S kurýry společnosti Wolt jsme si povídali o bizarních příhodách, flirtování se zákazníky, ale i o tom, co mnohdy musí udělat, aby zastihli zákazníka, který si objednal jídlo.
Probudil ses po party a potřebuješ uklidnit žaludek? Pozval jsi ji na rande a teď nevíš, co uvařit? Nejen pro takové situace je tu Wolt, který ti na pár kliknutí doručí jídlo až před dveře. Oblíbená finská aplikace na rozvoz se těší velké oblibě a REFRESHER se proto spojil se dvěma kurýry, kteří nám odpověděli na otázky, které se ti pravděpodobně honí hlavou již delší dobu.
Co se stane s jídlem, které si nevyzvedneš? Je normální kurýrům dávat spropitné? A je vhodné, abys pozval kurýrku na rande? Odpovědi na tohle a mnohem víc se dočteš v tomto rozhovoru.
Kurýr Jiří Pilnáček pracuje pro Wolt teprve čtyři měsíce, ale práce ho velmi baví a zákazníky dělá šťastnými až 13 hodin denně.. Co všechno musí udělat proto, aby mohl doručit jídlo? A co se stane v případě, že si zákazník nevyzvedne svojí zaplacenou objednávku?
Proč jste se rozhodl pro práci kurýra u Woltu?
Pracovat jako kurýr jsem začal už při první vlně koronaviru, kdy jsem neměl moc na výběr. Dlouhé roky jsem totiž pracoval v gastronomii, kterou pandemie naprosto utlumila, a mohl jsem si vybrat, zda jít dělat někam do skladu, do obchodní formy nebo začít dělat kurýra. Původně jsem nepracoval pro Wolt, začal jsem u jiné společnosti a vůbec jsem netušil, co tato práce obnáší, kolik se za to platí atd. O práci kurýra jsem měl opravdu mizivé povědomí a až postupem času jsem si uvědomil, že mě tato práce velmi baví, že si ji užívám a následně jsem také zjistil, že tu jsou společnosti, jako je Wolt, u kterých si lze velmi slušně vydělat. Člověk tak může spojit příjemné s užitečným.
Až pandemie úplně odezní, budete chtít i nadále pracovat jako kurýr?
Ano, zůstanu u práce kurýra u společnosti Wolt. Ta práce mě opravdu baví a když děláte něco, co vás naplňuje a zároveň si tím můžete i vydělat, tak jenom blázen by se toho zbavoval.
Jak dlouho tuto práci děláte?
Kurýrem jsem rok a pár měsíců, ale u Woltu jsem teprve 4 měsíce.
Dělá mi dobře, když můžu zákazníky ráno vesele pozdravit, což mnohdy poznají i po telefonu a pak přijdou ke dveřím, mají úsměv od ucha k uchu a je to na nich znát
Jak se člověk může stát dobrým kurýrem?
Základ je to, že člověk musí mít svoji práci rád a musí ho to bavit. Když vás něco bude bavit, tak se v tom zákonitě jednou stanete dobrým, ne-li nejlepším, a když vás to baví a děláte to s chutí a láskou, tak to poznají i lidé, se kterými pracujete, což jsou v mém případě zákazníci. Jak jsem již říkal, léta jsem pracoval v gastronomii a na lidi jsem nezanevřel, pořád je mám rád a stále si myslím, že je důležité lidem rozdávat radost, což může znít jako hrozné klišé, ale je to tak. Dělá mi dobře, když můžu zákazníky ráno vesele pozdravit, což mnohdy poznají i po telefonu a pak přijdou ke dveřím, mají úsměv od ucha k uchu a je to na nich znát. Samozřejmě ne na všech, ale na většině ano (smích).
Kolik hodin denně pracujete? Máte určenou nějakou pracovní dobu?
Doma mám dvě mrňavé děti, žena je na mateřské dovolené a každý máme nějaké placení, takže v práci trávím opravdu hodně hodin, abych zajistil rodinu. Pracuji od rána od 8:00 hodin do 22:00 hodin do večera. Není to tak vždy, také chci trávit čas s rodinou, takže občas jezdím třeba jenom obědy atd. Kdybych to měl zprůměrovat, tak práci věnuji zhruba 13 hodin denně, ale každý kurýr to má jinak, je to o individuálním přístupu. Když si chce člověk vydělat hodně peněz, tak může, ale záleží na osobní disciplíně.
