Ostrov věčného jara, dechberoucích panoramat, nespoutaného oceánu, banánových plantáží – a v neposlední řadě Cristiana Ronalda. To je Madeira.
Portugalský ostrov Madeira leží v Atlantském oceánu, a přestože se nachází v Evropské unii, geograficky je blíže k Africe než Evropě. Trvale na něm žije něco přes 244 tisíc lidí, z toho 101 tisíc bydlí v hlavním městě Funchal. Říká se také, že Madeira stále ještě patří mezi dostupné letní destinace, kde se nebudeš cítit jako sardinka. Mimo hlavní město se totiž s davy turistů jako v Itálii, Řecku či Chorvatsku dost pravděpodobně nesetkáš. A to přesto, že rozloha ostrova činí pouhých 750 kilometrů čtverečních.
Ostrov věčného jara, jak se Madeiře díky jejím celoročním příjemným teplotám a rozmanité flóře přezdívá, jsme navštívili. Přinášíme ti detailní itinerář cesty s tipy na nádherná místa, která prostě musíš navštívit. Na ostrově jsme strávili deset dní a objektivně říkáme, že tento počet je naprosté minimum na to, abys navštívil*a ta nejoblíbenější místa a zároveň si na dovolené odpočinul*a.
Na Madeiru jsme letěli z Vídně, což vyšlo levněji než z Prahy. Let trval celkem 4 hodiny a 45 minut. Nezapomeň, že na Madeiře je o hodinu méně.
Tipy jsme rozdělili do kategorií hlavní město, příroda a pláže. Při pohledu na mapu Madeiry zjistíš, že jsme objeli prakticky celý ostrov.
Funchal: barevné trhy, historické centrum & proutěné sáně
Hlavním – a také největším – městem na Madeiře je Funchal. Je to také první město, které pravděpodobně navštívíš, v jeho blízkosti se totiž nachází letiště, které nemohlo dostat jiné přízvisko než Cristiana Ronalda. Zadáš-li do YouTube „Funchal“, právě místní letiště bude mezi prvními výsledky. Bývá řazeno mezi nejnebezpečnější (či nejděsivější) na světě. A sledovat tu přistání je zážitek.
Přistávací dráha je tu opravdu úzká a vítr může být opravdu silný. Nemusíš se ale bát, od roku 1977 zde nedošlo k žádné nehodě. Až se bezpečně dotkneš země, do centra Funchalu tě odveze jeden z dostupných a častých shuttle autobusů, taxi nebo si můžeš předem domluvit zapůjčení vozu, který bude na letiště včas přistaven.
A co tě ve Funchalu čeká? Jednoduše řečeno: na co si vzpomeneš. Dominantou města je jistě katedrála Sé, která byla postavena v letech 1493 až 1518 z tisíců bloků sopečných hornin pocházejících z útesů v Cabo Girã. Navštívit ji můžeš každý den od brzkých ranních hodin do 7 do večera zcela zdarma. Kousek od katedrály (všechno na ostrově je doslova kousek) se rovněž nachází farmářský trh Mercado dos Lavradores, kde kromě suvenýrů seženeš čerstvé ovoce, zeleninu či koření. Nutno ovšem dodat, že se značnou turistickou přirážkou. Na hezké fotky jde ale o ideální zastávku.
Velkým lákadlem města je – samozřejmě hned po muzeu Cristiana Ronalda – také kabinová lanovka (teleférico) do městské části Monte, která se tyčí v nadmořské výšce 600 metrů. Za 12,50 eura jsme nemuseli do kopce šlapat po svých a Funchal se všemi svými úzkými uličkami, křivými domky a banánovými zahradami jsme si prohlédli pěkně z ptačí perspektivy.
– Tradiční chléb bolo do caco s bylinkovým máslem
– Špíz espetada
– Lapas (kuželnatky)
– Polvo (chobotnice)
– Smažené rybky chicharros
– Pastel de nata (dezert)
Od lanovky jsme se vydali k velice fotogenickému kostelu Panny Marie, pod kterým probíhá vyhlášená turistická atrakce Carros de Cesto. Jedná se o proutěné koše, do kterých se posadíš, za tebe si stoupnou dva muži oděni do bílé (tak zvaní Carreiros) a šupem se s tebou a tvým doprovodem spustí dolů z kopce rychlostí až 38 kilometrů v hodině. Přestože se dnes jedná vyloženě o turistickou atrakci, vozíky byly vynalezeny kolem roku 1850, když místní toužili být rychle ve Funchalu.
