MMA zápasník Karol Ryšavý: Na odvetu s Losenem Keitou bych si troufl už teď, má titul a ten chce každý (Rozhovor)

Určitě. Po každém zápase, který ti nevyjde, se musíš dát psychicky dohromady. Ale nebyl jsem na tom nějak špatně. Věděl jsem totiž, že jsem v tom zápase dominoval, dokud nepřišel ten zmíněný úder. To už teďka neovlivním nijak. Trefil to opravdu dobře, čelist se zlomila a s tím jsem už neuměl nic udělat. Po operaci jsem ale hned uvažoval tak, že se musím co nejdříve vrátit do klece a zápasit. Vydat ze sebe všechno.

Vím, že mám velmi dobrou formu. Nejvíce jsem se bál, jak dlouho bude po operaci trvat zotavování. Když si to ale vezmu kolem a kolem, o tolik jsem za tu dobu nepřišel, protože většinou máme tři zápasy ročně, což ještě letos stihnu. Jasně, je škoda toho zranění, ale beru to tak, že každé zaváhání a chybný krok nás jistým způsobem posouvají dál.

Proti zápasníkovi, jako je Losene Keita, bych v odvetě už zvolil rozhodně jiný „game plan“, protože já jsem byl ten „cvičný panák“, který se proti němu postavil v Oktagonu jako první. Nikdo pořádně nevěděl, co je zač, dnes už to víme všichni.

Chtěl bys s Vladem Lengálem někdy odvetu?

Určitě bych odvetu chtěl, ale on se někde vyjádřil, že pokud by byla, tak v pérové váze, tedy do 66 kilogramů. Já zápasím výše, v lehké váze, takže mně to za to shazování nestojí a nechce se mi jít o váhu níže. Šel bych do toho jedině tehdy, pokud by šlo o titulový zápas. Řekli jsme si, že odveta by mohla být i v boxerském zápase, ale organizace o to nemají zájem.

Lengál bezprostředně po vašem zápase říkal, že když porazil někoho, kdo je v žebříčku tak vysoko, chce zápas se šampionem Losenem Keitou. Jak si myslíš, že by tento zápas dopadl?

Mohl vykřikovat, co chtěl, ale každý, kdo tomuto sportu aspoň trochu rozumí, ví, že to, aby šel Lengál bojovat o titul, smysl příliš nedává. Myslím si, že by nad ním Keita jasně vyhrál, ale mohlo by se stát v zápase cokoli. Přesně tak, jak tomu bylo v mém případě. V každém případě jsem přesvědčen, že bych v odvetě s Lengálem vyhrál.

Když to ještě propojíme s Keitou, ty sám ses s ním v kleci pobil a byla to pro tebe také nepříjemná a docela rychlá prohra. Troufl by sis na odvetu s ním už dnes, nebo si myslíš, že na tento zápas by bylo letos ještě brzy?

Určitě bych si na něj troufl už teď. Má titul a ten chce každý. Opravdu bych s ním šel i po tomto nejbližším zápase, pokud by se mi podařilo vyhrát. Zvolil bych však už rozhodně jiný „game plan“, protože já jsem byl ten „cvičný panák“, který se proti němu postavil v Oktagonu jako první. Nikdo pořádně nevěděl, co je zač, dnes už to víme všichni.

Pojďme k tomu nejpodstatnějšímu zápasu. Nejblíže se utkáš 29. dubna v Bratislavě tváří v tvář s Matoušem Kohoutem, který má také docela dobře našlápnuto k titulové šanci. Jaký zápas očekáváš a jaké budou tvé výhody?

Očekávám velmi tvrdý zápas. Matouš je opravdu silný bojovník a fyzicky je vždy dobře připraven, takže to může klidně být i na celá tři kola. I proto mám komplexní přípravu a nic nepodceňuji. Myslím si, že právě v té zápasnické komplexnosti bude moje výhoda. On je ortodoxní postojář, ale v thajském boxu měl fakt velké protivníky, takže je nepochybně zkušený.

Můžeme očekávat, že tím spíš ho vezmeš na zem a ukážeš mu trochu svého džiu-džitsu?

To neříkám. Já chci protivníka naopak vždy porazit právě v té disciplíně, ve které je aktuálně nejsilnější. A i já si v postoji věřím. Myslím si proto, že to bude postojářský zápas. Sám se na to těším. Nikdy neříkám, kdy zápas skončím a jak, ale do klece půjdu určitě dobře připraven a půjdu zvítězit.

Co přijde, to bude, ale sen každého MMA zápasníka je být v UFC, to si nemusíme nic nalhávat. Na druhou stranu, pokud se tam nedostanu, určitě se z toho nezblázním.

Řekněme, že s Kohoutem vyhraješ. Na titulovou šanci by to asi hned nebylo, ale jedničkou v žebříčku lehké váhy Oktagonu je momentálně Ronald Paradeiser, se kterým jsi v minulosti prohrál v prvním kole na rear naked choke. Jak by vypadala případná odveta s ním?

Tato odveta by určitě dávala smysl a určitě bych ji chtěl, kdyby mě to mělo dostat ještě blíže k titulu. Jsem na všechny zmíněné odvety připraven už teď, takže je jedno, s kým nakonec půjdu do duelu po tomto nejbližším zápase. Cítím, že ve své váhové divizi patřím mezi špičku, a mé výkony to dokazují.