Pokud jste byli například zvyklí na společenskou prestiž, tak zjistíte, že mnoho lidí na vás jako na kurýry bude koukat skrz prsty, jako na nějaký odpad či póvl
Může se na tuto pozici přihlásit každý? Nebo musíte splňovat určité požadavky?
Podle mě se na tuto práci můžeš přihlásit opravdu každý. Požadavky nijak speciální nejsou a stačí, když člověk bude mentálně vyzrálý natolik, aby tuhle práci mohl dělat. Ovšem to, že se může přihlásit každý, ještě neznamená, že tuto funkci také může každý vykonávat. Spousta lidí brzy pochopí, že pro ně takový typ práce není, protože pokud jste byli například zvyklí na společenskou prestiž, tak zjistíte, že mnoho lidí na vás jako na kurýry bude koukat skrz prsty, jako na nějaký odpad či póvl. To k té práci ale patří, nesmím si to připouštět a jdu dál.
Stalo se vám někdy, že by na vás byl zákazník agresivní?
Nestalo. Občas jsou lidé arogantní, nepříjemní, nekomunikativní… ale my nevíme, co se odehrálo u nich doma, jaké problémy řeší, co nepříjemného se jim přihodilo v práci a není na nás, abychom je soudili. Navíc mám pocit, že aby byl zákazník agresivní, tak by mu kurýr musel i nějak nahrát. Agrese nepřichází zničehonic.
Jak probíhá akvizice partnerských kurýrů?
Všechno to začalo informativní schůzkou, na níž nám vedení Woltu sdělilo, co je pro oboustranně úspěšnou spolupráci důležité, co se od nás očekává, jakým způsobem se postupuje, sdělilo nám důležitá doporučení toho, jak se má kurýr chovat, co má nosit s sebou a všechny takové ty obecné věci, které tato práce obnáší. Pak následoval test z toho, o čem jsme na schůzce hovořili a pokud má člověk všech pět pohromadě, tak z něj získal plný počet bodů.
Často slýcháme historky o tom, do jakých zvláštních situací se kdy kurýři dostali. Stalo se vám taky někde něco neobvyklého?
Těch situací je spousta (smích). Zákazníci se někdy zvláštně zachovají, něco řeknou, jindy nemají dobrou náladu… Ale kdybych měl zmínit nějakou kuriózní situaci, tak to bylo zrovna nedávno, kdy jsem zavážel jedné slečně, stál jsem u ní doma u dveří, u zvonku, u správného čísla domu a volal jsem ji, že jsem tam. Slečna se velmi divila, že už jsem na místě a odmítala si převzít jídlo, neboť jsem podle aplikace ještě nebyl na určené adrese. Říkal jsem ji, že mě přece slyší, že jsem tu, že pro ni mám jídlo, ale ona můj závoz odmítala (smích).
Pak jsem jí zazvonil na zvonek, což slečnu opět velmi překvapilo a znovu se podivovala nad tím, jak to, že s ní mluvím, když podle aplikace stále nejsem na místě. Nakonec mě tedy pustila do baráku, jídlo jsem jí odvezl do čtvrtého patra a když jsem vystoupil z výtahu, tak po slečně ani stopy. Za pár minut se otevřely dveře a slečna říká „tak podle aplikace už jste zde,“ přebrala si zásilku a byla spokojená (smích).
Člověk musí vyčerpat veškeré možnosti, jak zákazníka najít. Stane se, že klient není na uvedené adrese, nenapíše svoje telefonní číslo nebo uvede nesprávný kontakt.
Co by nastalo, pokud by si slečna své již zaplacené jídlo nepřevzala? Jak v takových případech postupujete?
U Woltu se mi to ještě nikdy nestalo, ale setkal jsem se s tím u jiné společnosti a člověk musí vyčerpat veškeré možnosti, jak zákazníka najít. Stane se, že klient není na uvedené adrese, nenapíše svoje telefonní číslo nebo uvede nesprávný kontakt. Pokud využijeme veškeré možnosti, jak zákazníka zkontaktovat, a přesto se to nepovede, tak si jídlo můžeme nechat, protože nic jiného s ním udělat nemůžeme (smích). Vrátit ho do restaurace samozřejmě nejde.
