Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Rusko posiluje jednotky, posílá na hranice stále více vojenské techniky. Na hranicích je zatím nejvíce vojáků od anexe Krymu.
Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou opět eskaluje. Tentokrát nejde jen o pohraniční Donbas, ruské jednotky se hromadí na několika místech. Na hranicích s Ukrajinou je přítomno nejvíce vojáků od anexe Krymu v roce 2014.
Ruský prezident Vladimir Putin říká, že se nechystá na Ukrajinu zaútočit, ale nadále posiluje vojska. Do konce února má být na hranici téměř dvě stě tisíc vojáků. Mezi nimi i elitní jednotky, které byly přítomny při anexi Krymu.
Na ukrajinsko–ruských hranicích od té doby probíhají neustálé boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, které zbrojí a podporuje Moskva. Konflikt však zatím nezasahuje hlouběji do území Ukrajiny a drží se v pohraničních oblastech. Otázka zní: máme se tentokrát bát války? A pokud ano, jakých by mohla nabýt rozměrů?
„Situace se může nadále vyhrocovat,“ říká odborník na ruskou politiku Pavel Havlíček z českého výzkumného centra AMO. „Rusko je do určité míry schopné vést válku proti Ukrajině. Ale ne totální,“ dodává expert.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemčení?
Co přesně se děje na Ukrajině.
Zda nastane mezi Ruskem a Ukrajinou válka.
Čeho se Vladimir Putin bojí.
Proč by bylo pro Putina nevýhodné zahájit otevřený konflikt s Ukrajinou.
Zda by Rusko mohlo porazit Ukrajinu.
Jak by nás ovlivnila válka mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Jsi připraven bojovat? A zemřít?“ ptá se v reportážiABC novinář v neprůstřelné vestě mladého ukrajinského vojáka na hranicích. „Ano,“ odpovídá rozhodně. „Je to moje vlast a naše území,“ dodává.
Situace na Ukrajině připomíná nevybuchlý granát. Nikdo přesně neví, jaký bude další Putinův krok. Na hranicích se shromažďují vojáci, kteří jsou připraveni zaútočit, když zazní povel.
Zdroj: TASR/AP/Alexei Alexandrov
Nikdo neví přesně, proč došlo k masivnímu shromažďování ruských vojsk právě teď. Někteří experti tvrdí, že jde o symbolické gesto k 30. výročí rozpadu SSSR. Rusko chce světu (a zejména Ukrajině) připomenout, že je velmocí, přestože se Sovětský svaz rozpadl.
Další teorie říká, že Rusko jako obyčejně využilo momentu, kdy evropští lídři řešili jiné problémy. V posledních týdnech byla jejich pozornost upřena zejména na běloruské hranice, nárůst cen energií a novou variantu koronaviru.
„Pozornost evropského společenství je otočena do svého nitra a Rusko se snaží využít tohoto momentu k tomu, aby prosadilo své zájmy,“ vysvětluje odborník na ruskou politiku Pavel Havlíček.
Rusko se podle expertů snaží svou přítomností tlačit na Ukrajinu, aby nevstoupila do NATO ani EU. Zvýšením počtu vojáků dává světu najevo, že ho má brát vážně. „Chce mít svou sféru vlivu a usiluje o to, aby bylo znovu velmocí,“ dodává politolog.
Ukrajinsko–ruský konflikt si dosud vyžádal přibližně 14 tisíc obětí. Válka se stala součástí života obyvatel pohraničních oblastí.
Podle experta Havlíčka ovšem Rusku nevyhovuje, jaká je na východě Ukrajiny situace. Posílá tam spoustu vlastních kapacit, investuje do toho spoustu peněz, ale nedostává výměnou to, co chce nejvíce — úplnou kontrolu nad Ukrajinou.
Ruský prezident Vladimir Putin říká, že Rusko pouze „chrání své zájmy“ a nechce válku s Ukrajinou. Většina obyvatel Ruska si ale myslí, že do ní konflikt na ukrajinsko–ruských hranicích může přerůst.
Vyplývá to z výzkumu Analytického centra Jurije Levady, podle něhož 75 procent obyvatel Ruska nevylučuje ozbrojený konflikt s Ukrajinou. Polovina z nich si myslí, že jsou za něj zodpovědné země NATO a USA.
Obyvatelé Ruska jsou zjevně ovlivněni rétorikou Vladimira Putina. Ten se snaží zahraniční politikou odvést pozornost obyvatel od reálných problémů, které Rusko má. Těmi jsou například stagnující životní úroveň, zkracování průměrné délky života, zcela nezvládnutý boj s pandemií, korupce či ekonomické problémy.
Je těžké si představit, že se Vladimir Putin něčeho bojí. Ale zjevně je tomu tak. Potlačuje ruskou opozici, občanskou společnost i nezávislá média ze strachu, že přijde o své postavení a moc. Oslabit ho mohou i prezidentské volby v roce 2024. Jde mu zejména o to, aby svůj režim udržel.
„Putin chce udržet svůj model vlády, který v Rusku funguje už přes 20 let. Citlivě vnímá i sankce, které by se mohly Ruska dotknout,“ objasňuje politolog Havlíček.
„Zahraniční politika představuje pro Rusko ventil, přes který se snaží odstranit napětí ze společnosti,“ vysvětluje strategii ruské vlády. „Usiluje o přesvědčení společnosti, že je Rusko velmocí a že se jim podaří návrat k modelu SSSR,“ dodává.
