Raketa bude snímat povrch Měsíce a lunární modul zůstane v provozu přibližně dva týdny.
Indická raketa Chandrayaan-2 začala v úterý brzy ráno kroužit kolem Měsíce. BBC informuje, že je to jeden z posledních kroků před přistáním na jeho jižním pólu, které je naplánováno na 7. září 2019.
Pokud půjde vše hladce, Indie si díky misi za 145 milionů dolarů připíše důležité prvenství. Číně se totiž na začátku roku podařilo přistát jen těsně mimo tento region poutající speciální pozornost vědců, zatímco USA a její raketa LCROOS do povrchu záměrně narazila rychlostí přibližně 9 000 km/h, aby bylo možné analyzovat vzorky hluboko pod povrchem.
#ISRO
— ISRO (@isro) 13. augusta 2019
Trans Lunar Insertion (TLI) maneuver was performed today (August 14, 2019) at 0221 hrs IST as planned.
For details please see https://t.co/3TUN7onz6z
Here's the view of Control Centre at ISTRAC, Bengaluru pic.twitter.com/dp5oNZiLoL
Jižní pól Měsíce astronomů láká zejména kvůli přítomnosti zmrzlé vody a částí, které jsou permanentně odvrácené od Slunce. Dosud je tak nebylo možné podrobněji prozkoumat.
Indie má v plánu tzv. soft-landing, tedy měkké přistání bez poškození přistávacího modelu a speciálního lunárního vozidla. Tento 27kilogramový rover by měl během 14 dní ujet přibližně půl kilometru. Na Zemi pošle stovky fotografií, shromáždí vzorky povrchu a následně „zemře“.
Modul obíhající kolem Měsíce zůstane v provozu rok, během kterého bude vše analyzovat z výšky.
Indická raketa odstartovala už 22. července, ale protože nemá potřebný výkon, země ji na Měsíc nasměrovala až po několika obletech kolem Země. Jen pro srovnání, legendární Saturn V mise Apollo 11 to na Měsíc zvládl za čtyři dny a i po půlstoletí zůstává tím nejvýkonnějším strojem, který lidstvo do vesmíru vyslalo.
USA se díky programu Apollo staly první zemí, která na Měsíc poslala živou posádku, ale od roku 1972 se už nic podobného zopakovat nepodařilo. NASA se sem plánuje vrátit už v roce 2024, kdy by se nohy astronautů měly dotknout právě jižního pólu.
