Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
25. března 2023 v 13:00
Čas čtení 5:10
Tereza Šnajdrová

Petschkův palác v centru Prahy sloužil jako mučírna gestapa. Vězňům v něm vytrhávali vlasy a lámali prsty

Petschkův palác v centru Prahy sloužil jako mučírna gestapa. Vězňům v něm vytrhávali vlasy a lámali prsty
Zdroj: Wikimedia Commons/Ludek/volně k použití
HISTORIE ČESKO HISTORIE KRIMI PRAHA
Uložit Uložené

Přímo v centru Prahy se nachází okázalá budova, která dnes nese název Petschkův palác. Její historie sahá až do 20. let 20. století. To nejhorší se v ní odehrálo během okupace v roce 1939.

Političtí vězni a vlastenci v ní byli mučeni, lámali jim prsty, vytrhávali vlasy a zavírali je na samotku do místnosti plné vody. 

Doporučeno
Minnie Woolsey se narodila se vzácnou nemocí, připomínala ptáka, byla téměř slepá a neměla zuby. Přesto se stala celebritou filmu Minnie Woolsey se narodila se vzácnou nemocí, připomínala ptáka, byla téměř slepá a neměla zuby. Přesto se stala celebritou filmu 13. března 2023 v 11:00

Majitelé Petschkova paláce uprchli před nacisty do Anglie

Petschkův palác najdeš v Praze na adrese Politických vězňů 931/20. Mohutná novoklasicistní budova byla vystavěna mezi lety 1923 až 1929 na základě návrhů architekta Maxe Spielmanna, a to bankéřem, právníkem a podnikatelem Juliem Petschkem. Petschkovi v té době patřili k jedné z nejvýznamnějších českých podnikatelských rodin, a aby mohli veškerý svůj byznys spravovat z jednoho místa, nechali si vystavět Bankovní dům Petschek a spol., jak se dříve Petschkův palác jmenoval.

Podnikatelského ducha v rodině probudil Moses Petschek, který v roce 1871 nakoupil akcie neprosperující Mostecké uhelné společnosti, na kterých v pozdějších letech vydělal velké peníze. Jednalo se o velmi prozíravý krok. Mosesi se tehdy podařilo odhalit vzrůstající potenciál na trhu s uhlím a rodině pak nic nebránilo v tom, aby dál rozšiřovala svůj majetek.


Uhelný průmysl však nebyl tím, kde se potomci Mosese viděli v budoucnu. Lákal je obor finančnictví a chtěli založit banku. Obrovskou banku. A tak vznikl Bankovní dům Petschek, který byl na onu dobu velmi moderní, měl železobetonovou konstrukci, členěný interiér, telefonní ústřednu, potrubní poštu, a dokonce i klimatizaci. V suterénu se nacházely masivní, pečlivě zabezpečené sejfy a dopravu mezi jednotlivými patry zajišťovaly páternostery, které v Petschkově paláci najdeš i dnes.

Psal se rok 1939 a Petschkova rodina pochopila, že nacismus je v Česku na vzestupu a rodině hrozí rasová perzekuce. Prodala proto všechen svůj majetek včetně Petschkova paláce a uprchla do Británie. Později pak do Spojených států. Veškerý její majetek tak nově připadl československému státu, který s ním mohl naložit, jak jen chtěl.

„Budova Petschkova paláce je bývalou bankovní budovou, postavenou židovskou bankéřskou rodinou Petschků. Protože šlo o bohaté stavebníky, kteří si potrpěli na okázalost, jak ostatně dokládají tři přepychové vily příslušníků tohoto rodu v Bubenči, i bankovní palác v centru Prahy byl postaven bytelně a z kvalitních materiálů. Právě proto byla budova vybrána za sídlo gestapa v době druhé světové války, ostatně podobně byly okupační mocí a jejími složkami zabrány přepychové vily rodiny Petschků, zatímco jejich majitelé odešli do emigrace,“ okomentovala pro Refresher historii Petschkova paláce historička Kateřina Bečková. 

