Podívejte se s námi na zoubek nejmenšímu automobilu na našem trhu.
Tak přece! Kromě našeho nedávného testu BMW X5 M50d určitě evidujete i naši recenzi nejnovějšího pokračování nejmenšího městského vozidla. V závěru minulého roku jsme totiž měli tu čest otestovat úplně nový Smart ForFour. Pokud si pamatuje, i navzdory tomu, že drobek v nás zanechal opravdu dobrý dojem, v článku jsme zmínili fakt, že větší radost a zážitek bych měl z kratšího, původního derivátu, tedy z proslavené verze ForTwo. Přeci jen, jde o větší ikonu a když Smart, tak ten pravý dvoumístný, který známe i díky kolmému parkování na podélném parkovišti. Odstupem času se nám ale nejmenší smartík nakonec dostal do ruk také, proto se pojďme podívat na zoubky nejmenšímu automobilu na našem trhu.
Exteriér
Třetí generace ForTwo a druhá generace ForFour jsou po designové stránce až na pár detailů shodnou záležitostí. Zepředu vozidla prakticky ani nerozeznáte, obě disponují chutnou tvářičkou s dvojicí větších světlometů s LED-diodovým pásem ve tvaru U pro denní svícení, a oválnou maskou se zajímavou strukturou. Největším rozdílem v rámci generační záměny je nepochybně přední kapota, která, zejména jestli se bavíme o našem dvoudveřovém modelu, citelně narostla a tím pádem už nenavazuje na čelní sklo ve shodném úhlu jako tomu bylo doteď. "For-Two-čko" tak dostalo malý vyčnívající nosík s plastovým krytem, který budete mít důvod otevřít jen v případě, že budete chtít dolít potřebné kapaliny. Dvoudveřák díky absenci druhé řady dveří nabídne o něco větší dveře, navíc, jde o bezrámové řešení. Jejich otvírání zařizuje na rozdíl od ForFour ručka umístěná v rohu. Při jejím chycení se neobejdete bez zvláštního pocitu, protože stojíte prakticky na konci auta a přitom otvíráte přední dveře a vlastně jediné dveře začínající hned za přední nápravou. Jde o jeden z těch momentů, kdy si uvědomíte miniaturní rozměry autíčka.
Poznávací znak, vysoce-pevnostní rám Tridion obepínající vzpomínané dveře je tradičně odčleněný jinou barvou. V našem případě šlo o něco méně výraznou barevnou kombinaci než u předešlého Smartu, pořád však jde o opravdu atraktivní a v současnosti trendy bílo-černou kombinaci. Při pohledu na profil prcka máte pocit, že auto dokážete obepnout roztaženýma rukama, a od reality nejsme až tak daleko. Zadní partie počítají s oválnými koncovými světly s pěknou grafikou. Další odlišnost, i když ne hned do oka bijící, evidujeme při jiném řešení dveří u nákladního prostoru, tedy jestli je dveřmi můžeme vůbec nazvat (spíše ne). Na rozdíl od většího bratra má dveře kufru rozdělené na dvě části, kde nejprve otevřete horní prosklenou část a následně podle potřeby otevřete i tu spodní. Tuto skutečnost oceníte a zároveň využijete zejména v momentě, když chcete jen něco rychle hodit do kufru. I když to zní místy i tentokrát celkem neuvěřitelně, opět byl náš exemplář obutý do opravdu velkých a stylových botiček - 16" palcové disky s efektním dvojbarevným vyhotovením a tenké pneumatiky o rozměrech 185/50 vepředu a 205/45 vzadu. Už tradičně jsou obě nápravy úplně v rozích karoserie (vlastně, jinde být ani nemohli), díky čemuž vozidlo nedisponuje prakticky žádnými převisy.
Rozměrově jde v podstatě o shodné míry jako u většího ForFour, to však pochopitelně neplatí o délce, kterou celkově ovlivňuje rozvor kratší o 621 milimetrů (1873mm) - 2695 mm x 1663 x 1555 mm. Zevnějšek se všeobecně nese ve stylovém duchu, který nabízí širokou škálu individualizace, přičemž počítá s vícerými zajímavý detaily. Možná se už budu opakovat, ale znovu bych vypíchl příjemný prvek, kterým je přivítání vozidlem po tom, co ho z dálky odemknete - trojice bodových ledek efektně rozsvítí výplň předních světel. Na rozdíl od množství městských vozidel Smart nevypadá nudně, stroze nebo lacině, právě naopak v interiéru to platí minimálně dvojnásob.
Interiér
Vnitřek námi testovaného exempláře byl prakticky totožný a zároveň diametrálně odlišný s tím nedávným. Všechno je to o úhlu pohledu. První co vás udeří do očí je bílá, tedy bílo-modrá kombinace. Ta je standardní pro linii Proxy, kterou byl smart vybavený. Po otevření dveří tak přichází další překvapující moment, jelikož interiér je svým světlým doslova bílým vyhotovením něčím netypickým a zajímavým. Trvá několik dní, než vás docílená čistota a opticky zvětšený prostor nepřestane fascinovat. Nehledě na tuto barevnou senzaci je vnitřní design shodný s větším ForFour, proto ho dopodrobna představovat už nemusím. Nechybí tak látkové čalounění, netradičně protáhlé i po celé palubní desce kolem vztyčujících se výdechů klimatizace v zajímavém, otočném vyhotovení, nebo kůží obtáhnutý multifunkční volant, který výborně padne do ruk. Všechno potřebné má řidič díky němu po ruce, a to jak už intuitivní ovládání palubního počítače, rádia nebo tempomatu.
