Stealthing označuje nedobrovolné sejmutí kondomu během sexuální aktivity bez vědomí nebo souhlasu druhé osoby. Podle projektu Love is respect může pramenit z touhy mít moc a kontrolu nad druhým člověkem. Nejde ale o nic nového, praktika je pravděpodobně stará jako kondomy samotné.
Česká odborná veřejnost však zatím praktice, která ohrožuje sexuálně aktivní osoby na fyzickém i duševním zdraví, příliš pozornosti nevěnuje. Na rozdíl od pokročilejších právních řádů ten český totiž netrestá sex bez souhlasu, ale to, že vůči oběti bylo použito násilí. Jak pro Refresher popsala advokátka Veronika Ježková, jednotné stanovisko, jak se stealthingem nakládat, zatím mezi českými právníky a právničkami neexistuje – „co právník, to názor“.
Stealthing není ničím neobvyklým ani v Česku. Jak vyplývá nejen z průzkumu, který provedla redakce Refresheru, zažívají jej všechny osoby nehledě na pohlaví či gender. Zkrátka se týká všech sexuálních aktivit, ve kterých figuruje penis. Mohou ho tedy zažít i heterosexuální muži, kterým kondom bez jejich vědomí či souhlasu svleče partnerka.
Tímto její hrozivá zkušenost se seznamovací aplikací ale neskončila. „Protestoval, že kondom nechce. Já mu ale řekla, že jinak než s kondomem fakt ne a že jsme se tak domluvili i po zprávách. Když jsem pak byla zády k němu, kondom si sundal, aniž bych o tom věděla. Když bylo hotovo, tak jsem se zvedla a zjistila, že to udělal,“ pokračovala.
Stejně jako u znásilnění, i v případě stealthingu mohou oběti zamrznout. Nikola byla konsternovaná, nevěřila, že se to vážně stalo, a když se podívala tváří v tvář realitě, svému partnerovi vynadala. „Strašně jsem na něj řvala, jestli to myslí vážně, že jsme se nějak domluvili a proč mě nerespektoval. Viděla jsem rudě. Jemu to ale bylo úplně jedno a řekl mi, že se nic neděje. Přitom věděl, že neberu antikoncepci. Pořád jen říkal, ať se uklidním, neprožívám to tak a že jsem hysterická,“ vzpomíná Nikola.
Po této zkušenosti okamžitě jela pro nouzovou antikoncepci Postinor. Onen muž mezitím smazal jejich společnou konverzaci, telefonní číslo na něj neměla, a tak jí nezbývalo než náklady na Postinor, těhotenské testy a testy na pohlavní choroby uhradit za svého. To ale podle jejích slov není to nejhorší. Odstranění ochrany bez vědomí partnera totiž může ublížit nejen fyzicky, ale také psychicky.
„Nejhorší bylo, že jsem se za sebe styděla. Když jsem přijela domů, tak jsem půl dne strávila ve vaně, pořád se myla a brečela a brečela, jak jsem blbá. Bohužel se nedalo dělat nic. Tinder jsem od té doby nevyužila,“ uzavřela dívka.
Ptal se, proč to tak „hrotím“
O svou intimní zkušenost se s Refresherem podělila také Aneta. „Když se to stalo, akt jsem okamžitě ukončila, rozplakala jsem se, vynadala jsem mu a přes slzy jsem se mu snažila vysvětlit, jak důležité je pro mě chránit se (hlavně kvůli STD a nechtěnému těhotenství). Pak jsem odešla,“ započala svůj příběh.
„Ještě teď cítím, jak mi bylo fyzicky zle ze zjištění, že byl schopen něco takového udělat. Jeho reakce byla taková, že to moc nechápal, nechápal, proč to tak ‚hrotím‘, a blábolil něco o tom, že chodí darovat krev, takže se často nechává testovat na pohlavně přenosné choroby a nemám se ‚stresovat‘. Že se vlastně nic hrozného nestalo, přeháním a že by se do mě přece ‚nevystříkal‘. Jeho motivací prý bylo, že má bez kondomu ‚lepší pocit‘,“ popsala Aneta.
Stealthingu jsou vystaveny i sexuální pracovnice
Stealthingu jsou ze strany svých klientů vystaveny také sexuální pracovnice a pracovníci. Podle koordinátorky Spolku pro ochranu žen Zdeňky Pecharové ovšem nelze jednoznačně říci, zda je právě sexbyznys v souvislosti s touto praktikou rizikovější. „Působí to dojmem, že sexuálním pracovnicím se to stává častěji. Ale také to může být tím, že o tom častěji mluví, píšou na sociálních sítích a více se o tom mluví v médiích,“ řekla v rozhovoru pro Refresher. Sexuální pracovnice a pracovníci mají podle ní také jasně daný rozsah poskytovaných služeb a dokážou říct, kde přesně zákazník překročil určitou hranici.
„Předpokládala bych, že zákazníci méně respektují ženy, které se živí prací v sexbyznysu. A mohou se toho na sexuálních pracovnicích dopouštět častěji. Ale pro lepší představu by bylo potřeba uskutečnit rozsáhlejší výzkum.“
– Zdeňka Pecharová, Spolek pro ochranu žen
„Prakticky každá sexuální pracovnice, se kterou jsme v kontaktu, si nám stěžuje buď na to, že se musela se zákazníkem ‚dohadovat‘ o použití kondomu, nebo že si přímo vynutil sex bez ochrany. Jak často se s tím setkávají, je velmi individuální. Některá se s tímto setkává jednou týdně a jiná dvakrát ročně. Každopádně je to něco, o čem sexuální pracovnice v drtivé většině vědí, a je velmi pravděpodobné, že se s tím setkají,“ popsala koordinátorka.
