Že je Karel IV. podle ankety tím největším Čechem, už jsi možná slyšel*a. Pojďme si ale při Mezinárodním dni žen připomenout, kdo jsou největší Češky.
Anketu podle britského vzoru vyhlásila v roce 2005 Česká televize. Do žebříčku se dostala stovka osobností. V první stovce se umístilo pouze osmnáct žen, v první desítce pouze jediná, nad čímž se už tehdy pozastavoval třeba server Novinky.cz.
Anketu si možná pamatuješ proto, že velké množství hlasů obdržela fiktivní postava Járy Cimrmana. Organizátoři a organizátorky ho ale i přes protesty vyřadili, protože to bylo proti pravidlům. Přesto ho mnozí jako největšího Čecha přezdívají dodnes. Pojď se s námi ale dnes podívat na oněch prvních deset Češek.
1. Božena Němcová (celkové 10. místo)
Božena Němcová je v některých článcích přezdívána jako pionýrka českého feminismu. Není divu, na svou dobu byla opravdu rebelkou, a to přes údajně nešťastné manželství s násilnickým Josefem nebo úmrtí jejího syna. Šušká se také, že měla řadu milenců. Jejím nejznámějším dílem je próza Babička.
2. Svatá Anežka (celkové 20. místo)
Anežka Přemyslovna nebo také svatá Anežka Česká byla dcerou krále Přemysla Otakara I. Anežka se rozhodla pro duchovní život a řeholi, přestože měla spoustu uchazečů o sňatek. Svatořečená byla roku 1989, těsně před sametovou revolucí. Mnoho lidí věří, že se tak naplnila předpověď, která říkala, že „až bude Anežka Česká svatořečena, zavládne v českých zemích svoboda“.
3. Ema Destinnová (celkové 26. místo)
Ema Destinnová byla světoznámá operní pěvkyně. Už ve svých dvaceti letech vystupovala v Berlíně, později na začátku minulého století pak i v Metropolitní opeře v New Yorku.
4. Marie Terezie (celkové 28. místo)
Dosud jediná žena, která kdy usedla na českém trůně a v čele naší země jako takové. Matka šestnácti dětí zavedla mnoho revolučních reforem v oblasti státní správy, armády nebo školství, třeba povinnou školní docházku.
5. Milada Horáková (celkové 36. místo)
Horáková byla právnička, poslankyně a národní socialistka. Zemřela jako jediná žena, kterou minulý režim popravil v rámci politických procesů v 50. letech. „Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zemi, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to…“ zněla její poslední slova.