Pořádně jsme vyzpovídali strojvedoucího metra Petra Bernáška, který nám, dle svých slov, pověděl vše, co o metru mohl. Na jisté otázky ale odpovídat nechtěl a někdy dokonce nemohl ani nic naznačit.
Pro Pražany denním chlebem, pro mimopražské obvykle zážitkem. Metro obecně, v místě svého vybudování, vzbuzuje punc velkoměsta, a pokud nebydlíš v Praze, či jiném městě, ve kterém metro je, dobře víš, o čem mluvím. Spousta obyvatel Prahy si jej vybírá jako hlavní odlišující znak od jiných měst v Česku, obvykle jako distinktivní znak velikosti. Hrává hlavní roli i v jistých posměšcích, z čehož můžeme usoudit, že jsou na něj v hlavním městě dokonce hrdí.
A asi je i proč. Je rychlé, poměrně spolehlivé a přepraví spoustu lidí v rámci města na vcelku velkou vzdálenost. Metro bývá často zahrnuto i ve scénářích různých detektivek, husí kůži nahánějících počítačových her, přestože se jedná o vcelku obyčejný dopravní prostředek. To opředení tajemstvím nejspíš tkví v jeho usazení podzemí. Proto jsme si říkali, jak jej asi vnímá osoba, která jej řídí.
Na naše nejniternější otázky o pražském metru nám odpovídal dlouholetý strojvedoucí Petr Bernášek. Setkali jsme se s ním na konečné linky A v Depu Hostivař, ve kterém nám ukázal halu s odstavenými stroji. Chtěli jsme o podzemní dráze vědět všechno, u některých věcí jsme však dostali pouze jisté fragmenty, které v nás akorát vybudily ještě větší zvědavost. Proč? Přečti si níže.
- Co všechno musí strojvedoucí umět, aby mohl řídit metro
- Z čeho má strojvedoucí metra největší strach
- Jestli existují nějaké tajné chodby v pražském metru
- Jaký je rozdíl mezi vlakovou jednotkou metra a klasickým vlakem
- Proč je řízení metra psychicky náročnou prací
- Jak se v metru řeší krizová situace
- Jestli existuje o metru nějaký fakt, který zůstává obyčejnému cestujícímu skryt
Pocházíte z Prahy?
Ano.
Takže je pro vás metro běžnou součástí života.
Samozřejmě, určitě. Metro se tady otvíralo v roce 1974, takže za tu dobu to každý bere jako samozřejmost.
Metro měla původně být podpovrchová tramvaj. Ve stanici Hlavní nádraží je to vidět. Tam jsou vysoké stropy, sloupy a počítá se tam s vrchním přívodem elektrického proudu, tudíž tam měly jezdit tramvaje se sběrači nahoře.
V momentě, když cestujete do města, ve kterém metro není, nepřipadá vám, že tam něco chybí?
(smích) Tak, že by mi tam chybělo metro, to se říct nedá. Je to dáno tím, že je tady přece jenom větší kumulace obyvatel. Do Prahy jezdí spousta turistů a přece jenom i půlka republiky pracovat. Povrchová doprava to všechno nezvládala, proto se to metro tady zavedlo. A je to dobře, že se to udělalo.
V evropských i světových metropolích je to běžná záležitost. Nejstarší metro, pokud vím, mají v Londýně, tam to bylo ještě s parními lokomotivami. U nás to bylo všechno na elektrický pohon, už to bylo čisté. Jinde zase funguje jiná doprava, když tam není tolik obyvatel a aut. Některým městům v republice by to zahloubení ale prospělo. Ve větších městech, jako je Brno nebo Ostrava, kdyby se to v centru místy zahloubilo. Vešla by se tam i tramvaj, ale zase to stojí nějaké peníze.
Vlastně tady to metro měla původně být podpovrchová tramvaj. Ve stanici Hlavní nádraží je to vidět. Tam jsou vysoké stropy, sloupy a počítá se tam s vrchním přívodem elektrického proudu, tudíž tam měly jezdit tramvaje se sběrači nahoře. Odvolalo se to až dodatečně, takže ostatní stanice se stavěly vysloveně pro metro.
Proč se to změnilo?
