I při konzumaci běžných surovin je dobré mít se na pozoru. Existuje spousta potravin, s kterými by se to moc přehánět nemělo. Po které potravině člověk zežloutne?
V malém pražském bytě si slečna, říkejme jí Veronika, připravuje oběd. Zrovna vaří polévku, když v tom jí ujede ruka a přidá si do svého zeleninového vývaru o něco větší porci muškátového oříšku. Vlastně se jí tam vysype polovina pytlíku. „To nic není,“ pomyslí si a polévku po uvaření nalačno sní. Po pár chvílích se začne celá třást, srdce jakoby chtělo vyskočit z těla, je jí špatně, dokonce má sluchové halucinace a vidiny. To není výmysl – tento příběh doopravdy stal. Veronika se z toho nakonec po několika dnech vyspala, ale předávkování muškátem nebyla žádná legrace. Při vyšších dávkách a srdeční přecitlivělosti by mohla klidně umřít. Jaké další potraviny, které běžně jíš i ty, jsou podobně potenciálně nebezpečné?
Banány
Po jablkách nejkonzumovanější ovoce na světě – banán – je plodina vydatná na vitamíny B1, B2, B6, C, E, kyselinu listovou a je také výtečným zdrojem draslíku, hořčíku a železa. Právě při vysoké konzumaci draslíku může nastat velký problém u lidí, kteří mají slabší ledviny, kde je tolerance tohoto prvku podstatně nižší.
Průměrný banán má totiž kolem 500 miligramů draslíku. Doporučená denní dávka pro dospělého člověka je 3 500 miligramů. Sedm banánů přecitlivělejším jedincům už může způsobovat třes, zvracení a průjmy a při dlouhodobém rizikovém užívání této žluté pochoutky začnou komplikace se srdeční arytmií.
Mohl by banán i zabít? Teoreticky ano. Jelikož smrtelná dávka je 2 600 mg draslíku na 1 kg tělesné hmotnosti, musel by 80kilogramový člověk pozřít přes 200 gramů draslíku, což dělá více než 400 banánů. Do té doby by se určitě projevily jiné vedlejší účinky, takže by se zřejmě nebylo fyzicky možné zabít obyčejnými banány. Ale raději to ani nezkoušej.
Kofein
Bez kávy si někteří lidé nedokáží představit den. Popíjejí ji ráno, popíjejí ji po obědě – přes odpoledne stihnou dvě a navečer klidně taky. Pokud ti toto někoho připomíná, a konkrétně tebe, dej si pozor na předávkování kofeinem. Nemusí jít ani o kávu, stačí ti vypít větší množství koly. Doporučená denní dávka kofeinu čítá pro průměrného člověka okolo 300 mg. To jsou zhruba dva až tři šálky kávy. Dvojnásobek tohoto množství může ale zamotat hlavu i zkušenému kávičkáři.
Přehršel kofeinu v organismu způsobuje nadměrnou stimulaci organismu, z čehož může vyplynout v první fázi dehydratace, roztěkanost, ztráta pozornosti, třes, nervozita, neklid, silné bolesti hlavy, cukání víček a nespavost, pochopitelně. Pokud se předávkování týká citlivějšího člověka, může přijít i srdeční arytmie, nevolnost a průjem, halucinace, epileptické záchvaty, poruchu vědomí a při opravdu velkém předávkování může nastat smrt.
Kofein se nedoporučuje lidem, kteří už na sobě snížené vedlejší účinky v minulosti zpozorovali, dávej si pozor i na kombinaci s některými léky. Nezapomeň, že čím nižší tělesná hmotnost, tím dříve a intenzivněji můžou nepříznivé účinky přijít.
Voda
Vodu potřebujeme, dokonce tvoří 66 % našeho těla. To se o ní ví, ale dokáže i zabíjet. Předávkování obyčejnou vodou není nic neobvyklého. Vlastně se s tím běžně setkávají sportovci např. při náročných maratonech, ale i lidé z klubů, kteří se po požití extáze snaží masivně doplňovat tekutiny. Přesuňme se ale o deset let zpátky do slunné Kalifornie, kde se zrovna koná soutěž v pití obyčejné vody. Za první místo je konzole od Nintenda, to je lákavé.
Do soutěže se přihlásila osmadvacetiletá Jennifer Strange. Za tři hodiny vypila asi šest litrů pitné vody. Jennifer se během „zábavné“ soutěže udělalo špatně a odjela domů. Od té doby ji už nikdy nikdo neviděl živou. Zemřela ve velkých bolestech na předávkování. Vodou.
Při tomto nemilém předávkování klesne v lidském těle hladina sodíku pod 135 milimolů na litr krve. To je doprovázeno silnými bolestmi hlavy, zvracením, častým močením, poruchami mysli a celkovou dezorientací člověka. Ledviny přestanou stíhat, krev je vodou příliš naředěná, takže přichází otok mozku, zástava dechu a smrt. Není třeba se bát, většinou se to týká lidí s nějakým onemocněním ledvin, i tak by se to ale s vodou nemělo zbytečně přehánět.
