Které horory nás v roce 2016 vyděsily a svou kvalitou zaujaly nejvíce?

Další rok se chýlí ke konci a fanoušci hororového žánru mohou spokojeně říci, že se dočkali pár povedených kousků, i když jich příliš mnoho nebylo. My jsme se oproti loňskému výběru rozhodli sestavit žebříček až z deseti projektů, přičemž několik z nich splnilo své předpoklady a na stupnici kvality obstály nad bodem průměru. S výběrem to bylo opět náročné, protože jsme viděli především hodně béčkových počinů. Myslíme však, že si tady všichni najdete to své. Rok 2016 se nesl převážně ve znamení duchařiny, ale jednotlivé horory jsou od sebe odlišné a každý nabízí cosi výjimečného. Jak nás tedy talentovaní filmaři strašili? Mimochodem, připomínáme, že jsme do žebříčku zařadili filmy podle jejich širší distribuce doma a v zahraničí, i když se mohly v ojedinělých případech například objevit na festivalových promítacích už v minulém roce.

10.) Hush (režie: Mike Flanagan)

Home Invasion hororů se každoročně vyrojí desítky, a tak je velmi těžké v nich hledat originalitu a osobité kvality, když jde v podstatě vlastně o to samé pořád dokola. U hororu Hush nás ale přesvědčil zajímavý trailer a hlavně režisér Flanagan. Ústřední postavou snímku je dívka, která ve 13 letech oněměla a ohluchla a od té doby se straní společnosti. Jednoho dne ji však přijde navštívit nezvaný host v masce. Ten rozhodně nemá nic příjemného v plánu. Celý děj tak sledujeme souboj vraha a hluchoněmé oběti, jež se snaží uniknout z jeho spárů. Bohužel špatný pocit jsme na rozdíl od hlavní hrdinky měli ze záporáka, který působil místy hloupě a bylo velmi těžké si k němu vytvořit respekt. Ocenit můžeme pár krvavých scén a hudební doprovod. Lehce nadprůměrný kousek. 

9.) The Autopsy of Jane Doe (režie: André Øvredal)

Nenápadný horor z Velké Británie si nepochybně zaslouží vaši pozornost. Už dějová premisa slibující neobvyklý nápad nás navnadila a byli jsme mile překvapeni. Děj se točí kolem otce a syna, kteří vlastní márnici. V jejich městě se odehraje vražda a na místě činu se najdou dvě mrtvoly a tělo ženy, jenž však nevykazuje žádné známky vnějšího zranění. V jejím těle však najdou to, co tam vůbec nemá co dělat. Necháme vás domyslet, co se stane. Jedná se o solidní duchařinu, která funguje díky své originalitě a především první polovina se nese ve skvělém mysteriózně laděném duchu. Místy však trochu pokulhává logika postav a ke konci ztrácí na dechu i atmosféra, i tak je ale The Autopsy of Jane Doe příjemným překvapením letošního roku.

8.) Green Room (réžia: Jeremy Saulnier)

Co se stane, když mladé punkové kapele nabídne známý přítele šanci koncertovat v odlehlém tajemném lesíku, ale ti později zjistí, že se dostali mezi bandu nácků, zahrají jim legendární song „Nazi punks f*ck off“ a následně jsou svědky hrůzného činu? Nuže, tušíte správně. Nebude to nic pěkného a bude u toho pár kaluží krve. Silné obsazení mladých rebelů tvoří například nádherná Imogen Poots (Filth) či dnes již zesnulý Anton Yelchin (Star Trek Into Darkness) a proti nim stojí charismatický Patrick Stewart (X-men). Green Room určitě není bezchybným filmem, ale je to přesně taková svižná jízda, jakou byste od moderního hororu subžánru hixploitation čekali.

7.) Lights Out (réžia: David Sandberg)

Sandberg je ve filmovém průmyslu nováček. V roce 2013 natočil stejnojmenný kraťas a tehdy určitě ani netušil, že dostane šanci udělat z něj celovečerní snímek, a k tomu s producentskou podporou samotného Jamese Wana. Jeho debut dopadl podle představ a mezi hororovou produkci přinesl svěží vítr. V něm mladou Rebeccu a jejího bratra pronásleduje tajemná bytost zjevující se jen ve tmě. Oba k smrti vystrašení brzy zjistí, že jde o osobu navázanou na jejich vlastní matku, která nikomu nedá pokoj. Velkým plusem tohoto projektu je fakt, že se postavy chovají racionálně a jednotlivé scény vyústí do mrazivého finále. Není nouze ani o lekačky, kterých je zde vzhledem ke krátké stopáži požehnaně. Pro trochu náročnější diváky milující jumpscare horory jde o ideální jednohubku.

6.) Train to Busan (réžia: Sang-ho Yeon)

Jen před pár dny jsme vám přinesli tip na zajímavý post-apo zombie film z Jižní Koreje a po zhlédnutí jistě uznáte, že si místo v našem žebříčku opravdu zaslouží. Příběh? Z pohledu žánru nic převratného. Otec se rozhodne vzít dcerku během jejích narozenin na výlet za mámou do městečka Busan. Jak vám už určitě došlo, pojedou vlakem a v něm zažijí epidemii krvelačných potvor na vlastní kůži. Co však z filmu dělá skutečně kvalitní zážitek? Provedení. Napětí by se v jistých scénách dalo krájet, akce je více než slušná, oživlé mrtvoly používají mozek, respektive to, co jim z něj zůstalo a k některým postavám si skutečně vytvoříte pouto. Za téměř dvě hodinky se určitě nestihnete nudit a i když se najde možná pár maličkostí, které vám budou překážet, určitě neprohloupíte.