Doporučeno
Appalačská stezka je krásná i plná záhad. Někteří se na ní setkali s mrtvými a dodnes žijí s úzkostmi Appalačská stezka je krásná i plná záhad. Někteří se na ní setkali s mrtvými a dodnes žijí s úzkostmi 4. března 2023 v 11:00

Budovu si ihned zabralo gestapo, které si v ní zřídilo operační štáb a následujících šest let odtud řídilo teror proti českému národu. Gestapu se líbilo umístění paláce v centru Prahy, jeho velikost, ale i vybavení, o němž veřejnost neměla přesnou představu. Říšská státní tajná policie v Petschkově paláci zaměstnala na 1 200 osob, avšak prostory musela nejprve lehce zrekonstruovat. Sejfy se proměnily v malé izolované cely, v nichž byli v pozdějších letech vězněni odpůrci režimu a ti, kteří se mu nechtěli podvolit. 

Co se dělo za zdmi Petschkova paláce? Mučírna gestapa

Do budovy byli přiváženi vězni z pankrácké věznice. První místnost, v níž byli přijímáni, byl tzv. biograf. V něm zadržení seděli dlouhé hodiny na dřevěných lavicích, koukali na prázdnou bílou zeď, měli zakázáno spolu hovořit a museli sedět zpříma, s rukama na kolenou. Pokud tyto pokyny někdo porušil, byl tvrdě potrestán třemi dny půstu, stáním bez oddechu nebo brutálnějšími způsoby. 

Samostatné výslechy probíhaly v jednotlivých patrech, přičemž pozornost se nejvíce upínala na to první. V prvním patře v místnosti číslo 102 totiž vznikla mučírna gestapa, ve které se v minulosti ocitli Alois Eliáš, Karel Hašler, Alfons Mucha, Vlasta Burian, Vladislav Vančura, Julius Fučík a mnoho dalších. Prameny uvádí, že Petschkovým palácem prošlo na 35 000 osob, avšak konečné číslo není jisté. Ne všichni totiž do budovy vcházeli hlavním vchodem a ne všichni ji také opustili.
 
Vězni byli v Petschkově paláci vyslýcháni, mučeni a po nástupu říšského protektora Reinharda Heydricha v prostorech vznikl také stanný soud, který rozhodoval o osudech zadržených osob, posílal je do koncentračních táborů nebo na popraviště.

Petschkův palác
Zdroj: Wikimedia Commons/VitVit/volně k užití

Vyslýchaným drtili prsty a vráželi jim jehly pod nehty

Mučírna gestapa, která vznikla v prostorech Petschkova paláce, byla nechvalně proslulá po celém Československu. Čeští vlastenci a odbojáři byli mláceni pěstmi, obušky, důtkami, byli zavíráni na samotku do místnosti, jejíž podlahu pokrývala voda, nebo byli psychicky týráni.

Doporučeno
„Říkala jsem, že nechci. On nepřestal.“ Mladou Češku znásilnil partner, dlouho vinila sebe „Říkala jsem, že nechci. On nepřestal.“ Mladou Češku znásilnil partner, dlouho vinila sebe 16. července 2025 v 7:00


„Hrubé zdivo a po něm tekla voda. Svázali vás do kozelce a po výslechu vás tam nechali ležet. Když vás pak hodili do cely, když jste měl štěstí, přišel jste k sobě, pokud ne, pošel jste. Metody, které Němci používali, byly skutečně drastické,“ vzpomínal na místnost s vodou politický vězeň Vladimír Lorenz.


„Vyslýchající se mi zřejmě snažil brnkat na nervy. Chvíli se na mě díval a zeptal se: ‚Máš děvče?‘ Odpověděl jsem, že nemám. A on řekl: ‚Matku ale máš,‘ a já přisvědčil. Namířil na mě revolver a s takovým tiše výhrůžným hlasem řekl: ,Tak tu už neuvidíš.‘ To mě trochu rozhodilo, ale ustál jsem to, vždyť to ani jinak nešlo,“ popsal zase skaut František Wretzl.

Praktiky, k nimž se gestapo uchylovalo, byly opravdu brutální. Vězňům drtili prsty, vráželi jim jehly pod nehty, trhali jim vlasy a mlátili je. Někdy i jen tak pro radost, když zadržení čekali na výslech. Vězni byli mláceni pěstmi, důtkami, ale třeba také obuškem, který byl vyrobený z lidských kostí. Někdy jim také oblékali vesty s ocelovými pružinami, které vyslýchaným poranily vnitřní orgány, avšak navenek to nebylo vidět.


