Více než polovina mladých lidí si myslí, že lidstvo je kvůli klimatické krizi „odsouzeno k záhubě“

Padesát šest procent lidí ve věku od šestnácti do pětadvaceti let se domnívá, že lidstvo je odsouzeno k záhubě. Vyplývá to z průzkumu o obavách mladých lidí z klimatické krize, který odborníci provedli v deseti zemích světa. Oslovili kvůli tomu deset tisíc lidí v této věkové kategorii. O výsledcích dosud největší studie na toho téma informoval server Vice.

Na vině je nečinnost vlád 

Dosud největší studii v této oblasti společně provedli v roce 2021 odborníci z Univerzity v Bathu, Centra medicíny pro inovace v globálním zdravotnictví ve Stanfordu a dalších vědeckých pracovišť. Výsledky prezentovali v medicínském týdeníku The Lancet. 

Čtyřicet pět procent dotázaných uvedlo, že úzkost, kterou v souvislosti se změnou klimatu cítí, ovlivňuje jejich každodenní život a běžné fungování. Hned šedesát procent respondentů si pak myslí, že vinu nesou vlády, které v otázce klimatu nedělají dost a svou nečinností zradily budoucí generace. 

Nejhorší situaci cítí mladí lidé v Indii, kde si až 74 procent dotázaných myslí, že lidstvo je kvůli současné klimatické situaci odsouzeno k záhubě. Následují Filipíny, kde s tímto tvrzením souhlasí 73 procent respondentů. 

Autoři studie se ptali také na to, kolik mladých lidí považuje budoucnost za děsivou. Nejvíce se o budoucnost obávají na Filipínách, konkrétně 92 procent respondentů. Nejméně obav má ohledně budoucnosti Finsko, i tam se ale o planetu obává více než polovina mladých lidí, konkrétně 56 procent.

5. listopadu 2024 v 17:20 Čas čtení 1:30 Těchto sedm států rozhodne americké volby. Proč jsou „swing states“ tak zásadní?

Klimatická úzkost má podle odborníků mnoho podob. Podle psycholožky Megan Kennedy-Woodward může jít o negativní emoce, následkem ale může být sociální úzkost, porucha spánku a problém s koncentrací. Mladým lidem doporučuje, aby čas od času omezili sociální sítě a čerpání informací o klimatické situaci. Neměli by váhat, pokud cítí, že si o svých pocitech potřebují promluvit s odborníkem.

Vlády jednotlivých států by si podle autorů studie měly uvědomit, jaký dopad má nedostatek jejich opatření v oblasti klimatu na psychiku mladých lidí. „Tvrdíme, že neschopnost vládních elit snížit nebo předcházet změnám klimatu přispívá k psychickým újmám,“ uvádí.