5.) Under the Shadow (réžia: Babak Anvari)

Jak vám již 6. příčka důrazně naznačila, při vytváření žebříčků nediskriminujeme jejich výběr ani na základě země původu a myslíme, že děláme dobře. Produkce filmu Under the Shadow totiž probíhala v zemích jako Írán, Katar či Jordánsko, ale i tak strčí do kapsy velkou část Hollywoodu. Děj je zasazen do válkou zasaženého města Teherán v 80. letech, kde matka s dcerou prožívají hrůzostrašné následky války a začínají zjišťovat, že se někde ve tmě ukrývá tajemná entita, která jim nedopřeje klidu. V první řadě je třeba říci, že nováček Babak Anvar odvedl obdivuhodnou práci. Při sledování snímku vás sice hned párkrát napadne australský Babadook, ale to vůbec nevadí. Snímek je precizně natočen, zahrán, obsahuje pár mrazivých momentů s dobrou myšlenkou a pokud máte chuť na solidní emotivní horor, máte svého vítěze.

4.) Don't Breathe (režie: Fede Alvarez)

Jedno z největších překvapení letoška. Samozřejmě jen a jen v pozitivním slova smyslu. Nápad s trojicí zlodějů, kteří se rozhodnou přepadnout a oloupit bezbranného a slepého staříka funguje skvěle. Ukáže se totiž, že největší hrozbou nejsou zloději, ale slepec, jenž si ze svého domova udělal bludiště plné pastí, z nějž uniknout zaživa není vůbec jednoduchý úkol. Filmařům se povedlo využít omezené starcovy smysly na plno, přičemž každý hororový fanoušek musel zažívat orgie z vizuálně skvělého prostředí. Film vás nenechá ani na chvíli vydechnout. S postavami děj prožíváte, fandíte jim, případně s nimi soucítíte, a tak to má být. Lehce zamrzel protahovaný konec, ale Smrt ve tmě je bezesporu jeden z nejatmosferičtějších hororů roku 2016.

3.) The Conjuring 2 (réžia: James Wan)

Talentovaný Malajsijec James Wan patří do špičky hororového žánru. O tom není pochyb. Na světě je málo režisérů, kteří dokáží vytvořit hustou atmosféru a způsobit husí kůži po celém těle. U Wanova posledního projektu se to podařilo na výbornou a minimálně se vyrovnal originálnímu filmu. V tomto pokračování jsme se stali svědky hrůzostrašného případu v londýnském Enfieldu, který jistou rodinu doživotně poznamenal a ve svém okolí způsobil pořádný mediální rozruch. A nesměli chybět ani manželé Warrenovi připraveni čelit mocným paranormálním entitám. Wan opět jednou dokázal, že umí budovat napětí a i nás v něm udržet, přičemž film nestaví na levných lekačkách, jaké jsou v dnešní době zvykem. A to se nesmírně cení.

2.) The Wailing (režie: Hong-jin Na)

Jihokorejská tvorba už dlouhou dobu patří k těm kvalitnějším a důkazem toho není jen letošní Komorná od Chan-wook Parka, ale i překvapení v podobě hororu The Wailing. Ten vsází především na hutnou atmosféru. Mysteriózní děj se pak odehrává v malém městečku, v němž začnou řadit vrazi. Ty se sice daří polapit, ale nachází se v hluboké katatonii a jsou všichni pokryti záhadným svrabem na pokožce. V ději hrají podstatnou roli mysteriózní prvky, halucinogeny a skvěle graduje od začátku až do konce. Divák tak krom skvělé atmosféry a děje dostává i velmi kvalitní filmařinu. Jihokorejci prostě horory umí.

1.) The Witch (réžia: Robbert Eggers)

Vsadím se, že pár z vás zakroutilo očima hned poté, co spatřili Čarodějnici na prvním místě. Inu, to, že snímek polarizoval naše obecenstvo je jasné už z komentářů pod jeho recenzí či z diskusí na naší facebookové stránce. Stojíme si však za tím, že The Witch je skvělým hororem a ještě lepším filmem, za který by se určitě nemusela stydět ani ostřílené jména. Robert Eggers si s ním totiž do puntíku vyhrál. Dostat puritánskou rodinku z vesnice na pokraj lesa, kde řádí zlověstná entita, by bylo příliš prvoplánové, proto do koktejlu přihodil tíživou symboliku a metafory, zamíchal to spolu se skvělou režií a mrazivým ozvučením, dochutil skvělými hereckými výkony, ať už rodičů nebo dětí a naservíroval to s pořádnou dávkou nechutné špinavé atmosféry. Dobrý horor totiž nepotřebuje, aby na vás za každým rohem cosi vyskakovalo. Právě naopak. Ví, že největší strach pramení z neznámého. Podmanivý snímek si nás skutečně získal.

Který z uvedených filmů vás vystrašil nejvíce? Nezapomeňte zaškrtnout svého favorita v anketě níže. Brzy vám přineseme i článek o připravovaných hororech, které nás čekají příští rok a vězte, je se na co těšit. Zůstaňte ve střehu i v roce 2017.