Když slyším, co všechno jste schopen udělat proto, abyste zastihl zákazníka, tak mě to přivádí ke spropitnému. Dostáváte ho běžně?
U Woltu se spropitné nechává především v aplikaci, kde ho samozřejmě nedávají všichni. Někteří vám ho dají v hotovosti a jiní vůbec. U kurýrů spropitné není úplně zaběhnuté, vyděláváme na něm velmi málo, v rozmezí 20–200 korun za den.
Dávání spropitného je velmi individuální, ale na druhou stranu mi to přijde logické. Jako číšník jsem dýška dostával, přitom jsem se v podstatě pouze otočil u okénku a pár metrů poponesl jídlo ke stolu, který jsem nakonec přišel zkasírovat. Ale kurýr musí kolikrát v dešti, v zimě či v 35 stupních čekat v restauraci na jídlo, převzít ho, jet přes půl Prahy k zákazníkovi a tam mu ho předat a vynést třeba do 6. patra. Kurýr na silnicích riskuje své zdraví, mnohdy i svůj život a když pak zákazník otevře dveře, pozdraví na půl pusy, vezme si jídlo a před nosem vám zavře, tak je to někdy poněkud smutné.
Zrovna před nedávnem jsem byla na ulici svědkem situace, kdy kurýra na kole srazilo auto. Stalo se i vám někdy něco obdobného?
Zatím se mi nic takového nestalo, ač jsem měl pár kuriózních nehod, ale o nic vážného se nejednalo, měl jsem kliku. Ale znám spoustu kurýrů, kteří byli nějakým způsobem sraženi či se dostali do nějakého karambolu, který samozřejmě může být způsoben i vlastní vinou. Takové situace se stávají dnes a denně a čím víc času na silnici trávíte, tím máte větší pravděpodobnost toho, že se vám něco stane.
Máte kvůli takovým situacím nějaké speciální pojištění?
Ano, máme, za což Woltu moc děkuji, protože právě on nám poskytuje pojištění, které je v poměrně slušném rozsahu. Máme pojištění proti úrazu, proti smrti a tak podobně, což vnímám jako obrovský bonus, který si ani spousta kluků neuvědomuje a ani neví, že pro nás firma něco takového dělá (smích).
Je podle vás tato práce vhodná i pro ženy?
Určitě, tato práce není nijak genderově omezená a mezi kurýry je i spousta žen.
O práci kurýra u Woltu mluvíte pouze v pozitivech, ale vzpomenete si i na nějaký den, kdy byla práce opravdu náročná a myslel jste si, že takovou výzvu nezvládnete?
Každý den (smích). To jsou prostě situace, kdy vám třeba na silnici z jednosměrky vylítne zmatený řidič, vy to zašlápnete a pomyslíte si, že to bylo opravdu „o fous“. V takových chvílích si pak mnohdy řeknu, že na to kašlu, ale pak to během pěti minut rozdýchám a jedu dál (smích).
Pozitiv je víc, ale jedna věc, která je pro mě ze všeho nejdůležitější, je svoboda
Na závěr mi řekněte, čeho si nejvíce vážíte na práci kurýra?
Pozitiv je víc, ale jedna věc, která je pro mě ze všeho nejdůležitější, je svoboda. Člověk nemusí v 6 hodin ráno vstát, v 8 hodin si pípnout někde v kanclu a pak za pár hodin znovu. Nemám pevnou pracovní dobu a je jen na mě, kolik hodin chci pracovat a kolik peněz chci vydělat. Se svobodou však souvisí i odpovědnost a vlastní disciplína, o čemž jsem již také mluvil. Mám svobodu práce, ale zároveň nad sebou mám obrovského vnitřního drába v podání mé ženy a mých dětí, což mě žene kupředu (smích). Vím, že mám doma fantastickou paní, dvě skvělé malé děti a musím se o ně postarat.
Wolt dobývá Česko: Proč je finská aplikace na rozvoz tou nejlepší u nás?