Podél zdi postávající Carreiros nás nechali nakouknout do dílny, kde ony vozíky opravovali, a prohodili s námi pár slov. Třeba o tom, že se kromě proutěných větví vyrábí z eukalyptu, kterého je na ostrově požehnaně. Vzrušující jízda nás ale příliš neoslovila, upřímně si dokážeme představit lépe utracených 35 eur za dvě osoby. Vydali jsme se raději zpět do Funchalu pěšky trasou Levada do Bom Sucesso, která nás na ostrově přivítala obrovskými kaktusy, tlusticemi či aloe vera. A co že to jsou „levády“ z názvu trasy? Čti dál!
Nespoutaná příroda, vavříny, Údolí jeptišek a západy z jiného světa
Sesumírovat nádherná místa z madeirské přírody se zdá jako nesplnitelný úkol. Takový seznam by totiž neměl konce. Rozhodli jsme se proto vybrat ta „absolutní nej“, která stihneš navštívit, ale nebudeš se muset nikam honit.
Magická hranice 10 tisíc kroků denně: Marketingový trik, nebo správný návyk?
27. května 2023 6:00
U všech tipů platí, že je lepší je navštívit ve všední den než o víkendu, kdy by ses o atmosféru musel*a dělit s mnohem vyšším počtem lidí.
Na ostrově se můžeš dopravovat městskou hromadnou dopravou nebo taxi. My jsme si na Madeiře i na Porto Santo půjčili auto nebo skútr. Nejlevnější vůz tě vyjde zhruba na 1 000 Kč na den, skútr zhruba na 750 Kč na den. Většina půjčoven ale po tobě bude chtít vratnou zálohu cca 1 000 eur, tu ti buď na kartě zadrží, nebo rovnou strhnou a posléze vrátí.
Místo, které nám učarovalo snad úplně nejvíce, je Fanal, nejrozsáhlejší vavřínový prales na světě, který se nachází na severozápadě Madeiry. Na náhorní plošině vysoko nad mořem se tu pasou stáda rohatých krav se svými telaty a vedle nich se kroutí bizarně vypadající stromy. Všechno sžírá mlha hustá jako mléko a ty máš pocit, jako by ses najednou ocitl*a ve filmu Tima Burtona.
Alespoň na chviličku se tu natáhni ve stínu a rozjímej. Ale pozor, ať neusneš na vavřínech.
Až budeš na ostrově, určitě nezapomeň navštívit také Údolí jeptišek – Curral das Freiras. Malebné údolí v nadmořské výšce 600 až 700 metrů vlastnil od druhé poloviny 15. století ženský klášter Santa Clara, jehož stoupenkyně se zde – chráněny vysokými horami – skrývaly před nájezdy francouzských pirátů. Dolina údajně vznikla buď erozí, nebo sopečnou činností.
Nejlepší pohled na Údolí jeptišek se ti naskytne z průsmyku Eira do Serrado, kam se dostaneš do půl hodiny autem nebo autobusem z Funchalu klikatými úzkými cestičkami. Samotná obec je s okolním světem spojena jedním jediným tunelem.
Neméně důležitým bodem na našem seznamu je výšlap na nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo (1861 m n. m.). Můžeš si zvolit z několika tras, které vedou na její vrchol, tou nejznámější je ale asi cesta z hory Pico do Arieiro. Pokud se pro ni rozhodneš, nebudeš litovat a scenérie, kterými se budeš kochat, ti všechen pot na zádech vynahradí. Není to ale trasa pro každého. Měří přes deset kilometrů a celkem nasbíráš téměř 1 000 metrů převýšení.
Naopak nejjednodušší trasa na Pico Ruivo vede z parkoviště Achada do Teixeira a zabere ti zhruba hodinu. Nehledě na cestu, kterou zvolíš, jednoznačně doporučujeme být na vrcholu Pico Ruivo při západu slunce. Pohled, který se ti naskytne, nelze popsat slovy. Raději si prohlédni naše fotografie.
U hikingu ještě zůstaneme. Navštívili jsme totiž také nejvýchodnější část Madeiry Ponta de São Lourenço. Jedná se o sedmikilometrovou trasu kolem dechberoucí sopečné scenérie. A jako bonus na každém kroku narazíš na jinak barevnou ještěrku. Pokud se budeš neustále zastavovat a fotit každičký útes jako my, tento výlet ti zabere zhruba tři hodiny.
Celá trasa vede na přímém slunci, tak si nezapomeň pokrývku hlavy a dostatek tekutin. Nutno také podotknout, že se nejedná o příliš strmý výšlap a místo je relativně blízko Funchalu, úměrně tomu je tu také turistů. Pokud nebudeš mít dost výhledů na útesy, navštívit můžeš ještě poměrně nedaleké místo Miradouro do Guindaste, kde se nachází fotogenické „skywalky“.
Nemohli bychom psát článek o Madeiře a nezmínit levády – zavlažovací kanály, které svádí vodu do zemědělských oblastí. Plantáže cukrové třtiny levády zavlažovaly již na počátku 16. století a aktuálně se jich na celém ostrově nachází asi 200. A každá je jinak krásná.
