HPV infekcí jsou ohroženi všichni, kteří sexuálně žijí. Jak se proti ní bránit? Zeptali jsme se lékařky Petry Vinklerové a mediků a mediček z projektu SpoluSafe.
HPV – nebo také lidský papilomavirus – je velmi rozšířeným virem. Podle Vinklerové data naznačují, že se jím v průběhu života nakazí až 80 % populace, přičemž nejčastěji k tomu dochází mezi 18. až 24. rokem života. „Ve většině případů je však tělo schopné s nákazou bojovat a samo se viru zbavit, aniž by vznikly příznaky onemocnění,“ vysvětluje lékařka z Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno a LF MU s tím, že proto nelze přesně odhadnout, kolik lidí se ročně HPV nakazí.
„Taková data můžeme udávat pouze u již rozvinutých a sledovatelných onemocnění. Například rakovinou děložního čípku, která je způsobena právě rizikovými typy HPV, onemocní ročně v ČR 14 na 100 tisíc osob,“ dodává Vinklerová. Ze zhoubných onemocnění, které HPV způsobuje, dominuje rakovina děložního čípku, vulvy či pochvy. Uvádí se, že v případě rakoviny děložního čípku je virus zodpovědný až za 98 % případů.
Rakovina prsu se nevyhýbá ani mladým ženám. Jak si prsa správně samovyšetřit?
23. října 2022 v 6:00
HPV ale postihuje i muže. Způsobit tak může i například rakovinu konečníku, penisu a také nádory v krku či v dutině ústní.
Nejčastěji se infekce přenáší pohlavním stykem
HPV se totiž přenáší přímým kontaktem s nakaženou osobou, nejčastěji při pohlavím styku – a to i při orálním či análním. „Nejvíce ohroženi jsou tedy všichni sexuálně aktivní jedinci,“ říká Vinklerová.
U jakých varovných symptomů bychom měli zpozornět? Taková otázka je poměrně oříšek. Jak upozorňuje Vinklerová, nákaza HPV může probíhat bez typických příznaků infekce, a proto je tak zrádná. „Bez symptomů může přetrvávat v těle dlouhá léta, během kterých ovšem již (v případě rizikových typů HPV) vznikají přednádorové změny, které se následně vyvíjí v rakovinu,“ dodává lékařka s tím, že tyto změny odhalí preventivní screeningový stěr z děložního hrdla a gynekologické vyšetření prováděné jednou ročně.
Poradit se se svým lékařem či lékařkou by ses ale měla i tehdy, pokud krvácíš mimo cyklus, máš bolesti v podbřišku, atypické výtoky či pozoruješ zvýšenou bolestivost při pohlavním styku. Není ale třeba hned panikařit, jedná se o obecné signály toho, že se v reprodukčním systému něco děje, nemusí se hned jednat o nádor. Jelikož k nálezům dochází i v oblasti krku, mezi příznaky HPV může patřit také zhoršená tvorba slin a polykání, chrapot nebo pocit cizího tělesa v krku.
Infekce ale může být viditelná i okem, typicky se jedná o malé bradavice v anogenitální oblasti či v krku. Nutno ovšem dodat, že samotná přítomnost HPV se nedá léčit, léčí se vždy pouze její projevy.
Pokud cytologický stěr na gynekologické prohlídce vyjde pozitivní – a zatím nedošlo k žádným přednádorovým vznikům – gynekolog či gynekoložka většinou nečiní žádná opatření. Očekává se totiž, že s virem si tělo dokáže poradit samo. Na další prohlídku tak daná osoba nepřijde až za rok, ale třeba za půl roku, aby se její zdravotní stav mohl lépe monitorovat. V případě vzniku nádorových změn posléze většinou dojde ke konizaci, tedy odstranění části děložního hrdla.
Studentský projekt SpoluSafe a osvěta mířící na mladé lidi
Problémem ale je, že o nebezpečí lidského papilomaviru mnoho mladých lidí vůbec neví. To se snaží změnit projekt SpoluSafe mediků a mediček z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, který funguje pod neziskovou organizací IFMSA (International Federation of Medical Students' Associations). Čistě studentská iniciativa vznikla v roce 2020 na popud tehdejší studentky medicíny Anny Pelzové, u jejíž maminky se objevil karcinom děložního čípku způsobený virem HPV. Tato zkušenost ji donutila vyhledat si více informací a zjistila, že povědomí o samotném viru je u laické společnosti poměrně nízké. Se svou spolužačkou Barbarou Firlou se tak rozhodly založit projekt SpoluSafe.
