Jsi introvert, extrovert nebo ambivert? Zjistíš to podle těchto znaků

Na druhé straně i introverti potřebují určitý sociální kontakt. Důležité je podotknout, že introverze nemá nic společného se společenskou plachostí či stydlivostí. To, že někdo nepotřebuje mít kolem sebe stovky kámošů a známých, ještě vůbec neznamená, že se lidí bojí nebo se před nimi stydí.

Portál Indeed zaměřený na globální pracovní nabídky introvertům doporučuje kariérní cestu editora, softwarového inženýra, grafického designéra, vědce, účetního či knihovníka.

Společenští (a plaší) extroverti

Extrovert se podle Junga vyznačuje otevřeností, aktivitou a „agresivitou“ –⁠ ve smyslu, že je schopen reagovat na jiné osoby a činit rychlá rozhodnutí. Tento typ se na rozdíl od introverta soustřeďuje nejprve na vnější svět a až v druhé řadě sám na sebe. Energii bere ze setkávání s lidmi, komunikace a interakce se světem.

Extroverti potřebují v porovnání s introverty od lidí mnohem více pozornosti a uznání, aby se tak sami utvrdili v tom, že jejich jednání je správné či prospěšné (extroverti mnohem více inklinují k altruismu, tedy ke snaze nezištně pomáhat druhým). Z tohoto důvodu si dávají mimořádně záležet na sebeprezentaci. 

V práci se extrovertní vedoucí pracovníci projevují tím, že mají rádi rozmanitost a „akci“, mají tendenci být pohotovější, vyhýbají se složitým postupům, jsou netrpěliví, když se musí věnovat pomalé a zdlouhavé práci, zajímají se především o výsledek, často jednají bez přemýšlení a obvykle dobře komunikují.

Na druhé straně mohou extroverti přehlížet pocity či potřeby jiných lidí, protože mají méně vyvinutou empatii. Ve vztazích bývají povrchnější a někdy nejsou schopni poslouchat jiné lidi. To samozřejmě neznamená, že každý extrovert je zahleděn do sebe a je k druhým necitlivý.

Zároveň Jung ve své teorii připomínal, že ne každý extrovert musí být společensky zdatný. Ti, kdo se neumí zařadit, snášejí odmítnutí okolím mnohem hůř než introverti. Často se pak právě z takových nepochopených extrovertů stávají stydliví a plaší jedinci.

Podle expertů z portálu The Balance Careers se extroverti najdou v povoláních, jako je eventový manažer, finanční poradce, obchodní zástupce, projektový manažer, psycholog, zdravotník či kadeřník.

Chameleon ambivert 

Zajímavé je, že se dnes stále častěji operuje i s pojmem „ambivert“ –⁠ tedy typem osobnosti, která jako by stála někde uprostřed mezi extroverzí a introverzí. S tímto výrazem poprvé přišel v roce 1923 americký spisovatel a psycholog Edmund Smith Conklin. Vychází z teorie, že introverze i extroverze je na určité škále a v jejím středu stojí ambivert, který má z obojího trochu.

O ambivertech se říká, že se cítí docela dobře ve společnosti lidí, ale zároveň si užívají i chvíle samoty, píše portál Psychology Today. Člověk s touto osobností v podstatě mění své chování podle situace, ve které se nachází. Například v blízkosti cizích lidí může být dost introvertní a rezervovaný, ale v blízkosti blízkých přátel a rodiny bude živější a extrovertnější.

Dokáží být dobrými posluchači i vypravěči. Umí vyjít takříkajíc s každým typem osobnosti a jsou přizpůsobiví. Právě tato flexibilita jim dává výhodu na současném trhu práce, který od adeptů požaduje různé dovednosti.

Část psychologů se domnívá, že většina lidí spadá právě do této kategorie a je jen málo opravdu výrazných introvertů nebo extrovertů.

Jak se pochopit?

To, jak spolu mohou vycházet jednotlivé osobnostní typy, velmi dobře sumarizuje i skandinávský bestseller V obklíčení idiotů od Thomase Eriksona. Autor v něm lidi rozděluje podle barev na červené, zelené, žluté a modré. V zásadě vychází z dělení lidí podle temperamentu, které znali již ve starověkém Řecku – flegmatik, melancholik, sangvinik a cholerik. 

Modrý je zaměřen na úkoly a problémy, je spíše introvertní, pasivní a zdrženlivý. Červený je také zaměřen na úkoly, ale inklinuje k extroverzi, je aktivní a rozhodný. Žlutí a zelení jsou zaměřeni na vztahy, přičemž zelený je spíše introvert, žlutý je extrovert. Jde tedy o něco hlubší typologii osobností, která lidi nečlení pouze na jedince obrácené do sebe a obrácené ven. 

V knize autor vysvětluje, že rozličné vzorce chování nám přinášejí do života dynamiku. Pod pojmem vzorce chování přitom nemyslí jen projevy lidí v konkrétních situacích, ale také postoje, přesvědčení a přístupy, které ovlivňují jejich kroky. V některých vzorcích se najdeme, jiné pro nás zůstávají cizí a nerozumíme jim. Navíc každý z nás jedná v různých situacích jinak.

Pokud chceš jít ještě více do hloubky, můžeš si udělat oblíbený (a bezplatný) test 16 osobností, který lidi rozděluje do čtyř kategorií – analytici, diplomaté, strážci a průzkumníci. Každá kategorie se přitom ještě dělí na čtyři další typy osobnosti (například logik, vedoucí, dobrodruh, bavič, ...). Test ti zabere 12 minut a poskytne ti detailní popis tvé osobnosti, díky čemuž možná lépe poznáš nejen sám sebe, ale i druhé.