To zranění člověk bohužel ovlivnit nedokáže. Je pro mě důležité vyhrát nad Matoušem a uvidíme, jaké plány bude mít organizace pak. Je dost velká šance, že pokud vyhraje Keita dva tituly v Oktagonu, půjde dál do jiné, možná do UFC. V tom případě bych možná mohl mít zápas o titul v lehké váze právě s Ronym.

To by bylo určitě zajímavé. Údajně ale Keita nemůže jít momentálně do UFC kvůli své kriminální minulosti a věcem, které jsou s tím spojeny.

Slyšel jsem o tom, ale pak jsem slyšel jeho vyjádření, kdy to popřel a řekl, že žádný zákaz tam nemá, takže uvidíme.

Jaké jsou tvé ambice v MMA? Bude ti stačit titul Oktagonu, nebo bys chtěl jít získat pásy i do jiných organizací?

Co přijde, to bude, ale sen každého MMA zápasníka je být v UFC, to si nemusíme nic nalhávat. Na druhé straně, pokud se tam nedostanu, určitě se z toho nezblázním. Nyní je pro mě hlavní titul Oktagonu. Věřím tomu, že jednou ten titulový zápas dostanu, a když to přijde, nezkazím to.

Přesuňme se ke tvému ​​květnovému boxerskému zápasu s Markem Bartlem ve Fight Night Challenge, který se měl odehrát už dříve, ale kvůli zmíněnému zranění se musel odložit. Myslíš si, že tentokrát půjde o lehčí zápas, než jste s Markem měli pod pravidly MMA, když teď půjde jen o jeden aspekt boje?

Určitě ano. Je to méně stresující, snazší příprava. V MMA je opravdu mnoho aspektů boje, což je mnohem náročnější.

S Markem jsi měl kdysi mírný spor, jak to teď mezi vámi je?

Úplně v pohodě. Není tam žádná nevraživost, vzájemně se respektujeme. Myslím si, že Marek časem víc dospěl a je rozumnější jako člověk i jako bojovník. Ale když se podívám zpětně na ten spor, šlo mu podle mě hlavně o to, vyhajpovat ten zápas, což se mu také podařilo. Byl o to zájem. Vytočil mě a řekl, že o to mu šlo, ale vůbec mu to nemám nijak za zlé. Těším se na náš boxerský zápas, neboť vím, že on je postojář. Ukážu mu, že i v tomto směru ho porazím.

 Je podle tebe „trash talk“ v MMA potřebný?

Já bych se uměl obejít i bez toho, ale lidé to potřebují.

Ty však nejsi ten, kdo to vyhledává.

Vůbec, jenže ti, co do mě začnou rýpat, mě vždycky vytočí, to je jasné. A opravdu se ten zápas lépe prodává, když tam ten „trash talk“ je. Ale například při tomto nejbližším MMA zápase s Matoušem Kohoutem nikdo žádný „trash talk“ čekat nemůže, protože se vzájemně známe a respektujeme.

Myslíš si, že jsi lepší boxer než Marek?

Ano, myslím si, že jsem lepší boxer než Marek.

Marek naposledy boxoval na FNC 3 s Robem Pukačem, viděl jsi výsledek stejně jako rozhodčí, tedy výhru pro Roba?

Určitě. Dokonce jsem to i Markovi po zápase řekl, bavili jsme se o tom. Rob ho trefoval z odstupu čistěji a přesněji.

Přesto v čem bude Marek proti tobě v ringu nebezpečnější?

V tom, že bude vypasený. Bude tlustý. On řekl, že chce boxovat ve váze do 85 kilogramů, což určitě mít bude, přičemž já nebudu mít ani 80. V našem zápase možná bude mít dokonce i 90 kilo.

To bude asi jeho jediná výhoda – že bude těžší než já a možná bude mít tvrdší úder. Uvidíme. Já však spáruji i s těžšími zápasníky. Navíc je třeba si uvědomit, že v boxu to nehraje až takovou roli jako v MMA, protože v MMA to lze snáze využít ve wrestlingu, v boji na zemi či při pasování na pletivo.

Pojďme na závěr trochu probrat i to, co se ve tvém životě děje mimo klece. Jak moc tě změnilo nebo ovlivnilo to, že ses stal otcem?

Změnil se mi kompletně celý život. Právě tato příprava na zápas je proto ta nejnáročnější. Naštěstí mám nesmírně empatickou přítelkyni, která mi pomáhá. Vzala si malého a šla k rodičům, takže přes týden jsem sám a věnuji se naplno tréninkům, o víkendu chodím za nimi. S malým dítětem se bohužel nedá pořádně trénovat nebo se vyspat a regenerovat. Když je to takhle, je to snazší.

Budeš vést syna k bojovým sportům?

Nevím, ale nechtěl bych, aby se bil v kleci. Byl by to strašný adrenalin, jako rodič bych se o něj moc bál. Dovedu si ho představit klidně jako tanečníka, ale asi ho budu vést spíše k fotbalu, protože já sám jsem bývalý fotbalista. Tam dostane potřebnou disciplínu. Co se týká bojových sportů, možná bych ho dal na judo, ale pokud ho bojové sporty nebudou bavit, vůbec ho do nich nebudu tlačit.

Čím bys byl ty, kdybys nebyl MMA zápasníkem?

Asi bych byl vodoinstalatérem, protože to jsem vystudoval.

A umíš si představit, že bys to dělal?Neumím si to představit.