- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
S párovou terapeutkou rozebíráme nejčastější problémy a otázky, které si mohou klást páry v dlouhodobém vztahu. Dotýkáme se například rozdílného libida, ztráty touhy nebo nudy v posteli.
„Jak často je normální mít v dlouhodobém vztahu sex?“
Takovou otázku jsem objevila při scrollování jednou facebookovou skupinou. Sama jsem v dlouhodobém vztahu, ale otázka mě překvapila. Vždyť přece nejde říct, že člověk by měl mít alespoň třikrát týdně sex, aby se jeho vztah dal považovat za spokojený, ne?
Po rozkliknutí komentářů pod příspěvkem jsem zjistila, že někteří se raději budou svěřovat cizím lidem na internetu, než aby otevřeně komunikovali se svým partnerem či partnerkou: „Přijde mi, že sex musím iniciovat jenom já“, „Můj přítel mě přestal přitahovat“ nebo „Sex s manželkou mě nebaví, je to nuda.“
Se svým partnerem či partnerkou lidé přece tráví ve vztahu klidně i několik dekád, pouští je do svých nejintimnějších poloh, ale často s nimi nedokáží mluvit. Důvodů může být spousta; bolavé emoce, únava, nevhodné načasování nebo prostě chtějí, aby to partnerovi*partnerce po těch letech došlo samo. I v takových případech nastává čas pro párovou terapii.
S terapeutkou Lucií Kašovou jsme probrali častá témata, která páry přivádí na sezení. Co dělat, když ze vztahu vyprchala vášeň? Co když už se partneři nepřitahují? A je udržitelné nastavení „mně se nechce, ale udělám to, protože tě miluji“?
Jak častá je situace, že k vám jde pár na terapii a časem vyplují na povrch problémy v sexu?
Tak z 90 procent. Málokdy je to ale primární důvod pro párovou terapii, spíš to vyvstane časem. Ale sex se objeví téměř vždy – jednoduše proto, že je to v párových vztazích velmi důležité téma.
Kdyby to ale byl primární a jediný důvod, předpokládám, že by partneři spíše vyhledali pomoc sexuologa. Jedná se o různé fyziologické obtíže, dysfunkce, bolesti – ale pár o nich dokáže otevřeně komunikovat mezi sebou. V takovém případě to není téma na párovou terapii.
Na terapii nejčastěji otevíráme témata nefungující komunikace, nevěry, neschopnosti se dohodnout. Nebo třeba jeden je rozhodnutý o odchodu, ale ještě tomu vztahu chce dát šanci. Někdy přijdou i tehdy, kdy už nevědí, co dál, ale zároveň od sebe nechtějí jít, a tak zkouší nejrůznější možnosti.
Není to přitom jen o sexu a sexualitě, ale i o dotecích a intimitě obecně. Přichází s tím, že se začali odcizovat, že se přestali dotýkat, říkat si, že se mají rádi, že ztratili zamilovanost. Párová terapie je tak také o tom, že o tom všem můžeme mluvit a že je to v pořádku. Je to prostor pro komunikování toho, co potřebuji v sexu, co potřebuje můj partner – není to jen o problémech, ale i o vyhovění si. O intimitě, něžnostech, napojení.
Zaznamenáváte v současné době nějaký trend, nebo páry řeší neustále v podstatě to samé?
Zaznamenávám trend toho, že páry vůbec jdou do terapie, a to i po poměrně krátké době vztahu, třeba i po dvou letech. Nevnímám to špatně, naopak je super, že terapie už není tabu. Někdy mám ale pocit, že dělám takovou předmanželskou přípravu.
Mám tím na mysli, že partneři nevědí, co od sebe očekávat, jak komunikovat své potřeby nebo jak se vypořádat s výbavou od původní rodiny typu „u nás se to dělalo takhle“. Takže když říkám předmanželská příprava, míním tím, aby porozuměli sami sobě, aby – a to je možná trochu klišé – věděli, jaký jazyk lásky potřebují.
Jinak ale vidím trend toho, jak telefony ovlivňují i partnerské soužití v posteli. Někteří lidé jsou raději na telefonu, než aby se angažovali v sexu, což dokumentují už i vědecké studie.
Dokážou problémy v sexu narušit celkovou dynamiku vztahu?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jaké otázky si pokládat, když máš pocit, že sex ve tvém vztahu nefunguje.
- Jaké jsou nejčastější důvody, kvůli kterým se sex ve vztahu stává povinností.
- Že když žena na terapii říká, že „to“ tak často nepotřebuje, často „to“ jen potřebuje jinak.
