Tereza se živí jako učitelka na mezinárodních školách po celém světě. Rodačka z Orlové sbírala první pracovní zkušenosti v Číně, pak v Kuvajtu a teď poslední dva roky žije a pracuje ve Vietnamu.
Refresher se Terezy zeptal, jak se k práci učitelky v zahraničí dostala, jak dobře si vydělává a jestli se vůbec někdy plánuje vrátit do Česka. Zároveň ti milovnice Beskyd, českého piva a cestování poradí, jak skloubit práci s poznáváním světa a dobře si vydělat. „Každý má v životě jiné sny a priority a já si ho bez cestování nedokážu představit,“ říká v rozhovoru Tereza.
Když ti bylo 22 let, odletěla jsi studovat v rámci Erasmu do Finska a do Česka se už pořádně nevrátila. Proč?
Je fakt, že Erasmus ve Finsku byl takový začátek. Cestování bylo vždycky mým snem už od základní školy a bylo příjemné spojit ho se studiem, které mě také bavilo. Takže když jsem se vrátila do Česka a dokončila školu, automaticky jsem začala hledat další stáže a možnosti cestování nebo práce. Narazila jsem na studentskou organizaci AIESEC a podařilo se mi získat roční stáž v Číně, kde jsem učila angličtinu na různých školách.
Po stáži jsem se vrátila domů a našla si práci v Olomouci, ale stále mě to táhlo do světa. Pak jsem se sbalila a zase odjela. Opět do Číny, do Kantonu, ale tentokrát na vlastní pěst, na turistické vízum. Prostě jsem zkusila štěstí a s životopisem v ruce hledala práci na místních mezinárodních školách. A nikdy jsem nepřemýšlela o tom, proč jsem se nevrátila do Česka. Když jsem se z Číny přestěhovala za prací do Kuvajtu a po pár letech do Vietnamu, brala jsem to tak nějak automaticky, jako když se člověk přestěhuje z Ostravy do Prahy. Naučila jsem se mít dva domovy, rodné Česko a ten, který si můžu vytvořit kdekoli na světě.
Mám tu dokonce českou hospodu, kde mají na čepu tmavé pivo, prodávají tučný sýr a naposledy jim na záchodě hrála dechovka.
Popsala bys, jak vypadá tvoje běžná pracovní náplň?
Pracovní zátěž je podobná té naší. Učím na prvním stupni základní školy všechny hlavní předměty – angličtinu, matematiku nebo přírodopis. Oba moji rodiče pracují na základní škole v Česku, takže mám hodně práce i s výukou. Jediný rozdíl je v tom, že pracuji v mezinárodní dvojjazyčné škole, takže děti mají všechny předměty v angličtině kromě výchovy, hudebky a vietnamštiny. Také pracovní doba je tu trochu jiná. V Česku, alespoň si to myslím, mají učitelé větší volnost, co se týče pracovní doby. Tady, i když mám liché hodiny, což znamená, že neučím, musím být ve škole. V práci jsem od půl osmé ráno do půl páté. Děti, ať už jsou v první, nebo druhé třídě, jsou ve škole taky stejně dlouho.
Jak to je s benefity ve tvé práci? S čím vším ti škola pomohla, platí ti něco?
Na všech mezinárodních školách jsou součástí pracovní smlouvy obvykle tzv. „výukové balíčky“. Podle mých zkušeností je to prakticky ve všech zemích, kde jsem pracovala, podobné. Škola mi k měsíčnímu platu poskytuje příspěvek, který mi více méně pokryje nájemné. Jednou ročně mám nárok na zpáteční letenku domů do Česka, platí mi zdravotní pojištění a pracovní vízum a povolení k pobytu. Kdybych měla rodinu, přenesly by se tyto benefity i na ni. Můžu zadarmo jíst ve školní jídelně nebo si vybrat, že dostanu peníze na obědy.
Mohla bys porovnat, jak si vyděláš ve Vietnamu a kolik by sis za stejnou práci vydělala doma?
V článku se dál dozvíš:
- Kolik stojí živobytí ve Vietnamu?
- Jak Vietnamci vnímají Čechy?
- Jak cestovat a pracovat jako učitel?
- Zažívají ženy ve Vietnamu diskriminaci?
