Podařilo se to díky změnám, které vědci stihli za méně než jeden rok.
O výzkum vesmíru se kromě NASA naplno snaží i evropské teleskopy. Ten vůbec největší s názvem GREGOR nyní na Slunci zachytil skvrny a solární plazmu, jaké vědci dosud neviděli, píše Daily Mail.
Aktuální snímky mají extrémně vysoké rozlišení, takže na nich je vidět struktura s průměrem méně než 50 kilometrů.
Pulzující magnetické pole bylo zachyceno s vlnovou délkou 516 nanometrů a sluneční skrvrny s délkou 430 nanometrů. Samozřejmě, mluvíme o infračervených, nikoli klasických záběrech.
Pokud se na ně podíváš pozorněji, uvidíš, že Slunce tvoří objekty podobné lidským buňkám, každá však má rozměry celých států. Jsou přitom v neustálém pohybu, jak mezi ně přechází teplo od středu naší největší hvězdy. Plazma svítí v jejich středu a následně chladně na okrajích.
„Byl to velmi vzrušující, ale také náročný projekt. Za rok jsme kompletně redesignovali optiku, mechaniku a elektroniku, abychom dosáhli co nejlepší kvality obrazu,“ říká doktorka Lucia Klein, která německé teleskopy na španělském ostrově Tenerife řídí.
Fotografie a podrobnější výzkum by mohl také pomoci předpovědět vesmírné počasí, které je pro vědce zatím stále velkou neznámou. Sluneční erupce přitom dokáží nepříjemně ovlivnit i činnost satelitů a elektronickou komunikaci přímo dolů na naší planetě. „Za předpovědí počasí na Zemi zaostáváme o 50 let, pokud ne víc,“ řekla Světlana Berdyugina z Univerzity Alberta-Ludwiga ve Freiburgu.
