Některé ženy cítí jasné poslání – založit rodinu a stát se matkou. Jiné naopak od útlého věku vědí, že děti nechtějí. Později v životě se rozhodnou pro dobrovolnou sterilizaci. Jedná se o zákrok, během kterého se přeruší, uzavřou nebo odstraní vejcovody a ženy, které jej podstoupí, se stanou neplodnými. Se třemi ženami jsme si povídali o tom, proč se rozhodly pro dobrovolnou sterilizaci a jak tento zákrok ovlivnil jejich život.
Jana pochází z Prahy, je jí 36 let a pro sterilizaci se rozhodla z osmi důvodů. O alternativních formách ochrany před otěhotněním nepřemýšlela, neboť nejsou tolik spolehlivé. S postupem věku si čím dál více uvědomovala, že děti mít nechce. „Přerušovaný styk není 100% a nechci do sebe cpát hormony jen proto, aby si chlap mohl vesele a bez obav stříkat,“ sdělila Refresheru.
Dalším z důvodů je absence mateřského pudu. „Děti mi nepřijdou krásné, ale odporné. Necítím mateřský pud k lidským mláďatům. Naopak ke zvířecím ano – a silný. Při představě, že kojím, se mi zvedne žaludek. Celý proces zrození mi přijde nechutný a nechci tohle nikdy provést svému tělu,“ popsala své pocity.
Jana také odmítá stereotypní předpoklad společnosti, že každá žena musí mít dítě. „Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla pro sterilizaci, je také feminismus. To, že mám vagínu, automaticky neznamená, že musím rodit. Pokud by můj chlap chtěl děti, ať si je odnosí sám. Je hrozně nefér, že pro chlapa mít dítě znamená orgasmus a pak možná hraní si s dětmi. Naproti tomu ženská to celé oddře, zničí si tělo a pak celý život posluhuje dítěti a chlapovi,“ míní Jana.
Další důvody, které stojí za jejím rozhodnutím, jsou také ekologie, finanční situace a zdravotní důvody. „Planeta je přemnožená. Nevidím důvod, proč bych měla na svět přivádět dalšího konzumenta přírodních zdrojů, je nás už 8 miliard, bez mého dítěte fakt nevymřeme. Pokud bych někdy mermomocí chtěla mít za někoho zodpovědnost a o někoho se starat, adoptuji dítě z útulku. Stejně jako všechna svá zvířata. K mému rozhodnutí mě přivedla také finanční situace. Domnívám se, že rodič je zodpovědný za zajištění potomka až do jeho osamostatnění. Vzhledem k tomu, že nemám dostatečné finanční rezervy nebo majetek, který bych mohla prodat a žít z něj několik let, nehodlám si na krk uvazovat nesamostatnou osobu, která by na mně byla závislá. Co se zdravotních důvodů týče, moje matka má po těhotenství zničené břicho striemi, prsa do půli břicha, zkažené zuby. Nevidím důvod, proč bych si měla zničit tělo pro někoho jiného. Notabene, když chlap pro to neudělá nic, jen vystříkne,“ pokračovala Jana.
Jana si za svým rozhodnutím plně stojí. Nechce přijít o svůj životní styl, je přesvědčená o tom, že by nebyla dobrou matkou, že by své dítě buď nenáviděla, nebo obviňovala z toho, co všechno kvůli němu nemůže, ale částečně má také obavy, že by jej naopak udusila opičí láskou, když by jej chtěla ochránit před celým světem. Tak či onak, dítě pro ni není dobrou variantou.
Posledním z důvodů, proč podstoupila sterilizaci, je antinatalismus. Jana sdílí názor, že jakýkoliv šťastný zážitek je vykoupen utrpením a milionem zážitků špatných. Pokud by tedy přivedla na svět dítě, byla by navždy zodpovědná za veškeré utrpení a špatné věci, které by dítě muselo prožít anebo které by způsobilo. „I když by bylo dospělé a samostatné a dělalo by svéprávná životní rozhodnutí, já jsem ho přivedla na svět, a tudíž bych toho všeho byla vinna. Dítě se mě neprosilo o zplození. Jsem si jistá, že své teoretické děti miluji a to nejlepší, co pro ně mohu udělat, je, že je nepřivedu na tento svět a tím je ušetřím všeho zlého, co pro ně svět chystá. A ne, ty hezké okamžiky to fakt nevyváží,“ dodala Jana.
