Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Testuje se jich několik, některé budou dostupné i pro české nemocnice.
Nový koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění s názvem Covid-19 je největší globální hrozbou, které lidstvo čelilo za poslední desetiletí. Nakažených je už minimálně čtvrt milionu obyvatel Země a počet obětí překročil 10 tisíc.
Dalším ztrátám na životech se momentálně dá předejít pouze důslednou karanténou, během níž lidé téměř nevycházejí z domu, méně nakupují a nechodí do práce. To má ale závažný vliv na světovou ekonomiku a už za pár týdnů to pocítí i naše peněženky.
Jak z toho ven? Pozornost se obrací na lékaře a vědce, kteří horečně pracují na vývoji vakcíny, nebo alespoň účinnýchléků. Kdy by mohly být na trhu? A pomohou nám vůbec?
V tomto článku si přečteš:
Jak jsou na tom lékaři a vědci s vývojem vakcíny proti koronaviru
Proč nynějším pacientům nepomůže a měli bychom se soustředit na hledání léků
Které léky proti Covid-19 se už zkoušejí
Jak na ně reagovali první pacienti
Zda jsou tyto léky postupné i v Česku
Proč by nový koronavirus pro lidstvo neměl znamenat úplnou katastrofu
Zdroj: TASR / AP
Karanténou kupujeme čas i pro vědu a výzkum
Výzvy, abys v těchto dnech zůstaldoma, mají pomoci v první řadě zdravotníkům. Část nakažených totiž nezvládne nemoc vyležet ve své posteli a budou potřebovat lékaře. Pokud dostanou těžký zápal plic, nezbytný bude i plicní ventilátor nebo přístroj na externí okysličování krve, jejichž počty jsou v každé zemi omezené. Nemocných tedy nesmí být hodně najednou, jinak zdravotnictví zkolabuje tak, jak se to stalo v Itálii.
Posouvání vrcholu pandemie také znamená, že u dalších a dalších nakažených už budou moci lékaři vycházet z přesnějších informací o tom, jak je co nejlépe léčit, které postupy pomáhají, a které naopak ne. Nedávno jsme se například dozvěděli, že původně doporučený ibuprofen, může být při srážení teploty nebezpečný a v nouzi bys měl raději užít paracetamol.
Vakcína je látka, která má v organismu zajistit imunitu vůči nemoci. To znamená, že pokud ji užiješ dostatečně včas, neměl by ses nakazit ani v případě, že nový koronavirus vdechneš nebo ti nakažená osoba zakašle přímo do obličeje.
Očkujeme už proti tetanu, spalničkám, dětské obrně, žloutence a dokonce i běžné chřipce. Proti ní je vakcína dobrovolná, ale moc Čechů po ní nesahá, ačkoli toto běžné onemocnění u nás každý rok zabije stovky lidí.
Vakcína ale nesmí mít závažné vedlejší účinky. Jelikož ji užívají jen zdraví lidé jako ochranu, je nesmysl spěchat a riskovat.
Zdroj: TASR/AP
Testování očkování proti koronaviru už začalo, ale bude zdlouhavé. V Seattlu při testech firmy Moderna Therapeutics dostalo první dávku několik zdravých osob. Je nutné vysledovat, zda se proti obávanému viru opravdu stanou imunní a také, zda jim nezačnou selhávat játra, padat počet bílých krvinek a podobně. Proces bude trvat měsíce, a to jedině pokud předpokládáme, že se vývoj tzv. antigenu podařil hned na první pokus.
Dobrou zprávou je, že na vývoji vakcíny dnes pracuje více firem najednou, i proto, že nákaza už není jen „kdesi v Číně“ a ohrožuje i lidi v Německu, Japonsku či USA.
Do výzkumu se proto vrhly nejlepší místní univerzity financované bohatými vládami nebo soukromými společnostmi. Na zvířatech jednu od pondělí testují i ruští vědci z Novosibirsku. Očekávají ale, že očkování začne až v zimě.