Přístrojová deska řidiče se skládá z jednoduchého půloblouku s hlavním budíkem shodného tvaru, jehož tachometr s řídkým cejchováním do 160km/h je příjemně podsvícený a výborně čitelný. Uvnitř tachometru najdeme opět mnou chválený počítač s výbornou grafikou a trendy animacemi. Zajímavě je podávaný především údaj o aktuální spotřebě za posledních 15 minut jízdy prostřednictvím grafu. Otáčkoměr je položkou v rámci příplatkové výbavy a jestli si za něj připlatíte, umístí vám ho zároveň s analogovými hodinami do rohu k levému A-sloupku. Ze středového panelu se vztyčuje vyčnívající konzole multimediálního systému s lesklým povrchem, jednoduchým 3,5" displejem a nezákladnějšími ovladači. Pod panelem najdeme část věnovanou ventilaci a klimatizaci, jejíž obsluha spočívá ve stylovém posuvníku. Není žádným tajemstvím, že Smart pochází z dvojčat a ve Francii má bratrskou podobu, Renault Twingo. Obě vozidla prakticky vyhází ze schodného základu, přičemž v interiéru to prozrazuje kůží potažená řadící páka z dílny Renaultu. Jestli mám být upřímný, stejně jako exteriér, i interiér působí nad míru hodnotně v porovnání s Twingem je cítit, že Smart spadá pod křídla Mercedesu, respektive koncernu Dailmer. Kvalita zpracování a ergonomie je opravdu na vysoké úrovni, a jestli k tomu připočteme stylový, hravá a hlavně barevný podtón, něco podobného budete mezi vozidly této kategorie hledat asi marně.
Interiér je opravdu prostorný, ale určitou dobu mi trvalo, než jsem si našel ideální posed za volantem (možná proto, že jsem přesedal z X5-ky), navíc, během jízdy jsem měl kvůli vskutku blízko sebe umístěné trojici pedálů problém, že se mi občas nešťastně potkali boty. Sedadla jsou vcelku pohodlné, s dobrým bočním vedením a funkcí vyhřívání. Výhled z vozidla je opravdu dobrý, k celkovému provzdušnění interiéru významně dopomáhá panoramatická střecha. Co určitě nezažijete v žádném jiném vozidle je skutečnost, že jednoduchým natáhnutím ruky se dostanete do nákladního prostoru, který od posádky dělí jen malá přepážka. Dokonce, pokud si otevřete horní část dvěří kufru, s nataženou rukou dokážete nahradit parkovací senzory a při couvání jednoznačně odměříte vzdálenost od překážky.
Samotný nákladní prostor počítá s objemem 190 litrů a poměrně vysoko položeným dnem. Pod nímž se totiž nachází tříválcový motor. Ten od nákladu dělí hrubé čalouněné a tlumící plátno, a následný kryt, který drží 6 šroubů. Tím pádem je proto přední nosík auta tak nějak prázdný, věci si tam však neodložíte. Přední panel odjistíte dvěma pojistkami a potom, jak ho odděláte, zůstane vám plast v rukách, který je zavěšený jen na dvou popruzích. Celý proces je trochu komplikovanější, ale k jeho uskutečnění dojde jen v případě, když chcete dolít potřební kapaliny. Na závěr vnitřní výbavy nesmím zapomenout na nejmodernější technologie a funkce, kterými byl náš exemplář vybavený. Smart disponoval (vypínatelným) Start-stop systémem, parkovacími senzory, asistentem brzdění (užitečné při rozjíždění/parkování v kopci), asistentem udržování v jízdním pruhu, indikátorem řazení, výstrahou při malém odstupu nebo dešťovým a světelným senzorem a elektrickými venkovními zrcátky.
Motor & Jízda
Do ruk se nám opět dostala zlatá střední cesta z nabízených motorizací, tedy exemplář, který byl poháněný atmosferickým litrovým tříválcem o výkonu 52 kW / 71 koní a kroutícím momentu 91 N.m. Agregát je už tradičně umístěný pod podlahou nákladního prostoru, což ve Smartu pro dva ve výsledku znamená to, že sedíte přímo před ním. Netradiční koncepce ve svém segmentu, neboť motor umístěný vzadu a pohon zadní nápravy , nás neobešel ani tentokrát. Ruku v ruce s velikostí autíčka a architekturou tříválce jde i větší hlučnost v interiéru a citelné vibrování při stání na volno-běhu (pokud není zrovna aktivovaný start-stop systém). Na druhou stranu, vnitřní odhlučnění je na to, že sedíte v podstatě spolu s motorem v jednom malém prostoru opravdu na úrovni a přijatelné. Navíc, po několika denním jezdění o něco větší hluk přestanete absolutně vnímat, zejména jak se motor zahřeje na ideální teplotu.
Výkon malému Smartíku nadmíru stačí. Jsou však momenty, kdy si s řadící pákou 5stupňové manuální převodovky musíte víc pohrát, aby jste zamezili ztrátě síly. V městské džungli je litrové ForTwo čiperné a akční, až však dojde na větší stoupání, motor se rychle zadýchá, až dech začne pomalu ztrácet, proto jste nejednou přinuceni podřadit až na dvojku, respektive vám někdy dané (poměrně dlouhé) převody přivolají dilema, co zařadit. Opět se tak dostávám k minulému ForFour, kde jsem se zmínil o tom, že i když je řazení přesné a manuály mám rád, místo manuálu bych tady možná spíš pokukoval po šestistupňové dvouspojkové automatické převodovce, která mezitím přišla na trh