„U sexu se více uvolním a cítím, že mám sebe samu více ráda.“
Jana podstoupila zákrok na pražské klinice Iscare, kde za něj zaplatila něco málo přes 25 tisíc korun. Po zákroku zůstala 2 dny v nemocnici a následné 3 až 4 dny po zákroku se musela vypořádat s tím, že její tělo vstřebávalo plyny použité při laparoskopii. Za týden však byla plně funkční a mohla se vrátit do práce. Pokud o dobrovolné sterilizaci přemýšlíš, podle Jany se bolesti bát nemusíš. „Zákrok sám o sobě není bolestivý a jste dostatečně ošetřena léky. Nepříjemné jsou ale vstřebávající se plyny, které v těle po operaci zůstanou. Klidně bych do toho šla znova,“ řekla.
Rozhodně bych zákrok doporučila všem, kteří jsou definitivně rozhodnutí, že děti nechtějí. Ten pocit svobody je neskutečný.
Jana je se sterilizací nadmíru spokojená, operace u ní měla velký vliv i na psychiku. Díky zákroku se nyní může při sexu více uvolnit a více si jej užívá. „Čekala jsem po operaci rozdíl, ale ne až tak velký. Teď bych doslova vobtáhla všechno, co má kalhoty (smích). Ne že bych to teda realizovala, ale chuť je… Líbí se mi i muži, na které bych si dříve nepomyslela, víc se nosím a celkově si přijdu víc sexy. Cítím, že mám teď sama sebe víc ráda. Jak se člověk uvolní a užívá si života, je prostě spokojenější. Rozhodně bych zákrok doporučila všem, kteří jsou definitivně rozhodnutí, že děti nechtějí. Ten pocit svobody je neskutečný,“ uzavřela Jana.
Co se týče jejího rozhodnutí, přátelé ji v něm podporovali. Rodina jej však potřebovala rozdýchat. „Poté, co jsem mámě oznámila, že jsem byla na laparoskopické operaci a nechala jsem si odstranit vejcovody, vykřikla na mě, že jsem blbá. Ptala se, kdo se o mě postará, jestli ta moje zvířata. Tajně doufala, že ve 36 letech zabřeznu. Pak radši odešla ven se psem a já jsem to mohla probrat s tátou. Prásknul na sebe, že já jsem živoucím důkazem toho, že včas vytáhnout se ne vždy musí podařit, a taky řekl, že když budeme šťastní my, bude šťastný i on,“ dodala Jana s tím, že babičce tuto informaci raději neřekla. Zničilo by jí to svět.
Nela: Mít děti by nemělo být bráno jako tak silná sociální norma
Sterilizaci podstoupila ve věku 21 let i nyní 22letá Nela z Brna. Ještě předtím, než zákrok absolvovala, přemýšlela i o jiných formách ochrany, ale sterilizace pro ni byla nejlepší možností. „Pro mě je to dobrý způsob antikoncepce, protože je trvalý, nezvratný a velmi účinný. Také je ekologický a na rozdíl od hormonální antikoncepce šetrný pro tělo,“ popsala pro Refresher.
Necítím žádnou touhu mít děti, není to něco, co chci v životě dělat. Pořídit si dítě je něco, co musíte opravdu chtít, ne naopak.
Stejně jako Jana si je také Nela jistá tím, že v budoucnu děti nechce. „Těch důvodů by šlo říci opravdu hodně. Ale ‚nechci‘ je sám o sobě dostatečný důvod. Necítím žádnou touhu mít děti, není to něco, co chci v životě dělat. Pořídit si dítě je něco, co musíte opravdu chtít, ne naopak. Mít děti by nemělo být bráno jako tak silná sociální norma, že lidi potřebují nějaké zvláštní důvody si je nepořídit. ‚Netoužím po nich‘ je velmi dobrý důvod,“ řekla Nela.
Za sterilizaci zaplatila v součtu 30 tisíc korun, přičemž v ceně jsou započítány také léky na ředění krve a stahovací punčochy. Zákrok pak absolvovala v úterý a jen o dva dny později už byla v práci. „Dělám fyzickou práci, tak jsem ještě v ten čtvrtek požádala spolupracovníky o pomoc s těžkými věcmi, za těchto křehkých okolností. V pátek jsem na sebe ještě byla opatrná, v sobotu už jsem pracovala normálně. 14 dní po zákroku mi vytáhli stehy, měsíc jsem měla zakázán pohlavní styk,“ dodala s tím, že celý zákrok trval zhruba 20 minut a nic ji po něm nebolelo. I Nelu zákrok změnil. Má nyní menší strach z otěhotnění.