13. května 2019 v 12:43
Natalia Aleksandrova má sice vystudované dvě vysoké školy, ale kvůli pandemii koronaviru začala jezdit jako kurýrka. Rodině svoji práci sice tají, ale skončit s ní rozhodně nechce, a to především kvůli časové flexibilitě a vysokým výdělkům. Přistupují k ní zákazníci jinak, protože je žena? A zvou ji klienti na rande?
Proč jste se rozhodla pro práci kurýrky u Woltu?
Donutila mě k tomu shoda okolností a pandemie koronaviru, kdy nám začali zavírat školky a školy, kam docházelo i moje dítě. To tedy muselo být doma a já s ním, takže jsem přišla o zaměstnání a nemohla jsem sehnat žádnou práci, kromě té u Woltu. Pro tu jsem se rozhodla, neboť mi poskytuje maximální flexibilitu, a to je prostě k nezaplacení.
Jak dlouho už pro Wolt jezdíte?
Od prosince 2020.
Ač mám dvě vysoké školy a tato práce mě tolik inteligenčně nenaplňuje, tak bych v ní chtěla zůstat. Ale pravda je, že například před svojí rodinou musím tajit, co doopravdy dělám
Až pandemie úplně odezní, budete chtít i nadále zůstat kurýrkou?
Jsem velmi spokojená a práci opouštět nechci. Cením si časové flexibility, kdy se mohu z hodiny na hodnu rozhodnout, zda do práce půjdu či ne, a navíc jsem velmi spokojená i s výdělky, takže ač mám dvě vysoké školy a tato práce mě tolik inteligenčně nenaplňuje, tak bych v ní chtěla zůstat. Ale pravda je, že například před svojí rodinou musím tajit, co doopravdy dělám.
Jaké vysoké školy máte vystudované?
Ukončila jsem VŠE a paralelně k tomu jsem studovala ČZU, obor Economics and Management.
V restauracích se občas stává, že dostanu nějaké věci zdarma, že mě chtějí potěšit, zeptají se, zda mi něco nechybí, a to se mužům možná neděje
Ženy se mezi kurýry moc nevidí. Reagují na vás zákazníci jinak? Ať už v pozitivním slova smyslu nebo tom negativním...
Práce kurýra určitě není pro ženy nevhodná a řekla bych, že zákazníci na mě reagují stejně jako na muže, nemám žádné extra výhody. V restauracích se občas stává, že dostanu nějaké věci zdarma, že mě chtějí potěšit, zeptají se, zda mi něco nechybí, a to se mužům možná neděje (smích). Ale co se týče zákazníků, tak jsem nikdy neměla žádný problém s tím, že by byli vtíraví či chtěli služby, které neposkytuji.
Má Wolt black list pro nežádoucí zákazníky, kteří se chovají nevhodně?
Nevím o tom, ale vím, že situace, které se děly mým kolegyním, Wolt řeší a snaží se udělat vše pro naše bezpečí.
Jak jste se k práci kurýrky vlastně dostala?
Přihlásila jsem se prostřednictvím formuláře, který je volně k dostání na internetu. O Woltu jsem se dozvěděla od přítele, který pro něj také jezdí, protože měl turistický byznys, ale i ten koronavirus zlikvidoval. Věděli jsme, že je to dobrý způsob, jak si vydělat a zároveň je to potřebné, protože mnoho lidí bylo zavřených v karanténě, uzavřené byly i restaurace a nebylo moc na výběr.
Pak jste se hned stala kurýrkou? Jak probíhala akvizice?
Nejdříve jsme se sešli na on-line meetingu, kde nám bylo vysvětleno, jak platforma Woltu funguje, jakým způsobem jsou přijímány zakázky, jak jsme ohodnocení, jaká jsou pravidla pro spolupráci atd. Poté následovala elektronická komunikace, podpis smlouvy e-mailem, a nakonec jsem si šla vyzvednout věci a stala se aktivní kurýrkou. Nejedná se o nic složitého, většina procesu probíhá on-line.
Zmiňujete určitá pravidla. Co kurýr nikdy nesmí dělat?