Vakcíny tedy budou aktuální v případě, že virus do dvou až tří měsíců nezmizí, případně se za rok opět nevrátí v plné síle. Nevíme, kolik budou stát a zda jich bude dost pro všechny. Možná by je měly dostávat nejprve ohrožené skupiny obyvatelstva, například senioři.
Léky pro nemocné na Covid-19 už máme
Léky, na rozdíl od vakcín, užívají lidé, u kterých už onemocnění naplno propuklo. Proti koronaviru neúčinkují antibiotika a vědci pochopitelně také začínají s vývojem přípravků, které by ho v těle infikovaných dokázaly eliminovat, nebo alespoň pomoci našemu imunitnímu systému.
Při těch nově vyvíjených platí totéž, co u vakcín – musí být nejprve objeveny a potom otestovány, zda fungují.
Zdroj: Unsplash.com
V testování je ale zásadní rozdíl. Pokud máme pacienta v extrémně těžkém stavu, teoreticky mu můžeme podat úplně cokoliv. Protože umírá, může dostat i experimentální a ne zcela ověřený lék. Ten možná zafunguje, a i když ne, horší to už být nemůže, ačkoli to zní cynicky.
Můžeme zkoušet desítky léků, které již v lékárnách a nemocnicích máme, ačkoliv původně měly sloužit na něco jiného.
Jejich zásadní výhodou je, že mají velmi dobře zmapované nežádoucí účinky a víme tedy, že jejich užívání nezpůsobí smrt ani jiné komplikace. Pacientům na infekčních odděleních je teoreticky možné je začít podávat okamžitě.
Samozřejmě, praxe je trochu jiná, lékaři totiž při léčbě jednotlivých onemocnění postupují podle určité metodiky a přesně daných postupů. Nasadit tedy konkrétní lék pacientovi s koronavirem a Covid-19 nelze zcela svévolně. Ukazuje se ale, že úřady dnes postupují poměrně rychle a koordinovaně.
Mohly by fungovat léky proti Ebole a malárii
Už téměř měsíc se mluví o tom, že by mohl fungovat Remdesivir. Jde o antivirotikum (lék proti virům, zatímco antibiotika většinou účinkují proti bakteriím) vyvinuté společností Gilead Sciences z USA.
Víme o něm minimálně od března 2016, kdy mělo sloužit k boji proti Ebole. Na tu jsme nakonec našli účinnější látky, ale Remdesivir se ukázal jako pomoc proti koronavirům SARS a MERS. Z těchto testů vyplývá i to, že by neměl mít závažné nežádoucí účinky.
Horečně se o něj proto zajímají i ostatní země. V České republice ho dočasně povolilo Ministerstvo zdravotnictví pro pacienty na plicní ventilaci. Je ale na Gilead Sciences, zda ho do našich nemocnic pošle a jaké pacienty vybere.
V Polsku zase regulátor povolil používat Arechin (s účinnou látkou chlorochin) a zkoumá se také Plaquenil. První jmenovaný se používá k léčbě malárie a revmatické artritidy, druhý byl opět využíván při léčbě SARS. V doporučeních pro léčbu Covid-19 má být už i v Belgii.
Situace kolem koronavirus tedy zdaleka není beznadějná. Platí, že jde o největší zdravotní hrozbu pro miliony obyvatel na planetě od španělské chřipky v roce 1918, která nakazila 500 milionů lidí a možná až desetina z nich zemřela.
Zároveň na tom ale světové zdravotnictví nikdy nebylo tak dobře a stovky laboratoří a vědců po celém světě nikdy nepracovali usilovněji než dnes.
Pokud se k tomu přidá již téměř 90 tisíc pacientů, kteří již koronavirus úspěšně překonali, můžeme mít důvod k mírnému optimismu. Počítej také s tím, že mnozí nakažení mohou mít jen mírný průběh nebo dokonce žádné symptomy. Nikdy tak nepřibudou mezi pozitivně testované osoby.