I proto ruská vláda investuje stále více do armády a vojenských technologií. Porazila by ale Ukrajinu?
Ukrajinská armáda je v plné síle, s podporou Západu. Pokud by se na ni Rusko rozhodlo zaútočit, čelilo by obrovské zemi s více než 40 miliony obyvatel.
„Ani 175 000 vojáků a velké množství vojenské techniky by nestačilo, aby Ukrajinu porazili,“ míní Havlíček. „Ukrajinská armáda je připravena nejlépe, jak může být.“
Rusko podle něj nemá dostatečné prostředky k tomu, aby Ukrajinu ovládlo. Většina jejích obyvatel má k Rusku jasný postoj a nesouhlasí s jeho nadvládou. Rusko je vidí jako hrozbu.
Experti se shodují na tom, že ačkoli válku na Ukrajině nelze vyloučit, je nepravděpodobná. Může však nastat něco jiného – rozšíření zón konfliktu.
Dosud probíhaly boje na ukrajinsko–ruské hranici v oblasti Donbasu. Nyní jsou ale ve hře běloruské hranice, které by Rusko mohlo využít.
„Dokážu si představit, že Rusko využije běloruské hranice k tomu, aby tudy přepravovalo různé záškodníky,“ říká politolog. „Z běloruské hranice se může stát nový Donbas,“ dodává.
Tento scénář je podle něj pravděpodobnější než otevřený vojenský konflikt s Ukrajinou. Proto je třeba situaci v Bělorusku pečlivě sledovat.
Předtím, než dojde k dalšímu krveprolití, může situaci zachránit diplomatická dohoda. Minulý týden o přítomnosti ruských vojsk na ukrajinských hranicích diskutoval s Putinem také americký prezident Joe Biden.
Zdůraznil, že pokud Rusko Ukrajinu obsadí, draze za to zaplatí. Spojené státy prý v takovém případě mimo jiné zabrání, aby se plynovod Nord Stream 2 dostal do provozu.
Otázce rusko–ukrajinského konfliktu se v posledních dnech věnovali i evropští lídři na summitu EU. Zúčastnil se ho i (dnes již bývalý) premiér Andrej Babiš. Europoslanci vyzvali Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky a přestalo ohrožovat územní celistvost svých sousedů.
Členské státy by podle europarlamentu měly být připraveny rychle se dohodnout na přijetí sankcí vůči Rusku a nečekat na začátek invaze.
Nový balík sankcí by měl postihnout například ruské důstojníky zapojené do plánování invaze. Sankce by chtěli uvalit i na osoby a oligarchy z prostředí ruského prezidenta Vladimira Putina včetně jejich rodinných příslušníků.
Zdroj: https://palace.navalny.com
Prostřednictvím sankcí by jim byla zmrazena finanční a fyzická aktiva v EU. Zakázaly by jim cestovat a zároveň by vyloučily Rusko z platebního systému SWIFT.
K pohybu ruských vojsk se vyjádřil tento týden také šéf NATO. „Vyzýváme Rusko, aby bylo ve svých vojenských aktivitách transparentní,“ řekl Jens Stoltenberg.
Ukrajina má tedy jasnou podporu Západu. Je ale otázkou, zda může dojít k mírové dohodě s Ruskem, protože obě země mají zcela odlišné představy.
Zdroj: TASR/AP/Mikhail Metzel, Sputnik, Kremlin Pool Photo
Co to pro nás znamená
Většina expertů považuje invazi ruských vojsk na ukrajinské území za nepravděpodobnou. Ale pořád to nemohou vyloučit. Pokud by skutečně začala mezi Ruskem a Ukrajinou válka, krize v obou zemích by se jen nadále prohlubovala.
„Byla by to bolestivá situace a žádná ze stran by nebyla spokojená,“ říká analytik Pavel Havlíček. Rusko by postihly sankce, Ukrajinu by zřejmě podpořily západní státy. Zatím však není jasné, jak by vojenská podpora vypadala. Západ totiž stále využívá jen nástrojů diplomacie.
„Diskutuje se o tom, aby Ukrajina získala ze středoevropského prostoru více pozornosti,“ vysvětluje politolog Havlíček. „Bude klíčové, aby se zájmy USA a států z tohoto regionu zkoordinovaly. Jakákoli diskuse s Putinem bude jen následkem další eskalace,“ říká.
Pokud by k ní došlo, v Evropě to ovlivní několik oblastí. Půjde zejména o zahraniční obchod a energie, ale také migraci. Z pohraničních oblastí začnou v případě eskalace konfliktů pravděpodobně utíkat jejich obyvatelé. Nešlo by pravděpodobně o velkou migrační vlnu (mnoho uprchlíků se bude pohybovat uvnitř země), ale mezi evropskými státy se může opět vytvořit napětí.
Zdroj: Getty Images/Lynsey Addario
„Pokud bude situace dále eskalovat, budeme svědky menší migrační vlny, která by ovlivnila celé ukrajinské území,“ dodává politolog. Pravděpodobně by směřovala i na sousední Slovensko, protože sousedí s Ukrajinou. Slovenská vláda a celá EU by proto neměly situaci na Ukrajině podcenit. Stejně jako Putin tvrdí, že pouze chrání zájmy Ruska, potřebuje i Evropa chránit ty své.