Muškátový oříšek
V úvodu článku jsme si popsali pocity, které zažívala Veronika, když se předávkovala muškátovým oříškem. Je to sice totiž příjemné aromatické koření, ale také droga, která se v minulosti používala jako silné narkotikum. Za nadměrnou dávku se považuje už 5–15 gramů. Předávkování se projevuje nevolnosti, svěděním tváří, poruchami vědomí a halucinacemi.
Toxicita je vyvolána myristicinem – sloučeninou, jež dokáže u člověka vyvolat negativní účinky při podání dávky 1–2 mg/kg, což je právě zhruba 5 gramů muškátového oříšku. Balení tohoto koření obsahující 18 g prášku se dá koupit už za 20 korun, rozhodně jej však nikdy nezneužívej – naopak, je to látka způsobující akutní psychózu a je nebezpečná.
Pod mírným vlivem tě koření nechává ještě 24 hodin po jeho užití. Účinky této látky jsou mimořádně nepříjemné, a proto se nijak zvlášť nerozšířila mezi konzumenty drog.
Brambory
Brambory obsahují solanin a solanin je toxický. Vážná otrava může nastat už při zkonzumování 400 mg, ale mírné vedlejší účinky se můžou projevit už při 30 mg. V nazelenalých a hodně naklíčených bramborách je solaninu asi 35 mg na 100 gramů hlízy.
Mezi vedlejší účinky předávkováním solaninem patří akutní nevolnost, žaludeční křeče, narušení sliznic trávící soustavy a při silnější otravě může dojít ke zrychlení tepu a dechu a ztrátě vědomí.
I když jsou brambory moderně pěstovány tak, aby obsahovaly solaninu co nejméně, měj se na pozoru právě před nehezkými bramborami. Stačí je důkladně oškrabat a můžeš se toxicity zbavit, někdy ale nepomůže ani to, a proto je lepší zbytečnému předávkování předejít tím, že nehezkou bramboru raději vyhodíme. Nejvíce se toto projevuje při uskladnění brambor v teple a na světle.
Sůl
Lidské tělo vyžaduje sodík, ale ne v podobě kuchyňské soli, která je anorganickou chemikálií. Smrtelná dávka soli je pro člověka 200–280 g, podle jeho hmotnosti a zdraví. A takové množství má doma v kuchyni asi každý z nás. Stačí tři polévkové lžíce a tělo nenadálý přísun soli nevydrží, z buněk začne unikat příliš mnoho vody a nastane konec.
Sůl je velká zátěž na naše orgány. Není tedy divu, že i poměrně „malé“ množství dokáže tak dokonale rozhodit organismus. Je dobré nezapomínat, že i před dosolením každého pokrmu už v sobě určitou dávku soli obsahuje. Proto solíme z rozmyslem. V menších dávkách hrozí bolest břicha, poruchy jater, ledvin, kůže a také zvýšením krevního tlaku. Průměrně konzumujeme denně i 15krát více soli, než bychom měli.
Lékořicové pendreky
Když se Václav Neckář ve své písni kdysi dávno „rozhod' lásku léčit lékořicí“, možná netušil, že by to neměl příliš přehánět. Lékořice obsahuje glycyrrhizin, jehož doporučená denní dávka je stanovena na 100 mg. To dělá přibližně 60–70 g lékořice. A pokud se tato dávka navýší, nedělá to dobrotu.
U.S. Food and Drug Administration doporučuje nepřehánět s lékořicí, ale ani s tak oblíbenými lékořicovými pendreky. Jejich nadměrná konzumace může způsobit srdeční arytmii, vysoký krevní tlak, otoky a při opravdu dlouhodobě vysokých dávkách i srdeční selhání. Lékořice se dokáže i špatně snášet s některými léky a doplňky stravy.
Mrkev
Únava, bolesti hlavy, padání vlasů, zvracení, zamlžené vidění, vyrážky, bolesti kostí, ale i žluté zbarvení pokožky. To jsou vedlejší účinky při předávkování se obyčejnou mrkví.
Karotenémie je poměrně neškodná, ale zato hodně nepříjemná. Jejím spouštěčem je příliš mnoho betakarotenu, což je bohatý zdroj vitaminu A. Ten je sice mimořádně prospěšný našemu zraku, ale při nadměrné konzumaci může dojít k negativním účinkům. Žlutooranžové zbarvení kůže pak můžeme najít hlavně hlavně na dlaních a chodidlech, kolem nosu a na kolenou.
K předávkování nedojde tak rychle a rozhodně ne na jednu porci. Podle USDA Food Composition Database by muselo dojít ke konzumaci minimálně jednoho šálku nastrouhané mrkve denně. A to po dobu několika měsíců! Tohle onemocnění lze ale poměrně snadno zvrátit do normálního stavu jednoduchým vynecháním mrkve ze svého jídelníčku, i tak jde ale o zajímavý fakt, který rozhodně změní pohled na původně celkem neškodně se tvářící zeleninu.
