Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
I ty už máš izolace po krk?
Opatření, která přijala vláda v souvislosti se šířícím se koronavirem, mnohé z nás přikovala k židli. Ti, kteří jsou v karanténě, nesmějí mezi lidi, ale všem ostatním se doporučuje totéž. A tak sedíme doma.
Zčásti se život nezastavil: mnozí pracujeme online, učitelé postupně předávají studentům zadání a stále chodíme spát, sledujeme filmy nebo vaříme. Ale do velké míry čelíme situacím a nejistotě, které neznáme. Co dělat, když se musíš učit nebo věnovat práci a co ti pomůže nepodlehnout panice? Na otázky nám odpověděl neuropsycholog Robert Krause.
V tomto článku si přečteš:
Jak často by sis podle odborníka měl číst zprávy o koronaviru, abys zůstal informován a zároveň v duševní pohodě
Jak nezabít tvé kolegy nebo rodiče během izolace
Proč se nyní častěji hádáte
Jak zvládnout pocity strachu, paniky, úzkosti a nejistoty
Přišli jsme o každodenní rutinu a o vnitřní pocit jistoty. Poprvé od školky vůbec přemýšlíme nad tím, jak a zda vůbec jsme si dnes umyli ruce a mnozí z nás jsou již experti v šití roušek. Doma létají uštěpačné poznámky, s kolegy či spolužáky jsme v kontaktu pouze online a odevšad je slyšet... ticho.
Pokud máš pocit, že se z toho brzy zblázníš, nejsi v tom sám – podle neuropsychologa Roberta Krause je to dokonce zcela přirozené. „Stereotyp nám uspokojuje potřebu jistoty a bezpečí. Aktuálně tyto potřeby nejsou uspokojeny, lidé nevědí, co všechno ještě mohou čekat a jak je aktuální situace ovlivní, a proto se cítí ohroženi,“ vysvětlil.
V těchto těžkých chvílích experti doporučují najít svou rutinu, ale nebát se změn. Důležité je také soustředit se i na seberozvoj či odpočinek. Situaci ale značně komplikuje, že v izolaci často nejsme sami.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Proč je normální, pokud se najednou doma více hádáte a situace je napjatá
Co dělat v případě, že máš duševní problémy a kvůli koronaviru jsi najednou odříznut od světa
Zvládací mechanismy, které doporučují psychologové pro období zvýšeného stresu a izolace
Jaká opatření navrhuje Světová zdravotnická organizace na ochranu psychiky během pandemie
Konflikty jsou přirozené, ale jak se navzájem „nepozabíjet“, když nemůžeme pořádně ven?
Tím, že jsme najednou doma nonstop a trávíme hodně času s lidmi, na jejichž přítomnost nejsme až tak zvyklí, měli bychom očekávat i konflikty. Naše domovy jsou nyní jediným bezpečným místem, kde se ale učíme soužití s rodinou či se spolubydlícími způsobem, který je pro nás zcela nový. I proto se ti může zdát, že se hádáte častěji než obvykle.
„V bezpečném prostředí si dovolíme s druhými lidmi sdílet i naše obavy, strachy. Může se stát, že je sdílíme v rovině hněvu,“ řekl Krause. „Za hněvem se většinou skrývá strach a za strachem pocit ohrožení a neuspokojená potřeba jistoty a bezpečí.“ Proto bychom více než na slova a chování měli spíše přihlížet na potřeby lidí v našem blízkém okolí.
„Za každým slovem, ale i formou chování, je skrytá potřeba, kterou si aktuálně lidé naplňují,“ vysvětlil Krause. Podstatné je nenechat se unést emocemi.
Jak zvládnout izolaci a ponorkovou nemoc?
Světová zdravotnická organizace (WHO) připravila několik doporučení, jak zvládnout epidemie či pandemie a udržet si při tom duševní zdraví. Mimo jiné doporučuje sledovat zprávy pouze jednou až dvakrát denně, nevystavovat se jim neustále. „Právě velké množství zpráv má pro naše psychické prožívání nežádoucí účinky, a to v důsledku chemických změn v našem organismu jako následek vytvořených představ při přijímání velkého množství většinou negativních informací,“ okomentoval Krause.
Nejlepší by podle WHO bylo na sociálních sítích vůbec nesledovat toto téma, raději si cíleně v předem stanoveném čase pročíst novinky na zdroji, kterému důvěřuješ. Především v případech, že ti zprávy způsobují úzkostné stavy, nebo ti jinak ubližují.
Doporučujeme ti právě web WHO, webové stránky vytvořené našimi institucemi, případně si můžeš poslechnout náš podcast či si projet vlákno, ve kterém se koronaviru na REFRESHERu věnujeme. Pracujeme jen s důvěryhodnými zdroji.
