Pravda o gender gapu v technologických oborech je „někde venku“.
Není pochyb o tom, že to, co vidíme na obrazovce, má na nás určitý vliv, a to jak negativní, tak i pozitivní. Prvního z nich si můžeme všimnout třeba na stále svalnatějších superhrdinech, kteří mohou korelovat s poruchami příjmu potravy u mužů, případně ho lze demonstrovat na rozsáhlých stamilionových inzercích tabákových výrobků přímo na plátně a obrazovkách.

Naštěstí je tu i pozitivní vliv. Filmy, seriály a dnes i třeba videa na YouTube nás mohou inspirovat, abychom rozbořili stereotypy, zaryté vzorce, bojovali proti předsudkům a shazování ze stran svého okolí, učitelské obce nebo „lidí z ulice“. Správně vytvořené postavy nás mohou motivovat, abychom si šli za svým snem nebo objevili nový, společnosti navzdory.
Existuje jedna postava, u které jsme tento pozitivní vliv mohli pozorovat víc než u jiných. Vědkyně Dana Scully (Gillian Anderson) totiž dokázala inspirovat zástupy žen, aby svoje dovednosti uplatnily v doposud výrazně mužském prostředí vědy, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), a pomohla tak vyvážit výrazný gender gap celého odvětví.

Konec vědcům v pláštích a dámám v nesnázích
Dana Scully vyšetřuje paranormální jevy ve slavném seriálu Akta X (X Files). V 90. letech, když byl seriál na vrcholu, se jí podařilo rozbořit dosavadní stereotyp vědce jako sociálně neohrabaného muže ve středním věku nebo samotáře v bílém plášti, od rána do noci zavřeného v laboratoři.
Scully byla vyrovnaná, silná postava a navzdory tehdejším stereotypům je oproti svému mužskému kolegu Mulderovi (David Duchovny) ta racionálnější. Kromě iluzorní představy o lidech pracujících ve vědě se jí tak podařilo rozbít i stereotyp „dámy v nesnázích“. Nebojí se sáhnout po zbrani a její důvtip je obdivuhodný. Agentka byla dokonce tak přelomová a inspirativní, že její význam nezůstal jen uvnitř televize jako média.

Scully inspirovala ženy k vědecké kariéře
Od 70. let se ženy rychle začaly uplatňovat v oborech, které se do té doby považovaly za mužské, ve STEM jich ale příliš nepracovalo. Ženy tvoří přibližně polovinu vysokoškolsky vzdělaného personálu, ve STEM ale zastávají pouze 24 %. Podle výzkumů se na tom výrazně podílí mimo jiné právě i zobrazování vědců jako nudných samotářů, což podporuje ukotvení vědy jako převážně mužského koníčku.
Právě agentka Scully, žena, která je ve STEM sféře respektovaná a vysoko postavená, vyzvala celou generaci dívek a žen, aby prozkoumala nové profesní možnosti. O jejím vlivu se spekulovalo už od 90. let a získal si pojmenování Scully Effect. A co je zajímavější – jeho existenci studie z roku 2018 potvrdila.

„Zeptala jsem se své třídy, bylo to asi v roce 1999, jestli někoho ovlivnil seriál Akta X. Dvě třetiny lidí zvedly ruce. Dodnes dostávám e-maily od lidí, kteří říkají, že si mou knihu přečetli, protože se jim líbila Akta X, někdo jim ji koupil a oni ji pak nemohli odložit. A říkají: Teď chci být vědkyně,“ řekla vědkyně Anne Simon, která pracovala jako konzultantka během natáčení seriálu. A její slova potvrzují i tvrdá data.
Že postava Dany Scully posílila víru žen v důležitost STEM, tvrdilo 63 % dotázaných žen a ty z nich, které Akta X sledovaly častěji, odpovídaly, že by mladé dívky měly být vedeny ke studiu v těchto oborech (56 % oproti 47 % žen, které Akta X nesledují). Na otázku „podpořila bych vnučku nebo dceru, aby se věnovala STEM oboru“, odpovědělo ano 53 % dotázaných divaček oproti 41 % z řad nedivaček. A pokud by existovala možnost, studium nebo práci v oboru STEM by zvážilo 27 % oproti 17 %.
Agentka Scully podle průzkumu zvýšila zájem o studium nebo kariéru u 50 % dotázaných, u občasných divaček byla o 43 % vyšší pravděpodobnost, že zvažovaly práci v tomto oboru, o 27 % vyšší pravděpodobnost, že ho studovaly, a o 50 % vyšší pravděpodobnost, že v něm začaly pracovat.
Elle Woods, Rory Gilmore i „Kůstka“
Scully Effect ukazuje, jak zásadní dopad mohou mít pozitivní vzory ve filmech na klíčové společenské otázky. Dobrou zprávou je, že v tom agentka rozhodně není sama. Podobný dopad měla například Elle Woods (Reese Witherspoon) ve filmu Pravá blondýnka, když inspirovala ženy ke studiu práva, nebo Rory Gilmore (Alexis Bledel) z Gilmorových děvčat, která je zase dovedla k žurnalistice a psaní.

Na její odkaz navázaly také jiné inspirativní ženské postavy jako Temperance „Bones“ Brennan ze Sběratelů kostí, ale také Olivia Benson ze Zákona a pořádku či Peggy Carter z marvelovského seriálu Agent Carter.
Dopad slavné vědkyně-vyšetřovatelky jasně ukazuje, jak důležitou roli filmy a seriály v našich životech mohou hrát. Dokážou totiž vytvářet pozitivní vzory, motivovat, inspirovat a celým generacím dodat odvahu jít za svými sny.