Odpovídáme na dotazy, které vyvstávají v souvislosti s napadením Ukrajiny Ruskou federací.
Ve středečních nočních hodinách Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Státy po celém světě vyjadřují Ukrajině podporu a během čtvrtka budou jednat o dalších balíčcích sankcí vůči Rusku. Česká republika vytvořila linku a webové stránky pro Ukrajince u nás i v zahraničí s cílem poskytnout pomoc. Vedle těchto platforem funguje i telefonní linka pro Čechy a Češky, kde se dozví, jak mohou obyvatelům Ukrajiny v České republice i v zahraničí pomoci.
Konflikt s sebou nese řadu otázek. Lidi zajímá, co se bude dít v blízké budoucnosti a jestli jsou v ohrožení také další země, včetně České republiky a Slovenska. Pro lepší přehled jsme proto sestavili seznam dotazů, které v souvislosti s válkou vyvstávají, a odpovědí na ně.
1. Kde konflikt začal a proč?
Rusko už od loňského jara seskupovalo vojenské jednotky na hranicích s Ukrajinou. Situace vyeskalovala v únoru letošního roku, kdy svoji přítomnost významně zesílilo a přiblížilo se hranicím s Ukrajinou. Ruský režim vydal požadavky na „bezpečnostní záruky“, kterými žádal po Severoatlantické alianci významné ústupky ve vojenské spolupráci s bývalými zeměmi SSSR. Putin vyjadřoval své obavy ze vstupu Ukrajiny do NATO. V tomto týdnu Rusové uznali nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny, načež obdrželi zvací dopisy s žádostí o vojenskou ochranu. Tímto podmínili svůj vstup na Ukrajinu.
Ruský režim se podle svých slov „bál agrese z ukrajinské strany“. K ozbrojenému útoku došlo ve čtvrtečních brzkých nočních hodinách. Napadena byla řada klíčových míst, včetně hlavního města Kyjev. Tam se přes den ozývaly výbuchy a střely. Rusko se zmocnilo už i bývalé jaderné elektrárny Černobyl a útočilo na letiště.
Prezident Ruské federace Vladimir Putin přišel během středy a čtvrtka s nepodloženými tvrzeními o tom, že se v rámci operace snaží o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny. Nacistické proudy v Ukrajině ale podle prezidenta Volodymyra Zelenského neexistují. On sám zdůrazňuje, že je žid a s nacistickou ideologií není žádným způsobem propojen ani on ani Ukrajina jako taková.
2. Jaké kroky podnikají západní země?
Země Evropské unie v současnosti jednají o řadě sankcí, které na Rusko hodlají uvalit. Během středy stáhlo Německo souhlas o provozu plynovodu Nord Stream 2. NATO zároveň posouvá své jednotky na východní hranice svého pole působnosti. Na hranicích Polska a pobaltí je v současnosti podle BBC přibližně 5000 vojáků, další 4000 střeží hranice Ukrajiny a Slovenska.
Spojené státy americké odstřihly ruskou vládu od financí ze Západu a v současnosti se zaměřují na velké hráče ruské ekonomiky, na odstřihnutí pěti velkých ruských bank pracuje i Spojené království. Západní státy i Evropská unie vyjadřuje slovní podporu Ukrajině. Na výsledky jednání se ale stále čeká.
Spojené království mezitím přichází s tvrdými sankcemi, které zahrnují i pokusy o odstřihnutí bank i oligarchů globálního mezibankovního platebního systému SWIFT. Premiér Boris Johnson navíc apeloval i na lídry jednotlivých západních zemí, aby Rusku znemožnili SWIFT používat. K tomu vyzval i ministry financí pobaltských států.
3. Jak k situaci přistupuje Česká republika?
Česká republika stojí plně za Ukrajinou. V současnosti funguje webový portál i telefonní linka, kde Ukrajinci najdou všechny způsoby, jak se z české strany dovolat pomoci. Vláda také sdělila, že pracuje na plánu usnadnění cesty ukrajinců žijících v Česku zpět na Ukrajinu, pokud se rozhodnou svou zemi bránit.
Rodinným příslušníkům v Česku žijících občanů Ukrajiny je umožněno přicestovat bez nutnosti žádosti o vízum. Stačit jim bude cestovní pas a veškeré procesy mohou vyřídit na místě. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) také sdělil, že pozastavuje veškerá vyhošťovací řízení a Ukrajinci žijící v Česku se nemusí bát, pokud nemají prodloužené povolení k pobytu.
V rámci humanitární pomoci Česká vláda uvolnila z rozpočtu 50 milionů korun na podporu občanů Ukrajiny na českém území. Dalších 250 milionů uvolnit ještě plánuje. Ukrajině poskytne Česká republika také dělostřelecké náboje. Pomoc země označil ukrajinský velvyslanec na plénu Sněmovny jako funkční a Česko je podle něj jednou z mála zemí, která bez prodlení Ukrajině pomáhá. Další sankce přijdou po jednání představitelů států Evropské unie.
4. Jsme teď v přímém ohrožení?
Čeští politici během čtvrtka několikrát zdůraznili, že Česká republika v současnosti není v přímém ohrožení. Během svých projevů v Poslanecké sněmovně však vyzývali obyvatele Česka k solidaritě a k určité opatrnosti. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i předseda vlády Petr Fiala (ODS) upozornil Čechy, kteří se pohybují na území Ukrajiny, aby oblast co nejrychleji opustili a všem lidem, kteří na Ukrajinu plánují odjet, doporučil, aby svou cestu odložili.
Pokud na Ukrajině žijí Češi, kteří se nedostali domů nebo musí z rozličných důvodů v zemi setrvat, případně lidé, kteří svou cestu odložit nemohou, mohou využít podpory České republiky. Představitelé státu těmto osobám i lidem v problémech doporučili, aby navštívili český konzulát ve Lvově.
5. Existuje ještě diplomatické řešení?
V současnosti vše nasvědčuje tomu, že diplomatické řešení aktuálně není na stole. Aby se takové řešení našlo, muselo by pokrývat jak pole válečné, tak i pole zbrojařské. Spojené státy podle BBC nabídly Rusku jednání o omezení raket dlouhého a středního doletu. Rusko chtělo, aby se žádné americké jaderné zbraně nedostaly mimo jeho území.
6. Jak mohu Ukrajincům pomoci?
Existuje několik způsobů, jak lidem na Ukrajině i ukrajincům žijících v České republice pomoci. Největší problém je s ubytováním. Konkrétní návrhy pomoci můžeš směřovat na e-mail [email protected]. Vedle toho můžeš také posílat peníze na transparentní účet organizacím, které chtějí lidem na Ukrajině pomáhat. Jedná se například o Člověka v tísni. Kompletní přehled způsobů, jak můžeš Ukrajincům pomoci jsme zveřejnili v tomto článku.