Jednou z nejobávanějších osob působících v Petschkově paláci byl kriminální inspektor III. oddělení Oskar Fleischer, kterému bylo přezdíváno Řezník. Ten před vyslýchané mnohdy přivedl i jejich rodiny, které mučil přímo před nimi, aby je přinutil k přiznání. Svou zkušenost s ním má například rodina Moravcových, v jejímž bytě se nějaký čas skrýval Karel Čurda. Právě on udal Marii Moravcovou, která kvůli obavám z mučení spáchala sebevraždu, a její uříznutou hlavou pak gestapo mučilo jejího syna Vlastimila Moravce, který byl nakonec v roce 1942 popraven.

Doporučeno
Kaspar Hauser je jedna z největší záhad v historii. Chlapec byl vězněn v temné komoře, podivuhodná byla i jeho smrt Kaspar Hauser je jedna z největší záhad v historii. Chlapec byl vězněn v temné komoře, podivuhodná byla i jeho smrt 16. února 2023 v 11:00

Gestapáci nebyli nikdy potrestáni

Po osvobození se Petschkův palác vrátil do vlastnictví českého státu a gestapáci, kteří v něm mučili tisíce lidí, se rozutekli. Oskar Fleischer nebyl nikdy dopaden, po válce uprchl do Německa a tam se jeho stopa ztrácí.


Potrestán nebyl ani Hans Ulrich Geschke, šéf pražského gestapa, který se osobně účastnil vypálení Lidic, velel gestapu při zásahu v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici a v Petschkově paláci předsedal stanným soudům. Geschke byl v roce 1942 převelen do Drážďan, poté do Budapešti, kde si pravděpodobně změnil identitu a za své skutky nebyl nikdy potrestán. Stejně jako například jeho následovník Ernst Gerke, který zůstal nepotrestán i přes opakované žádosti o jeho vydání.


Petschkův palác byl pak oficiálně opuštěn členy gestapa v ranních hodinách 9. května 1945. Ti chytřejší se však rozutekli již mnohem dříve.

Hrůznou mučírnu dnes obývá Ministerstvo průmyslu a obchodu

Petschkův palác, v němž se odehrávaly takové hrůzy, stojí na svém místě dodnes. Po roce 1989 se stal národní kulturní památkou a bylo do něj umístěno Ministerstvo zahraničního obchodu, které pak vystřídala část Ministerstva průmyslu a obchodu. Přeživší pak v suterénu budovy nechali vybudovat památník, který má přiblížit hrůzy, k nimž v budově docházelo, a nyní jej spravuje Český svaz bojovníků za svobodu. V suterénu můžeš rovněž najít kopii tehdejší mučírny.

Doporučeno
KOMENTÁŘ: I holky si chtějí plnit sny. Proč Kolouchová po smrti čelí nenávisti a otázkám, na které by se mužů nikdo neptal? KOMENTÁŘ: I holky si chtějí plnit sny. Proč Kolouchová po smrti čelí nenávisti a otázkám, na které by se mužů nikdo neptal? 10. července 2025 v 10:00

Podle historičky Kateřiny Bečkové není důvod pohlížet na budovu pouze negativně. „Petschkův palác je kvalitní architekturou s novoklasicistním výrazem, který je typický pro stavby konzervativního účelu, jako jsou bankovní budovy, které musí už ze své podstaty budit dojem solidnosti a vážnosti. Jeho zneužití gestapem za druhé světové války vůbec nesouvisí s hodnotou architektury a neměli bychom stavbu samotnou za to odsuzovat nebo trestat,“ uvedla.

„Tragický příběh obávané ‚Pečkárny‘ je nyní připomenut památníkem uvnitř budovy, ale neměl by se odrážet v nějaké celospolečenské nenávisti k samotné stavbě. Nevidím proto nic neetického na dalším kancelářském využití Petschkova paláce, protože nejde o budovu postavenou přímo pro výslechy a mučení,“ dodala Bečková. 


Pokud se chceš podívat do míst, v nichž byli mučeni vlastenci a odboráři, můžeš do Petschkova paláce vyrazit spolu s průvodcem. Prohlídka je zdarma, ale je nutné se na ni dopředu objednat. 

Petschkův palác
Zdroj: Wikimedia Commons/IgorCalzone1/volně k použití
Domů
Sdílet
Diskuse