Největší oporou pro Nelu v tomto rozhodnutí byli její přátelé. Po zákroku jí prý gratulovali, ptali se, zda je v pořádku, avšak u rodiny se s takovou reakcí nesetkala. Když matce oznámila, že jde na zákrok, snažila se změnit její názor. Kontrolovala ji, zda nezměnila názor a nechce si to rozmyslet, což Nela vnímala jako frustrující a otravné. Za svým rozhodnutím si i nadále stála.
Petra: My lidé jsme pro tuto planetu jako mor
„Už od 15 let jsem měla jasno v tom, že děti nechci. Chtěla jsem svůj život trávit jinak než péčí o potomky,“ začala své vyprávění 40letá Petra z Prahy. „Dříve jsem si myslela, že za to mohou mé zážitky z dětství – to, jak jsem viděla svoji maminku neustále prát a žehlit, vařit, uklízet. Nevybavuji si žádnou vzpomínku, kdy by nějaký čas věnovala sama sobě. Neměla koníčky ani záliby. My děti jsme byly a jsme její život,“ pokračovala.
Takový způsob života Petra nechtěla. Svůj čas chce trávit s partnerem, svými psy, kamarády, rodinou, chce se věnovat svým zájmům a koníčkům, a když nemá náladu, chce si jen zalézt pod deku a celý den koukat na filmy. Chce být svobodná. Svobodná a nezávislá.
Huntujeme, co se dá. Ničíme přírodu, zabíjíme zvířata i sebe navzájem.
Jenže svoboda není jediným důvodem, proč se rozhodla pro sterilizaci. Děsí se přelidnění planety. „My lidi jsme jako mor pro tuhle planetu. Huntujeme, co se dá. Ničíme přírodu, zabíjíme zvířata i sebe navzájem. Netvrdím, že všichni, ale stále je to většina. Nechci k tomu ještě přispívat dalšími takovými. Samozřejmě bych se snažila děti vychovávat co nejlépe bych mohla a zvládla, ale stejně by to nebyla jistota. Je to šance 50/50 a to riskovat nechci a nebudu,“ míní Petra.
Za sterilizaci včetně předoperačního vyšetření Petra zaplatila zhruba 15 tisíc korun. Operována byla v úterý a v pátek již normálně nastoupila do práce, jen nesměla zvedat nic těžkého, namáhat se nebo cvičit. Co potřebovala, to během dne v pohodě zvládla – uvařit, lehce poklidit, zajít na malý nákup a jiné.
„Gynekoložka mi řekla, že s tím nesouhlasí, a odmítla mi doporučit jiného doktora.“
Petra neměla takové štěstí jako Jana a Nela a zákrok nesnášela příliš dobře. „Všeobecně špatně snáším narkózy. Zvracím po nich, bolí mě hlava, omdlévám. Ale to se sterilizací nemá nic společného. Po operaci mě velmi bolelo břicho, což bylo kvůli plynu, kterým vyplnili moji břišní dutinu, aby se jim laparoskopicky lépe pracovalo. Sestřičky mi ale pravidelně píchaly léky proti bolesti,“ popsala operaci, která trvala zhruba hodinu.
Dnes už ale Petra na bolest nemyslí a na sterilizaci vidí jenom výhody. Sex si užívá více než předtím a nemá žádné strachy z nečekaného otěhotnění.
Doma by se však s pochopením nesetkala. „Rodině jsem to neřekla. Nepřišlo by pochopení, a ještě by je to ranilo, což jsem nechtěla. Vědí, že děti nechci a jaký na to mám názor, ale stejnak to občas ještě zkusí a stále doufají. A to i přesto, že je mi už 40. O sterilizaci ví jen můj partner a kamarádky, které mají na děti stejný názor jako já,“ uvedla Petra.
S nepochopením se pak překvapivě setkala také u své gynekoložky a svého ošetřujícího lékaře v Neratovicích, kde Petra sterilizaci podstoupila. Gynekoložka jí nechtěla vyjít vstříc, nechtěla jí poradit, kde zákrok podstoupit, na co se připravit, a celou diskusi utnula s tím, že nesouhlasí a konec. Podobné reakce se pak Petře dostalo od lékaře, který sterilizaci prováděl. S úšklebkem jí řekl, že dělá chybu a že do roka a do dne u něj bude prosit o umělé oplodnění.
Je to můj život, mé rozhodnutí a za tím si stojím. Jsem šťastná a spokojená.
