tracků, u žádného se neobjevily hlasy, které by tvrdily, že jí vybraná pozice nesedí. V tracku Je mi líp například hovoří hlavně o svých špatných vlastnostech, nahazuje fasádu mrchy, oslovuje se jako „hoe“ a tvrdí, že je zkažená. Druhá strana mince je zase souznění s protějškem a myšlenková symbióza.

Sharrie také dokáže pracovat s abstrakcí. V tracku High uvádí: „Žiju v abstrakci, abstraktní pojmy myšlení.“ Co to konkrétně znamená, jsme se ale nedozvěděli. „Je to takový odkaz na film Matrix. Víc asi dodávat nemusím,“ dodává tajemně. Kam až ale dokráčí, je pouhá hudba budoucnosti. Zajímalo nás, jestli je rapová dráha něco, co by ji v budoucnu naplňovalo.

„Hudba je pro mě zatím největší koníček. Uvědomuji si, že uživit se hudbou není jen tak. Každopádně mým kariérním cílem je mít spolupráci s benzínkou Pečiuko jako Separ,“ směje se. Jestli se jedná o ironii, jsme úplně nerozluštili. Napověděla nám až její další reakce. „Nechci nic tlačit na sílu a dám tomu volný průběh. Věnuji se hlavně škole a práci v personální agentuře,“ má jasno.

Nabídla se nám však otázka na ženy v českém rapu, což je obecně téma, které se občas prodiskutuje, ale dále neřeší. Navíc směr, tedy ten mainstreamový, popovo-rapový vibe, který je Sharrie taktéž blízký, je velmi kompetitivní a dostat se v něm na vrchol je nesmírně složité. Zeptali jsme se, jak vnímá ženskou pozici v českém prostředí.

„Upřímně si myslím, že tu určitě jsou holky, které na to mají, ale bojí se toho. Já to úplně chápu,“ tvrdí. „Holky snášejí hůře kritiku a obecně se mi zdá, že hodně lidí má k ženskému rapu předsudky a necení ho,“ dodává. Složitost vidí také v technické stránce věci. Podle ní je těžké v češtině složit takový text, aby vyzněl tak, jak člověk zamýšlí.

„V češtině ty holky zkrátka nezní tak cool jako v angličtině, tudíž se nabízí složit popový track s obecnějším textem,“ uzavírá.

Vize do budoucna

Šárka do toho jde ale svědomitě a prozatím, minimálně z pohledu třetí osoby, se jí daří. Podporují ji i známější jména, mimo dříve zmíněného Pawlieho Poizna se v komentářích objevil kupříkladu i NIKØTIN. Zpěvačka si to uvědomuje. „Kluci jsou moc fajn a vážím si toho, že mě podpořili už takhle na začátku. Domlouváme se na další spolupráci,“ prozrazuje něco málo o dalších projektech.

Kdyby si ale měla opravdu vybrat kohokoliv, kdo tvoří v českých rapových vodách, bude mířit do nejvyšších míst. „Na nějaké velké spolupráce si ještě potřebuji být víc jistá. Ale z Česka mě jako první napadá Hasan. Má specifický vibe a melancholické texty, ve kterých se vidím,“ odkazuje na track High, kterým by se sama představila někomu, kdo její tracky ještě nezná.

Co se dalších oblíbených umělců týče, zde je to prý také variabilní. „Můj oblíbený interpret se často mění, ale poslední dobou jsem se chtěla zaposlouchat do hudby i s jiným jazykem, než je angličtina, a tak jsem si oblíbila italský rap. Poslouchám třeba interprety jako Tonny Effe, Lazza a Thasup. A abych tu nejmenovala americké mainstream male rappery, tak z ženského zahraničního rapu nejvíce cením Biu a Dani Leigh,“ dodala.

Při otázce na zhodnocení svých dvou let na scéně si je taktéž jistá. Jejím největším úspěchem je prý to, že se jí podařilo vůbec začít. „To je nejtěžší,“ vypráví. „Dala jsem prostor svým pocitům a myšlenkám, které jsem dusila v sobě. Přijde mi, že když napřímo projevíte city a otevřete se, stáváte se zranitelnějším. V hudbě se ale bát nemusíte, cítíte se svobodní a silní,“ osvětluje terapeutický efekt své tvorby.

Naši rozpravu jsme ukončili tím, jak jsme vlastně začali naši komunikaci, v níž nám Sharrie prozradila, že na tento měsíc chystá stopy ve stylu, kterému se chce věnovat. Trochu tajemná a možná až nečitelná Šárka nám však znovu odpověděla v hádance. „Bude to ve stylu,“ uzavřela. V případě, že tě tedy oslovila její message, budeš ji muset sledovat.