Především nesmíme sdělovat osobní údaje našich zákazníků, nemůžeme je kontaktovat s jiným požadavkem, než je doručení jídla, náčiní, které dostaneme od společnosti, musíme udržovat v čistotě, musíme správně zacházet s jídlem a auto by mělo být čisté a upravené, aby nedocházelo ke kontaminaci.
Vy tedy jezdíte pouze autem?
Ano, přesně tak. Co se týče kolegů, kteří jezdí na skútrech či kolech, tak ti jsou podle mě velmi odvážní, protože provoz v Praze kolikrát není příjemný a velmi snadno může dojít k nějaké nehodě či úrazu.
Stala se i vám někdy nějaká nehoda?
Nestala, jenom jsem si jednou u zákazníka před domem o sloupek vzala nárazník, ale nic vážného.
Takové nehody řešíte vlastní pojistkou, nebo pojistkou od Woltu?
Vlastní, od Woltu máme pojištění, které je spíše pro případ zranění, nehody či pro nějaké odpovědnostní škody.
Zmiňovala jste, že jste prošla školením o fungování celé platformy Woltu a jeho aplikace, kterou využívají i kurýři. Slyšela jsem, že je velmi propracovaná. Dělala vám nějaké problémy, nebo je její ovládání intuitivní?
Aplikace je velmi intuitivní a takřka v ní nelze udělat chybu. Je blbuvzdorná a uživatelsky velmi přátelská (smích).
Kolik hodin denně se věnujete práci kurýrky? Jezdíte „od nevidím do nevidím“?
Mám děti, starám se o babičku a mám různé zájmy a záliby, takže jezdím velmi nárazově, ale byly týdny, kdy jsem pracovala od rána do večera. Teď pracuji zhruba 40 hodin týdně.
Zatím jste na práci kurýra vyjmenovala samá pozitiva, ale měla jste i vy někdy den, kdy byste toho měla plné zuby a chtěla jste s tím seknout?
Občas takový den je, například když vozím jídla po jedné zakázce, s prázdným autem se pak vracím zpět do centra, ale to je asi jediná věc, která může člověka trochu naštvat. Tedy kromě nějakého zlého zákazníka, což se zas tak často nestává.
Občas mě zamrzí, když zákazníci chtějí donést jídlo do pátého patra bez výtahu a pak mi spropitné nedají
Jak to máte se spropitným? Dostáváte ho často?
Něco dostávám přes systém, což hned nevidím a dozvím se o tom až zpětně, takže si to moc nespojím se zákazníky a nevím, kdo mi ho dal, a kdo naopak ne. Občas mě zamrzí, když zákazníci chtějí donést jídlo do pátého patra bez výtahu a pak mi spropitné nedají, ale jsou i tací, kteří jsou naši práci schopni náležitě ocenit a dostala jsem například i 100 korun za to, že jsem šla do třetího patra s výtahem. Je to velmi individuální a spropitné dávají většinou lidé, kteří jsou z oboru a vědí, že to člověka potěší. To ostatně vidím i u sebe. Kurýrům vždy dávám dýško, a to mi jídlo ani nemusí nosit několik pater nahoru, protože bydlíme v domě.
Jaká další pozitiva, kromě flexibility, na práci kurýrky vidíte? A má i nějaká negativa?
Začnu s negativem, a tím je riziko, že se něco stane, například nehoda, kterou zapříčiním já a bude pro mě finančně neúnosná, protože mám pouze klasickou pojistku, nikoliv havárko. Mimo to se i bojím, že bych mohla někomu ublížit na zdraví, ale s takovým rizikem prostě musíme počítat.
Na druhou stranu flexibilita je opravdu velkým plusem, stejně jako dobré finanční ohodnocení, obzvlášť v dnešní době, kdy šly platy mnoha lidí dolů.
Když mluvíme o riziku, nemáte někdy obavy z toho, že chodíte dalo by se říci až domů k mnohým neznámým lidem? Nosíte u sebe něco na obranu, například pepřový sprej?
Nic nenosím. Tím, že rozvážím převážně přes den a kolem deváté už se snažím být doma, tak doufám, že k žádnému útoku či něčemu podobnému nedojde. Navíc zavážím registrovaným zákazníkům, kteří v aplikaci musí uvést jméno, adresu, platební údaje a další, takže by bylo velmi snadné je dohledat.