Lékař neměl pravdu. Petra je šťastná a za svým rozhodnutím si stojí. „Je to můj život, mé rozhodnutí a za tím si stojím. Jsem šťastná a spokojená, určitě bych do toho šla znovu a mnohem dříve. Co si myslí ostatní, mě nechává klidnou,“ uzavřela.
O sterilizaci s MUDr. Markem Střechou, primářem gynekologie a porodnictví v Oblastní nemocnici NáchodCo je to ženská sterilizace?
Ženská sterilizace je umělé navození neplodnosti (sterility) chirurgickým přerušením, uzavřením nebo odstraněním vejcovodů bez odstranění nebo poškození pohlavních žláz/vaječníků. Přeruší se komunikace mezi vaječníkem a dutinou děložní a zabrání se tak kontaktu ženských a mužských pohlavních buněk, tj. vajíčka a spermie ve vejcovodu. Po provedeném výkonu nedochází k žádným hormonálním změnám v těle ženy, proto je tento výkon považován z hlediska antikoncepce za velice šetrný.
Jak taková sterilizace probíhá?
Sterilizace se provádí chirurgicky – buď laparoskopicky nástroji zavedenými obvykle dvěma až třemi vpichy přes stěnu břišní do dutiny břišní přerušením vejcovodů, nasazením svorek na vejcovody nebo jejich úplným odstraněním. Může se provést též řezem – otevřeným přístupem přes stěnu břišní, obvykle při císařském řezu. Hysteroskopický přístup / zavedení kovové spirálky do vejcovodu přes pochvu a dělohu se dle mých informací kvůli zastavení distribuce této spirálky výrobcem od roku 2018 neprovádí.
Jaká jsou rizika sterilizace?
Rizika sterilizace zahrnují obecná rizika chirurgických výkonů, jako jsou: poškození stěny močového měchýře, střeva, velkých cév či rizika anesteziologická jako alergická reakce na anestetikum, lék podávaný k navození spánku. Vyskytnout se může také pooperační zmatenost, zvracení, komplikované hojení rány, vznik infekce, pooperační bolesti břicha nebo bolesti malé pánve. Pokud metoda selže, může být následkem nechtěné otěhotnění.
Musí žena splnit nějaké podmínky, aby mohla být sterilizována?
V České republice je sterilizace upravena zákonem č.373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Provádí se ze zdravotních nebo jiných než zdravotních důvodů. Ze zdravotních důvodů lze provést sterilizaci osobě starší 18 let, která musí k výkonu udělit souhlas a mezi souhlasem a výkonem musí uplynout nejméně 7 dnů. Bez zdravotních důvodů může o zákrok požádat každý občan starší 21 let na základě písemné žádosti, mezi souhlasem a výkonem je v tomto případě vyžadována lhůta nejméně 14 dnů. Pacientka musí být poučena svým ošetřujícím lékařem o povaze výkonu, jeho následcích a možných rizicích, a to v přítomnosti svědka z řad zdravotnických pracovníků.
Jedná se o nevratný zákrok?
Sterilizace je zákrok nevratný, patří mezi nejspolehlivější antikoncepční metody a riziko selhání je v řádu zlomků procenta (0,02–0,5).
Opravdu žena po sterilizaci nemůže otěhotnět?
Jako ve všech oborech lidské činnosti není nic stoprocentní, proto i v tomto případě může, i když velice zřídka, nastat selhání této metody a žena může otěhotnět v důsledku komplikací popsaných výše. Toto se děje v drtivé většině při užití metody přerušení vejcovodů, při jejich úplném odstranění je možnost otěhotnění mizivá. Pokud k těhotenství dojde, je často mimoděložní, tzn. oplozené vajíčko se uhnízdí mimo dutinu děložní, obvykle ve vejcovodu. Tento stav vyžaduje okamžité lékařské vyšetření a řešení je obvykle též chirurgické s odstraněním mimoděložní gravidity. Pokud by žena změnila po provedené sterilizaci v budoucnu své rozhodnutí a chtěla otěhotnět, je to možné metodami asistované reprodukce.
Existují kategorie žen, pro které je sterilizace nevhodná?
Sterilizace je nevhodná pro ženy, pro které by samotný operační výkon v celkové anestezii znamenal vysoké zdravotní riziko, které by nebylo vyvážené přínosem provedené operace. Velmi důležité je důkladně poučit zvláště mladé bezdětné žadatelky o důsledcích jejich rozhodnutí, neboť v budoucnu mohou změnit názor na své reprodukční plány a litovat svého unáhleného konání.
