Německý kancléř Olaf Scholz čelí za svá slova, která pronesl během panelové akce v rámci Katolického dne ve Stuttgartu, kritice.
Při pátečním projevu o postupném ukončení výroby elektřiny z uhlí a následné ztrátě pracovních míst v povrchové těžbě vyrušil Scholze protestující dav a jeden z aktivistů se údajně pokusil dostat na pódium, v čemž mu ale zabránila ochranka. „Budu upřímný: Tyto projevy v černém oblečení na různých akcích, které dělají stále stejní lidé, mi připomínají dobu, která je díky bohu dávno pryč,“ reagoval kancléř. Informoval o tom server CNN.
„Byl jsem také na akcích, kde sedělo pět stejně oblečených lidí, každý měl dobře nacvičený postoj a pak to pokaždé zopakovali. A proto si myslím, že toto není diskuse, že to není účast v diskusi, ale snaha manipulovat událostmi pro vlastní účely. To by člověk neměl dělat,“ dodal. Na videu z akce je vidět, že kancléř za svůj postoj sklidil potlesk mnoha posluchačů.
Jeho výroky se následně začaly šířit na sociálních sítích, kde řada uživatelů považovala slova za narážku na nacistické sbory SS v černých uniformách. Jiní se ovšem domnívali, že Scholz mohl mít na mysli studentské demonstrace v 60. letech a narušování přednášek a veřejných diskusí, které byly v té době běžné.
Klimatická aktivistka Luisa Neubauer v pondělí podle serveru DW založila internetovou petici, v níž požaduje, aby Scholz vysvětlil, co přesně chtěl svým výrokem říci. V otevřeném dopise kancléři uvedla, že ona a další aktivisté jsou zděšeni jeho volbou slov a že prezentuje klimatické aktivisty jako problém, zatímco jeho vláda neplní požadavky Pařížské klimatické dohody.
Vládní mluvčí Christiane Hoffmann popřela, že by Scholz toto přirovnání použil, a označila obvinění za „zcela absurdní“. „Kancléř učinil ochranu klimatu prioritou tohoto volebního období a je samozřejmě vždy připraven se tímto tématem zabývat a diskutovat o něm,“ dodala.
Scholz byl jmenován německým kancléřem jen několik měsíců poté, co Německo postihla nejhorší klimatická katastrofa posledních let – ničivé letní záplavy. Spolu se svou koaliční vládou složenou z SPD, ekologických Zelených a neoliberální FDP se zavázal dodržovat klimatické závazky a strany daly najevo, že chtějí změnit závislost země na fosilních palivech. Válka na Ukrajině ale aktuálně brání rozhodným krokům. Nová vláda plánuje postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030, úplný přechod na obnovitelné zdroje v energetice je naplánován na rok 2035.
