Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
V dalším díle seriálu Nevyřešené vraždy se podíváme na záhadné zmizení teprve devatenáctileté Tary Calico. Ta jednoho slunečného dne vyrazila na projížďku na kole, ze které se již nikdy nevrátila a jediné, co po ní zůstalo, je walkman a záhadná fotka.
V rámci našeho článkového seriálu Nevyřešené vraždy se dnes podíváme na příběh teprve devatenáctileté Tary Calico, která se už nikdy nevrátila ze své pravidelné projížďky na kole.
Její zmizení je i po více než 30 letech považováno za jednu z největších záhad, a to především kvůli děsivému polaroidovému snímku, který byl pohozen na parkovišti u večerky. Co se skutečně stalo Taře Calico? Někteří se domnívají, že byla znásilněna a surově ubodána spolužáky, existuje ale vícero teorií.
Den jako každý jiný, nebo ne? Devatenáctiletá Tara Calico vyrazila na projížďku na kole, ze které se již nikdy nevrátila
Když se ráno 20. září 1988 devatenáctiletá Tara Calico z městečka Belen v Novém Mexiku probudila, zřejmě netušila, že tento den bude možná jejím posledním. Venku svítilo slunce, bylo krásné počasí a dívka se proto rozhodla, že si vyjede na svou pravidelnou projížďku na kole.
Tu na svém neonovém kole značky Pink Huffy absolvovala po silnici číslo 47 takřka každý den a na výpravě ji často doprovázela i její matka, která se však v osudný den rozhodla nepřidat. Matka Tary měla už pár dní pocit, že ji pronásleduje motorista, a tak raději zůstala doma. Od projížďky na kole se snažila odradit i svoji devatenáctiletou dceru, studentku druhého ročníku na University of New Mexico, avšak marně. Kdyby jen tušila, že je to naposledy, co Taru vidí…
Než dívka opustila domov, její matka ji přemlouvala, ať si s sebou vezme alespoň pepřový sprej na obranu, ale Tara se necítila v ohrožení. Nasedla na kolo a s walkmanem v uších vyrazil do ulic. Matce ještě stihla říci, že pokud se nevrátí do oběda, kdy má jít se svým přítelem na tenis, může jí starostlivá žena někde po cestě obvyklé trasy vyzvednout.
Dvanáctá hodina odbila a Tara se nevrátila. Matka ji spolu se svým manželem okamžitě vyrazila hledat, ale po dívce jako by se slehla zem. To bylo velmi neobvyklé, neboť Tara nebyla problematické dítě, vždy dodržovala čas, na kterém se obě domluvily a nestávalo se ani to, že by sjela z trasy své vyjížďky. Matka proto věděla, že je něco špatně a okamžitě se obrátila na místní policii, která po dívce začala pátrat.
Po Taře jako by se slehla zem. U silnice se našel pouze walkman
Tara Calico bylo naposledy viděna 20. září 1988 v 11:30 hodin na své obvyklé trase. Svědci vypověděli, že ji ostře pronásledoval podezřelý pick-up bílé barvy. Policie k vypátrání vozidla potřebovala více informací a tak hovořila s lidmi z okolí, několikrát prošla celou trasu, po níž dívka jela, ale na žádné bližší stopy nenarazila.
V pátrání byla stále aktivní i matka Tary, která se nehodlala smířit s tím, že svou dceru již nikdy neuvidí. Její urputnost jen po pár dnech přinesla ovoce. Zhruba 100 metrů od dálnice 47 našla Tary walkman a tehdy si všimla i podezřelých stop na půdě, které ji dovedly až k místu, kde mohlo dojít k potyčce dívky se svým únoscem nebo únosci.
Poblíž nalezeného přehrávače se v kypré půdě našly stopy po kole, které bylo pravděpodobně Tary, ale také stopy po pneumatikách a olejová skvrna. Ani díky novým důkazům se však policii nepodařilo pohřešovanou vypátrat a vyšetřování se na dlouhých devět měsíců zaseklo na mrtvém bodě. Z povrchu zemského jako by zmizelo kolo i samotná Tara.
Polaroidový snímek jako důkaz. Kdo vyfotil děsivou fotografii a pohodil ji na parkovišti u večerky?
Další naděje rodině Tary svitla 15. června 1989, a to díky ženě z Port St. Joe na Floridě, které leží zhruba 2 000 kilometrů od Belenu. Ta skoro jako každý den vyrazila do tamní večerky na nákup, a když vystupovala ze svého vozidla, všimla si, že vedle ní stojí bílá dodávka. V tu chvíli ji nevěnovala příliš pozornosti, ale ve chvíli, kdy se s nákupem vracela na parkoviště, našla na místě bílé dodávky polaroidovou fotku otočenou rubem nahoru. Fotku vzdala do rukou, otočila ji a nestačila se divit. Okamžitě zburcovala policii.
Na polaroidovém snímku byla dospívající dívka a mladý chlapec. Oba dva měli svázané ruce za zády, jejich ústa byla zalepena černou páskou a vypadalo to, že fotka byla pořízena v bílé dodávce, podobné té, která vedle ženy před chvílí stála a kterou řídil zhruba třicetiletý muž s knírem.
Zdroj: FBI/Official website of the United States government
Policie po dodávce ihned začala pátrat, uzavřela okolní silnice, ale auto jako by se propadlo do země. Fotografie byla podrobena detailnímu rozboru, při kterém bylo zjištěno, že byla pořízena v květnu roku 1989. Snímek se mezitím dostal do všech celostátních médií a tím pádem i k rodičům Tary, kteří svoji dceru ihned poznali.
