Za posledních deset let došlo mezi mladou generací k posunu vnímání různých menšin žijících v Česku – v případě romského obyvatelstva je to posun pozitivním směrem, v případě ukrajinského a ruského negativním.
Potvrdil to výzkum agentury Median, který si od roku 2014 nechává zpracovávat vládní kampaň HateFree Culture. Podle letošních výsledků došlo k největším změnám v postojích vůči romskému obyvatelstvu. Aktuální postoje mladých vůči Romům a Romkám jsou ve srovnání s roky 2014 a 2021 pozitivnější.
„Postoje k Romům se skutečně zlepšují, mnohem pozitivněji je například vnímané, pokud by Rom či Romka žil/a ve vašem městě nebo sousedství či uzavřel/a sňatek s vaším blízkým příbuzným. Stále ale platí, že celkově jsou Romové ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni hůře,“ popsal situaci manažer HateFree Culture Lukáš Houdek.
Neměří stejným metrem
Průzkum totiž položil několik experimentálních otázek, které měly odhalit, jak lidé hodnotí konkrétní situace ze života s různými aktéry – a k Romům a Romkám se stále přistupuje odlišně. S jednorázovým finančním příspěvkem matce, které se narodila trojčata, by například souhlasilo 84 procent dotázaných. Pokud by ovšem matkou byla Romka, příspěvek by jí dalo pouze 58 procent (v roce 2014 to bylo pouze 40 procent).
„Přestože se situace od roku 2014 zlepšila, stále se dá o české společnosti říci, že je vůči Romům netolerantní a neměří jim stejným metrem,“ doplnil Houdek.
Výzkum se kromě otázky romské menšiny zaměřil i na další minority. Oproti předchozím ročníkům výzkumu třeba došlo k negativní proměně vnímání ukrajinské a ruské menšiny. Za problémové označuje vztahy s lidmi z Ukrajiny o 15 procent více respondentů a respondentek než v roce 2021, v případě lidí z Ruska tento nárůst vyšplhal dokonce o 18 procent.
Pozitivní změna
Nejpozitivnější vztah má mladá generace k vietnamské menšině. Výzkum také ukázal, že mladá generace méně reaguje na hoaxy, má nižší pochopení pro rasistické vtipy a vnímá pozitivně práva menšin.
„Mladí lidé vykazují jednoznačně vyšší tendenci k aktivní konfrontaci v případě nevhodných výroků či vtipů na facebooku. Připadají jim méně vtipné a daleko rasističtější a urážlivější než v předchozích letech. Nechtějí je tolerovat, jejich autora si odstraní z přátel nebo ho nahlásí facebooku za porušování pravidel,“ píše Hate Free Culture.
Letošní šetření se zabývalo postojem občanů a občanek od 15 do 30 let k jednotlivým menšinám a sociálním skupinám. Celá výzkumná zpráva je dostupná zde.
