O léčbě psilocybinem, který obsahují lysohlávky, jsme si povídali s doktorem Tomášem Páleníčkem z Národního ústavu pro duševní zdraví.
Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba, na jejímž klinickém hodnocení v současné době pracují vědci z Národního ústavu duševního zdraví. Řeč je o psilocybinu, který je obsažen v lysohlávkách, a díky svému rychlému nástupu by mohl výrazně pomoci při léčbě deprese či úzkostech spojených nejen s onkologickým onemocněním.
Více o této terapii psychedeliky nám prozradil MUDr. Tomáš Páleníček PhD, psychiatr a výzkumník v Národním ústavu duševního zdraví, splouzakladatel psychedelické kliniky PSYON a Nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES.
Budeme přímo srovnávat účinky psilocybinu a ketaminu u rezistentní deprese, tedy u takové, u níž selhaly běžné způsoby léčby
V NÚDZ jste jako první v Evropě dostali zelenou pro unikátní výzkum týkající se užití halucinogenu z lysohlávek, psilocybinu. Proč zrovna vy?
My jsme jako první v Evropě získali povolení pro klinické hodnocení této látky, ale humánnímu výzkumu psilocybinu mimo klinická hodnocení se věnovaly i další evropské státy.
Jako první jsme ovšem aktuálně získali zelenou pro vlastní studii, při níž budeme přímo srovnávat účinky psilocybinu a ketaminu u rezistentní deprese, tedy u takové, u níž selhaly běžné způsoby léčby. Ketamin je běžně využívaným anestetikem, u kterého byl v poslední době prokázán velmi zásadní antidepresivní účinek, a to po podání tzv. subanestetických dávek, tedy nižších než anestetických. V těchto dávkách ketamin vyvolává změněný stav vnímání, myšlení a prožívání, což je do značné míry podobné, jako například účinek psilocybinu. Jedná se o poměrně unikátní způsob off-label léčby (tedy mimo běžně schválenou indikaci), kdy může ketamin po jednorázovém podání v infuzi velmi rychle prolomit depresi včetně rezistence na jiné léky a terapeutické přístupy.
Na druhé straně tento biologický efekt bohužel odeznívá zhruba po týdnu až deseti dnech. Z našich zkušeností jej lze využít například ke změně medikace, a právě k prolomení rezistence. Pokud je ovšem podání ketaminu kombinováno s psychoterapií, v rámci které dochází k přípravě pacienta na prožitek a následně po zkušenosti proběhnou integrace prožitku, předpokládá se, že to zlepší antidepresivní efekt a snad i prodlouží jeho trvání. Tento druh terapie deprese nabízíme například na klinice PSYON v Praze.
Vedle této off-label léčby již na trhu existuje i registrovaný preparát s obsahem S-ketaminu, který je vhodný pro léčbu deprese, a to ve formě intranazálního spreje. U něj se ovšem nepočítá s psychoterapeutickou integrací prožitku.
Díky prakticky okamžitému nástupu antidepresivního účinku ketaminu, který se dostavuje hned po ukončení sezení, došlo k vydefinování nové lékové skupiny, tzv. antidepresiv s rychlým nástupem účinku. Ketamin se tak stal prvním lékem z této kategorie. Dnes samozřejmě existují i další kandidáti a jedním z nich je mimo jiné právě i psilocybin. Z dostupné publikované evidence ve formě případových, ale i větších kontrolovaných a otevřených studií u onkologických a depresivních pacientů, lze vyčíst, že psilocybin zlepšoval náladu, prolomil rezistenci na léčbu deprese a zlepšoval úzkostné příznaky. V případě depresivních příznaků, na rozdíl od ketaminu, jeho antidepresivní efekt přetrvával výrazně déle, a to v řádu týdnů až měsíců.
Existuje také několik studií na zdravých dobrovolnících, kdy došlo po sezení s psilocybinem ke zlepšení vnitřní pohody jedince tzv. well-beingu a zlepšení některých dalších oblastí lidského fungování. Právě proto se nabízí porovnání, jak se liší ketamin od psilocybinu, zda je jejich účinnost srovnatelná a jak rozdílné je trvání účinků.
Proč zrovna my, to těžko říct, ale v každém případě za tím byla spousta práce, preklinických studií a přesvědčování různých úřadů o tom, že to, co děláme a že to, co studujeme, má smysl. A samozřejmě jsme museli vše dokladovat evidence-based informacemi o tom, jak látky fungují, k čemu mají sloužit a podobně.
Jak bude nyní toto klinické hodnocení probíhat?
Aktuálně s psilocybinem pracujeme, a to dokonce již ve dvou klinických hodnoceních.
Jedno je naše vlastní, jedná se o klinické hodnocení na zdravých dobrovolnících, kde studujeme účinky psilocybinu nikoliv v antidepresivní indikaci, ale jako model psychózy nebo schizofrenie. Intoxikace psilocybinem má totiž do určité míry podobné příznaky, jaké známe od našich pacientů s psychózou, což nám umožňuje porozumět těmto stavům.
Vedle toho probíhá druhá studie, která je kontrahovaným výzkumem. Jedná se o multicentrické klinické hodnocení firmy COMPASS Pathways, které zároveň probíhá i v Americe a v řadě Evropských zemí. Je také zaměřena na léčbu rezistentní deprese a sleduje účinnost různých dávek psilocybinu. Smyslem tohoto klinického hodnocení je identifikovat dávku, která bude nejlépe fungovat a následně by měla přijít další fáze, ve které budou nejúčinnější dávku podávat poměrně velkému souboru pacientů. Tato studie by měla zjistit, zda psilocybin je nebo není vhodným kandidátem na to stát se antidepresivem s rychlým nástupem účinku pro léčbu deprese.