„Komunikace s blízkými a v případě potřeby s odborníkem je v aktuální době více než jen žádoucí,“ řekl Krause. „Sociální izolace je něco, na co lidský tvor není přednastavený, protože je tvor společenský a toužící po sociální interakci s druhými lidmi.“
Krause zdůraznil, že se o své mentální zdraví musíme starat tak, jak se staráme i o to fyzické. „Aktuální stres má také negativní dopad na naši imunitu a proto je důležité, abychom měli psychohygienu a našli si i v této době to, co nás dělá šťastnými.“
Podle odborníka bychom měli vyčlenit čas na aktivity, které lze provádět, namísto neustálého sledování vývoje událostí, které do velké míry nedokážeme ovlivnit. Jediné, co je v našich rukou, je dodržování doporučení krizového štábu a vlády. „Je důležité, aby lidé i přes mimořádnou situaci neztratili zájem o své záliby a prováděli je v míře, která je akceptovatelná a neohrožuje je či lidi v okolí.“
Lidé s psychickými problémy mají stále možnost vyhledat pomoc online
Lily Bailey, spisovatelka, která trpí OCD (obsedantně kompulzivní porucha), připomněla na Twitteru, že právě lidí s psychickými poruchami toto období zasáhlo velmi citelně. Neustálé připomínání toho, že si máme například mýt ruce, může pro člověka s OCD být devastující. Podobně bojují i lidé s jinými poruchami, ať už jde o poruchy příjmu potravy, lidé s úzkostí, depresí, či panickým strachem. Pro všechny je ale pomoc stále dostupná, potvrdil nám Krause.
This is a tough time for us OCDers. For those who have been through contamination #OCD, the response to #COVID19 feels like watching our brains being flipped inside out. It's weird seeing people act in ways (repeated sanitizer, fear of touching stuff) we associate with being ill.
„Aktuálně registrujeme, že mnoho jednotlivců je v psychické nerovnováze a potřebují odbornou pomoc, kterou využívají zejména prostřednictvím chatu či online konzultací s různými odborníky. Zároveň je důležité myslet na to, že odborná pomoc je neustále dostupná a také mnoho odborníků poskytuje pomoc na dálku.“ Online pomoc můžeš vyhledat například na internetových poradnách.
Zavolat můžeš i na dostupné linky důvěry, nebo svému psychologovi. Podobně jako u jiných lékařů platí, že se jim máš nejdříve ozvat telefonicky, kvůli ochraně před šířením koronaviru. „Pokud mluvíme o pacientech, kteří jsou na různé psychické poruchy léčeni, tak je důležitá v případě zhoršení stavu okamžitá konzultace s odborníkem,“ upozornil Krause.
Kdy už to celé skončí?
I lidé, kteří dodržují aktuální opatření, se mohou cítit bezmocní. Nad situací nemáme žádnou kontrolu, zejména ale netušíme, co bude zítra. Největší strach nejen podnikatelům, ale i nám v redakci a pravděpodobně i našim čtenářům způsobuje nevědomost a nejistota. Nevíme, kdy se opět otevřou školy, zda tento rok pojedeme na dovolené a kdy bude znovu všechno normální. Co s těmito pocity nejistoty dělat?
„Na hypotetické otázky existují hypotetické odpovědi,“ poukazuje na to důležité neuropsycholog. „Je důležité, abychom reagovali na aktuální situaci a dodržovali všechna opatření, která jsou nám doporučena. Zároveň je ale důležité, abychom se přestali bát našich scénářů, neboť jejich režiséry jsme my sami.“ Katastrofické scénáře v našich představách způsobí, že se začneme trápit už předem. Mnohé z nich se přitom ani nenaplní, obáváme se tedy i zbytečně.
Zdroj: Refresher / Matúš Zeťák
A co dělat v případě, že své emoce nedokážeš ovládat? Dýchej
„Dýchání je nejjednodušší způsob, jak dostat stres a paniku pod kontrolu. Zároveň je pro nás tak přirozené, že běžně zapomeneme, jak moc nám může pomoci,“ říká Krause. „Doporučuji více dýchat do břicha a zpomalit dýchání, protože v tom okamžiku se aktivuje parasympatický nervový systém, který mimo jiné reguluje i proces uklidnění se. Pomoci může i dýchání do bránice metodou 5x2=10, tedy 5 sekund nádech, 2 sekundy zadržet a následně 5 sekund výdech, celé to zopakovat desetkrát.“
Napětí pomůže redukovat i fyzická aktivita.
„Kromě relaxačních technik a dechových cvičení je důležité pracovat i kognitivně, například jít hlouběji k myšlenkám, které si uvědomujeme a využít vědeckého myšlení, které mimo jiné dokáže kriticky vyhodnotit aktuálně prožívanou situaci.“ Kromě fyzické aktivity podle odborníka mohou pomoci i výživové doplňky. Tvými pomocníky budou hořčík (magnézium), kyselina gama-aminomáselná, Theanin, relora či omega 4- mastné kyseliny. Při úzkosti je vhodné vyřadit kofein a konzumovat stravu bohatou na bílkoviny.
„Také doporučuji před jakoukoliv reakcí počkat alespoň 5 sekund, než odpovíme. Myslíme mnohem rychleji, než jednáme, ale pod vlivem emocí jsme velmi iracionální,“ uzavřel Krause. Takže když budeš mít příště chuť něco doma odseknout, napočítej do 5 a zhluboka se nadechni. Koronavirus to sice nevyléčí, ale krok za krokem ti to umožní upevnit doma vztahy a přežít izolaci se zdravým rozumem.