Kdo je ale chlapec, vedle kterého byla nebohá dívka svázaná? Údajně se mělo jednat o Michaela Henleyho, který v roce 1988 zmizel během kempování se svým otcem v horách Zuni, což později potvrdil i forenzní znalec. Vyšetřovatelé jasně věděli, že musí najít bílý pick-up bez oken, který je dovede i k oběma pohřešovaným.
Ač si vyšetřovatelé mysleli, že konečně mají stopu, opět se ocitli ve slepé uličce. Tělo zmizelého Michaela Henleyho bylo o rok později nalezeno jen několik kilometrů od kempu, kde zmizel a úřady se domnívají, že se nestal obětí únosu či vraždy, ale že zemřel v důsledku dlouhodobého pobytu v divočině poté, co se během výletu ztratil v lese. Jeho zmizení tak přestávalo být spojováno s Tarou a případ se nikam neposouval.
Fotografii zatím zkoumalo mnoho odborníků a ač některé instituce tvrdily, že na snímku je na 100 % Tara, jiné tuto informaci vyvracely. O pár let později, v roce 2002, zemřel Tary otec, následně i její matka a pátrání pomalu vyšumělo do ztracena.
V tom se však objevily další dvě fotografie, na nichž údajně měla být Tara. První byla nalezena nedaleko staveniště v Belen a ač byla velmi rozmazaná, bylo zřejmé, že zachycuje dívku s roubíkem v puse, která leží na modré tkanině podobné té, jež byla na prvním nalezeném snímku. Druhá fotografie byla odlišná. Nacházela se na ni dívka s roubíkem v ústech, svázanýma rukama, avšak tentokrát seděla ve vlaku s neznámým mužem. Druhý nalezený snímek experti považovali za žert a nijak po jeho původu dále nepátrali.
Nikdo doteď neví, co se Taře stalo. Podle šerifa ji znásilnili a zabili tři teenageři
V září 2008 vyšetřovatelé prohlásili, že si již nemyslí, že by dívka na fotografii byla Tara a veřejnost netušila, jak k tomuto závěru detektivové dospěli. Chtěli již případ uzavřít? Zjistili, že jsou na vyšetřování krátcí a Taru nikdy nenajdou? Nikoli. Šerif Rene Rivera z Valencia County se prý od svědků dozvěděl, že Tara byla s největší pravděpodobností zabita v den jejího zmizení, a to muži, které sama znala ze školy.
Tuto teorii v roce 2013 potvrdil i muž jménem Henry Brown, který se policii svěřil s tím, co tehdy v roce 1989 viděl. Jen pár dní po zmizení Tary Calico prý navštívil svého kamaráda, Lawrence Romera Jr., se kterým se poflakoval v jeho sklepě. V tom si ale všiml, že je v temném rohu sklepa vykopán provizorní hrob a v modré plachtě je v něm zabaleno něco, co připomíná tělo mladé ženy. Romero se měl spolu se svým kamarádem Davem Silve Henrymu svěřit, že tělo patří Taře a údajně mu pověděli i celý příběh, jak ke smrti došlo.
V den Tařina zmizení se prý Romero, Silva a muž jménem Leroy Chavez projížděli v nákladním voze, když si všimli dívky, která kolem nich jede na kole. Snažili se upoutat její pozornost, troubili na ni, pokřikovali a když se k ní chtěli přiblížit, omylem ji srazili, zpanikařili a unesli ji. Následně její tělo odnesli aznásilnili ji. Když se Tara probrala, útočníkům pohrozila, že vše oznámí na policii. V tu chvíli prý Romero popadl nůž a ubodal ji k smrti, zatímco Silva a Chavez Taru přidržovali, aby se nemohla bránit.
Její tělo následně pohodili do křoví, ale když zjistili, že po zmizelé pátrá policie, přesunuli ho do sklepa. Právě tam si Tary všiml i Henry, kterému však útočníci vyhrožovali, že pokud o tom někomu řekne, zabíjí i jeho a mladík věděl, že říkají pravdu. Vrazi a násilníci Henrymu navíc důrazně sdělili, že se nikdy do průšvihu nedostanou, neboť otec Romera pracoval jako šerif a svému synovi měl dokonce vraždu pomoci zakrýt.
Henry vyšetřovatelům sdělil i plán, který útočníci měli. Ti chtěli Tařino tělo později hodit do nedalekého rybníka a její kolo zlikvidovali na vrakovišti, což se nikdy nepodařilo prokázat. Tuto teorii policistům následně potvrdil i další svědek, kterému se Romero svým brutálním činem pochlubil ještě předtím, než v roce 1991 spáchal sebevraždu. Tařino tělo ale nikdy nalezeno nebylo a žádná obvinění nebyla vznesena.
Případ i po letech budí hrůzu a amatérští detektivové z celého světa se stále nevzdávají. Tařina sestra Michelle spolu s kamarádkou hledané Melindou Esquibel natáčí podcast, v němž se zmizení dívky pravidelně věnuje, obě zmíněné pracují na dokumentu, jenž by mohl případ detailně zachycovat, a i nadále úzce spolupracují s FBI. Právě FBI v říjnu roku 2019 vypsala odměnu 20 000 dolarů (zhruba 425 tisíc korun) za informace vedoucí k vyřešení tohoto záhadného příběhu.