Naší favoritkou je Levada Fajã do Rodrigues nacházející se ve městě São Vicente. Jedná se o trasu dlouhou necelé 4 kilometry jedním směrem. Specifická je tato leváda tím, že ji procházíš třemi tunely – dvěma poměrně krátkými a jedním asi kilometrovým, který se nachází v úplně posledním úseku trasy.
Život mimo škatulky: Muxe není ani muž, ani žena. Je to člověk dvou duchů
19. května 2023 13:00
Nebudeme lhát, není to nic pro klaustrofobiky, chodníky podél zavlažovacího kanálu jsou opravu úzké. S kočárkem nebo velkou krosnou tu neprojdeš ani náhodou. Ke vtipným situacím dochází také v momenty, kdy míjíš chodce z protější strany. Kdo spadne do vody jako první?
Ještě vtipnější bylo, že většina těch, které jsme cestou na konec levády potkali, byli Češi a Češky. „Nebojte, už vás čeká jen jeden krátký tunel, děcka,“ střílel si z nás pán z Moravy poté, co jsme se promoklí jeskynní rosou vydali v ústrety nejnáročnějšímu tunelu, před kterým se značná část turistů a turistek otočila. Kromě tunelů ale Levada Fajã do Rodrigues láká na zelený prales nebo menší i větší vodopády.
Černé pláže, přírodní bazény nebo písečné duny?
Na Madeiru jsme samozřejmě nepřijeli jen objevovat, ale také se koupat, potápět a ležet (namazaní opalovacím krémem s vysokým faktorem!) na pláži. Atlantský oceán tu má v létě příjemných 24 °C, ale pokud jsi milovníkem či milovnicí kilometrových bílých pláží, musíme tě zklamat. Většina pláží na Madeiře je – až na výjimky – kamenných. Na druhou stranu, kamenné pláže mají většinou čistší vodu.
– Ano: Sim
– Ne: Não
– Ahoj / dobrý den: Bom Dia, Olá
– Děkuji (koncovka podle mužského nebo ženského rodu): Obrigado(a)
– Promiňte: Desculpe
– Kolik to stojí?: Quanto custa?
– Kde je...?: Onde é...?
– Pláž: Praia
– Výhled: Miradouro
Kamenná je například Praia Formosa ve Funchalu, která je zároveň největší veřejnou pláží na celém ostrově. Z města na ni vcházíš tunelem ve skále, což je příjemné zpestření. Vedle pláže se rovněž nachází přírodní lávové bazény Doca do Cavacas, kam se dostaneš za symbolický poplatek. Právě tyto přírodní bazénky jsou ideální pro ty, kteří příliš neholdují rozbouřeným vlnám oceánu.
Jeden takový – a celosvětově vyhlášený – se nachází také ve městě Porto Moniz. O jeho oblíbenosti svědčí fakt, že jej deník The Guardian zařadil mezi top 10 bazénů s mořskou vodou v Evropě. Za vstup necháš 3 eura (půlku, pokud jsi student*ka) a můžeš se na ploše 3 800 metrů čtverečních čvachtat až do zavíračky.
Pokud jde o černé pláže, mezi nejoblíbenější patří Seixal s křišťálově čistou vodou a stojící tváří v tvář zeleným horám. Pláž jako vystřižená z katalogu luxusních dovolených. Nebo z instagramového feedu. Koncentrace lidí fotících se s „neotřelými“ pózami na fotogenickém Seixalu totiž nemá konkurenci. A to nás také odradilo.
Mnohem více nás očarovala Praia da Maiata ve městě Porto da Cruz, která má také černý písek, ale byli jsme na ní – kromě dvou surfařů – úplně sami. Doporučujeme sem ale dorazit při odlivu, jinak hrozí, že tě vlny smetou na ostré kameny. Ovšem toto místo stojí za návštěvu i v případě, že se neplánuješ koupat.
Praia da Maiata je úchvatná. Není třeba nic dodávat.
Pokud by se ti přece jen zachtělo zlatavého písku, nabízí se jednoduché řešení. Z Madeiry totiž každý den vyplouvá trajekt na nedaleký ostrov Porto Santo. A to je teprve dovolenková destinace. Ne nadarmo se ostrůvku přezdívá posvátný přístav.
9 kilometrů. Tak daleko se táhne písečná pláž na Porto Santo, která podle mnohých patří mezi nejnádhernější v celé Evropě. Díky své rozloze zároveň prakticky nehrozí, že by ses někde mačkal*a se zástupy lidí jako v jiných oblíbených destinacích. Žádné kilometrové zástupy plastových lehátek, žádné enormní hotelové resorty na plážích, žádný hluk a nepořádek? Jedině na Porto Santo.
Muito obrigada, Madeira! Uchvátila jsi nás víc, než jsme čekali. Até mais ver, zase někdy.
