Pojď s Refresherem na výlet!
Trochu se nám zatáhlo, k vodě v rámci speciální letní série Kde se koupat tudíž dnes nezamíříme. Místo toho se opět vydáme na výlet do krásné české (v tomto případě tedy moravské) přírody. Tak si do batůžku zabal svačinu a dobrou náladu, ať můžeme jít.
Čeká nás zřícenina hradu Děvičky, ke které vede hned několik turistických tras. Vyrazit můžeš z obcí Klentnice, Perná, Horní a Dolní Věstonice či Pavlov. My jsme zvolili poměrně krátkou cestu z Dolních Věstonic. Na dvou kilometrech projdeš kolem hned několika vinic, roztomilých chatek a ovocných zahrad, kde se stromy prohýbají pod tíhou šťavnatého ovoce. Je to ale celkem do kopce, krásy si tak možná prohlédneš, až se vydýcháš cestou dolů. Hrady se holt stavěly na kopcích, no.
Autem z Brna budeš v Dolních Věstonicích za 38 minut, využít můžeš ale i veřejnou dopravu. Nejrychlejší se zdá být cesta z brněnského hlavního nádraží do Šakvic, odkud jezdí do okolí novomlýnské nádrže autobusy. Pokud pojedeš z Prahy, v cíli budeš – pokud D1 dovolí – za zhruba 2 a půl hodiny.
Z Dolních Věstonic se vydáme po červené turistické trase, která je zároveň archeostezkou vedoucí do Pavlova. Procházet budeme národní přírodní rezervací Děvín, která je součástí chráněné krajinné oblasti Pálava. Z tohoto území jsou známa lidská sídliště již z mladší doby kamenné, chovej se tu tudíž zodpovědně a nijak místní krajinu nenič ani neznečišťuj. Měj k ní a její historii úctu.
Na Děvičky se dostaneme po zhruba 2,1 kilometru a 251 metrech stoupání. Asi se trochu zapotíš, ale stojí to za to. Až sem vyšplháš, budeš mít celou Pálavu jako na dlani. Uvidíš místní vinice, projíždějící traktory, loďky plující po Nových Mlýnech a možná i malé vinné sklípky.
Tichý pláč děveček na Děvičkách
Zřícenině gotického hradu Děvičky, která se tyčí na severním okraji nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů – masívu Děvín, se též přezdívá Dívčí hrady. Zřícenina získala jméno pravděpodobně po třech skalních útesech, které podle pověsti představují zkamenělé dívky. Není úplně jasné, o jaké dívky se mělo jednat a proč zkameněly, jedno je ale jisté – pokud sem zamíříš v noci, možná uslyšíš jejich tichý nářek.
První zmínky o hradu pochází už z roku 1222, přičemž prvním purkrabím měl být Štěpán z Medlova, zakladatel šlechtického rodu Pernštejnů, který zároveň spravoval nedaleký hrad Veveří. Podle informací na webu hradu byla pravděpodobně stavba nejprve dřevěná. Jelikož historici nemají žádné prameny k období mezi roky 1247 až 1294, je možné, že byl hrad zničen při nájezdu Kumánů. Obnoven byl pak koncem 13. století za vlády krále Václava II. a roku 1334 jej Jan Lucemburský udělil lénem knížecímu rodu Lichtenštejnů.