Podle Pecharové se některé sexuální pracovnice setkávají se stealthingem tak často, že jsou pasivní a chtějí „to“ mít rychle za sebou. Když na ně zákazník naléhá nebo je k sexu bez kondomu nutí násilím, je jim totiž velmi nepříjemné s ním být v jedné místnosti. Násilníkovi tak nedají nic najevo, což podle koordinátorky vypovídá o psychickém stavu pracovnic.
„Některá sexuální pracovnice řekne jasně, ale klidně, že trvá na použití kondomu. Některá zvýší hlas. Ale velmi často se setkáváme s tím, že zákazník pak použije násilí a trvá na sexu bez ochrany. Pokud nepoužijí přímo násilí, argumentují tím, že už je to přece jedno. Nebo naoko kondom použijí a v nestřeženém okamžiku ho znovu sundají,“ uvedla.
Aby se podobným situacím předcházelo, připravil spolek podrobný leták, co dělat, když klient vyžaduje sex bez ochrany. Ženy se z něj dozví, jaké strategie volit – a co naopak na násilníky většinou neplatí.
Jaké právní možnosti oběti mají?
Na stealthing v současné době česká legislativa nemyslí. Naši respondenti včetně Anety jsou však přesvědčeni o tom, že i pro tuto praktiku je třeba v zákoně vymezit místo.
„Co se týče legislativní úpravy tohoto skutku, nespecializuji se na trestní právo, ale myslím si, že by si stealthing zasloužil svoji vlastní skutkovou podstatu. A to hned z několika aspektů – sex nebyl konsenzuální (na sex jsem přistoupila pouze pod podmínkou použití kondomu), dále tam vidím potenciální ohrožení (i velmi vážné) mého zdravotního stavu (STD, případná interrupce) a následně samozřejmě psychické trauma. Vzhledem k této specifičnosti bych stealthing asi ráda viděla jako samostatný trestný čin,“ uvedla Aneta.
Tomáš, který zažil stealthing „z druhé strany“, zase navrhoval vyloučení vyživovací povinnosti. Tedy pokud by žena muži bez jeho vědomí či souhlasu stáhla kondom a následně by otěhotněla, muž by se z právního hlediska nemusel o dítě postarat.
Podle některých českých právníků a právniček lze stealthing považovat za znásilnění, neboť oběť dala souhlas k sexu s ochranou kondomem – bez něj nikoli. Podle jiných se ale pod konkrétní ustanovení zákona o znásilnění stealthing „nevejde“. V takovém případě ale lze podle advokátky Ježkové za určitých podmínek uvažovat o praktice jako o poškozování cizích práv.
„Je zde možnost podat trestní oznámení pro poškozování cizích práv, respektive já bych doporučila jej podat právě pro znásilnění, když s uvedeným způsobem styku poškozená nesouhlasila. Odkázala bych na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nichž není nezbytné, aby poškozená osoba kladla zřejmý fyzický odpor,“ vysvětlila advokátka Ježková s tím, že postačuje, pokud pachateli musela být zjevná nevole této osoby s jeho jednáním.
Problémem však podle ní je, že český právní řád neumí pojmout pod skutkovou podstatu znásilnění nekonsenzuální pohlavní styk a další sexuální aktivity, které se udály bez použití donucovacích prostředků – například násilí. A to ani v případě situací, kdy poškozená osoba není s to projevit nesouhlas, protože je paralyzovaná, zamrznutá, zkoprnělá.
Kromě nakládání s činem jako se znásilněním či případně poškozováním cizích práv podle trestního zákoníku je podle Ježkové stealthing možné též řešit civilní cestou a požadovat náhradu za nemateriální újmu za zásah do přirozených práv. Někteří právní teoretici rovněž operují s termínem „podvodného znásilnění“. Jde o situaci, kdy všechny zúčastněné osoby souhlasily s pohlavním stykem, ale jedna osoba měla nedokonalé informace. V případě stealthingu tedy poškozená osoba se sexem souhlasila, jelikož si myslela, že bude s kondomem.
Na otázku, zda by se česká legislativa měla proměnit, aby počítala i s těmito „novými“ formami násilí, Ježková odvětila, že by zcela postačovala redefinice trestného činu znásilnění. A to tak, aby byl postihován sex bez souhlasu poškozené/ho, přičemž by tento skutek nebyl podmíněn použitým násilím. „Pokud by byl tento trestný čin formulován jednoduše například tak, že ‚…kdo bez souhlasu jiného na něm vykoná pohlavní styk‘, pomohlo by to dané v postihu stealthingu, neboť bude zcela jasné, že souhlas oběti se vztahoval toliko k sexu s kondomem, nikoli k sexu bez kondomu,“ uzavřela advokátka.
Další krok k redefinici znásilnění. Vláda přijala doporučující usnesení
22. září 2022 v 17:01
Oplzlé komentáře posloucháme od útlého věku. Ukradly nám dětství i těla
12. srpna 2022 v 13:00