Prostřednictvím instagramových postů, školení a výstav chce projekt docílit toho, že kromě samotného rozšíření povědomí o infekci stoupne také proočkovanost. „Pokud by se zvýšila proočkovanost v populaci alespoň na 90 %, můžeme s jistotou říci, že případy rakoviny způsobené tímto virem by se rapidně snížily,“ popisuje v rozhovoru pro Refresher koordinátor studentského projektu Martin Bartoš.
Očkování proti HPV je v současné chvíli hrazeno veřejným zdravotním pojištěním pro třináctileté dívky i chlapce. To znamená, že impulz k očkování musí dát ve většině případů rodiče – a s tím mnohdy začít s dětmi mluvit o sexuálním žití. „To často vede k tomu, že možnost bezplatného očkování promarní. Posléze se ceny vakcín pohybují v řádech několika tisíc a pro některé rodiče již nejsou dostupné,“ dodává student medicíny.
Nejvhodnější ochranou před HPV je zabránění jeho přenosu. To lze očkováním proti HPV a chráněným pohlavním stykem. V tomto případě je však nutné myslet na to, že HPV se přenáší kontaktem sliznic, ne samotným vyvrcholením sexuálního aktu.
– Petra Vinklerová, Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno a LF MU
Právě finanční stránka očkování je pro mnohé rozhodujícím faktorem. Projekt SpoluSafe by tak byl pro prodloužení lhůty, kdy je možné očkování zdarma absolvovat. Jako příklad Bartoš uvádí situaci v Rakousku, kde tamní úřady prodloužily věkovou hranici bezplatné vakcinace proti HPV od 13 do 21 let.
„Jsou tři typy vakcín v závislosti na typech virů, proti kterým chrání,“ říká Bartoš s tím, že druhů HPV jsou ale stovky a vakcíny chrání jen proti těm nejfrekventovanějším. Nejvyšší možnou obranu podle něj nyní poskytuje vakcína Gardasil 9, která chrání proti devíti typům virů a jejich kombinacím. Jak ale dodává lékařka Vinklerová, v posledních letech dochází k poklesu zájmu o očkování proti HPV.
Očkovat se můžeš nechat kdykoli
Lékařská obec nicméně očkování proti HPV doporučuje i těm, kteří již aktivně sexuálně žijí. „Očkování proti HPV je nejúčinnější před zahájením sexuálního života, ale má význam i později, nicméně s věkem jeho účinnost klesá. Platí proto pravidlo ‚čím dříve, tím lépe‘,“ říká Vinklerová. Medici a medičky ze SpoluSafe jsou stejného názoru. „Za nás má smysl nechat se naočkovat v jakémkoli věku. Paní doktorka z onkogynekologie nám například říkala, že k ní pro očkování chodí i babičky, které si našly nového dědečka,“ dodává koordinátor projektu.
Kromě finanční náročnosti může lidi od očkování odrazovat také řada mýtů. Jeden z nejčastějších, které musí projekt SpoluSafe vyvracet, je ten, že vakcína může vyvolat infekci HPV. „To ale není možné, jelikož v těchto vakcínách jsou obsaženy pouze ‚virus-like particles‘, což jsou povrchové proteiny specifických typů HPV. Ve vakcínách není žádná genetická informace viru, která by případně mohla naklonovat nebo vytvořit virus,“ popisuje Bartoš. Jelikož ale typů viru HPV jsou stovky, i po očkování existuje riziko, že se daný člověk setká s typem, proti kterému nemá imunizaci.
Pokud člověk nechce sexuálně abstinovat, namístě je stálost partnera a klasická bariérová obrana, tedy kondom. Důležité jsou také pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře i na gynekologii.
– Martin Bartoš, SpoluSafe
Mezi další dezinformace patří úzus, že infekcí HPV mohou onemocnět jen jedinci, kteří se oddávají promiskuitě. Ohroženi jsou ale i ti, kteří žijí v dlouhodobém monogamním vztahu. Virus totiž dokáže v lidském těle přetrvávat mnoho let a projevit se až tehdy, kdy dojde ke snížení obranyschopnosti systému. Podle Bartoše se typicky jedná o zvýšený stres a těžké životní situace. „I ženy, které mají dlouhodobý vztah s jedním partnerem, jsou virem HPV ohroženy. Určitě to většinou není tak, že když má žena v dlouhodobém vztahu indikovanou HPV infekci, tak byla nevěrná,“ uvádí Bartoš další příklad rozšířeného mýtu.
Kromě očkování je efektivní prevencí proti infekci HPV bezpečný sex a také pravidelné prohlídky, aby se případná infekce včas odhalila. Další možností je pak už jen celibát.
