Ředitelka genderového informačního centra Nora Eva Lukešová pro REFRESHER přiblížila, co přesně se skrývá za projektem R*O*M*K*A.
„V naší neziskové organizaci NORA vnímáme potenciál, který romská menšina má, už delší
dobu. Proto nám přišlo fajn, abychom ukázaly i široké veřejnosti, že Romové a Romky
opravdu nejsou jen přítěží pro stát, jak se mnozí bohužel domnívají,“ uvedla projekt R*O*M*K*A ředitelka genderového informačního centra NORA Eva Lukešová.
V rámci projektu se jeho členové snaží motivovat zejména mladé Romky v tom, aby vydržely u školy a získaly práci, kterou si vysnily. A čím je chtějí motivovat? Nejlepším příkladem jsou již úspěšné Romky, jež své vysněné povolání vykonávají. Jejich příběhy jsou poté šířeny nejen skrze sociální sítě, ale i například v brněnském MHD.
Na jedné straně diskriminace, na druhé zase hluboko zakořeněné kulturní stereotypy. O Romech se často mluví v negativních konotacích. Nicméně existují lidé i organizace, kteří to chtějí změnit. Jako například členové neziskové organizace NORA, která ví, že Romové nejsou přítěží pro stát.
Způsobem osvěty většinové populace se pro ně stal projekt R*O*M*K*A, na kterém kromě Lukešové pracují i Dagmar Matulíková, Andrea Hermanová, Kristýna Kaymak Minaříková a Jana Bujdáková, a v němž se věnují několika důležitým záležitostem.
Podnázvem projektu je věta „Pozitivní reprezentací proti segregaci“. Organizace si dala za cíl představit romské etnikum v dobrém světle. Během zjišťování podmínek, se kterými Romky a Romové žijí, ale přišla organizace Nora v čele s Lukešovou na další velký problém.
„Čím více jsme však pátraly po podmínkách, s nimiž Romové a Romky žijí, tím více se nám
odkrývala diskriminace, se kterou se romské ženy na trhu práce setkávají. Zapojení
romských žen do pracovního trhu je výrazně nižší i ve srovnání s romskými muži, kteří na
diskriminaci z důvodu svého původu také doplácejí,“ uvedla ředitelka s tím, že pouze 37 % romských žen participuje na trhu práce. Romů je na trhu práce prakticky dvakrát více.
Role Romek je obvykle matky a pečovatelky, která je závislá na financích manžela. Kvůli zakořenění tohoto modelu v kultuře tak mají mladé Romky nízkou motivaci uspět ve škole a zaměstnání. „Z toho nám vyplynulo, že bychom projekt rády zacílily také na motivaci dívek k tomu, aby nevzdávaly školu, ale šly si za svým vysněným povoláním,“ komentovala Lukešová.
Pozitivním vzorem k vysněnému zaměstnání
Jak konkrétně chtějí lidé z projektu R*O*M*K*A inspirovat mladé Romky k zisku zaměstnání? „Snažíme se ukázat, že uznání si zaslouží každý příběh, který je tvořen překonáváním větších či menších překážek bez ohledu na to, co je pak daným cílem,“ uvádí Lukešová.
„To je cesta, která může motivovat velkou spoustu mladých dívek i chlapců, kteří právě nyní začínají přemýšlet, čím chtějí v budoucnu být, co je bude bavit, jak toho dosáhnout a s čím se budou muset vypořádat,“ přidává.
Projekt získal příběhy právě těch žen, které se přes všechny větší i menší překážky dostaly. A to přímo od samotných Romek, které je poskytly dobrovolně. „Původně jsme oslovily několik organizací, které se věnují práci spjaté s romskou komunitou. Od nich jsme dostaly několik tipů na úspěšné ženy, které jsme kontaktovaly přímo. A pak se to nabaluje jako sněhová koule…“ pokračovala Lukešová.
Skrze Instagram či Facebook projektu se tak čtenář mohl dozvědět o tom, že se i Romka mohla stát učitelkou na základce, fotografkou, sociální pracovnicí nebo zdravotní sestrou. „Některé se samy přihlásily i na základě projektové stránky na Facebooku. Jsme fakt rády, že se díky projektu síť oslovených žen nejen rozrůstá, ale také propojuje,“ neskrývala nadšení ředitelka Nory.
Příběhy najdeš i v brněnských šalinách
Přestože je projekt online, a podle Lukešové tak nemá žádná omezení, co se území týče, jelikož příběhy Romek jsou i ze Slovenska či z Anglie, konkrétně v Brně si člověk může prohlédnout projektové plakáty se zúčastněnými Romkami v tramvajích. Prezentace se ale musela z něčeho zaplatit.
„Financování se nám podařilo sehnat díky Solidárnímu projektu v rámci programu Erasmus+, neboť finančně podporují projekty, které se podílejí na řešení společenských problémů a snaží se o vytvořené inkluzivnější společnosti. O což se my, s projektem R*O*M*K*A, pokoušíme taky,“ vysvětlila Lukešová. Kromě plakátů projekt distribuoval 200 kalendářů s medailonky žen do brněnských škol, ve třech z nich vzniknou i živé knihovny.
Jestli máš zájem celou realizaci projektu stihnout, měl by sis pospíšit, jelikož formálně končí v červnu. Lukešová však doufá, že pro velký úspěch a smysl projektu se udrží funkční alespoň na sociálních sítích, kam Romky mohou i nadále posílat své příběhy.
„Pokud by se nakonec podařilo najít sponzoring, rády bychom vydaly knihu úspěšných
Romek, která by představila inspirující ženy, zaměstnankyně, matky a všechny tyto role,
které se dost často pojí v jedné osobě!“ odhalila plány.
Motivací mladých to nekončí
Genderové informační centrum Nora každopádně nezůstane pouze u R*O*M*K*Y. Již nyní pracují na projektu zaměřeném na analýzu učebnic, v nichž by rádi zkoumali i zahrnutí romské menšiny do jejich obsahů.
„V české společnosti postrádáme prezentaci pozitivních vzorů Romů a Romek. A to, že existují, dokazuje projekt R*O*M*K*A, do kterého se za pár měsíců přihlásilo 37 inspirujících a úspěšných romských žen. Lze tak i tvrdit, že samy Romky vnímají potřebu inspirovat a podpořit mladší generaci, kterou teprve čeká boj o místo na trhu práce, ale i samotný boj se společenskými předsudky,“ uzavřela Lukešová.
