Nad životem u moře přemýšleli dlouhá léta, a tak nakonec volba padla na Sardinii. „Máme zeleninu, ovoce, stromy, zvířata a chceme si vybudovat co největší potravinovou soběstačnost,“ říká Ľubo. Přinášíme ti český překlad rozhovoru z webu Refresher.sk.
„Opravdu to funguje a člověk si může dům v Itálii koupit za 1 euro. Háček je v tom, že musíš mít 1 euro a k tomu připraveno dalších 50 tisíc,“ popisuje Ľubo Michalčák, který se před dvěma lety spolu s partnerkou a dcerou přestěhoval na prosluněnou Sardinii.
Dlouhá léta snil o tom, že bude žít u moře, a své dceři chtěl dopřát krásnější dětství než mezi paneláky na Slovensku, takže nakonec volba padla na malou vesničku na severu Sardinie. Dnes tam mají velký dům s apartmány k pronájmu, ale i zahradu, kde společně budují soběstačnou farmu.
„Snažíme se kupovat místní produkty, přičemž maso, zelenina i ovoce často fungují na principu ‚0 kilometrů‘. Znamená to, že můžeš nakoupit přímo u pěstitele. I my máme takového pěstitele, ke kterému chodíme jednou týdně, vždy nám nabalí čerstvou úrodu, domácí víno a máme zařízeno,“ popisuje Ľubo životní styl své rodiny.
Měli jste promyšlený plán, nebo jste se spontánně rozhodli odejít ze Slovenska?
Dlouhodobě jsme hledali místo u moře, kde bychom se mohli usadit. Nebylo to tak, že bychom se sebrali ze dne na den a odjeli k moři. Z minulosti máme zkušenost se životem v Thajsku, kde jsme žili rok a půl, vyhovovalo nám to a zvažovali jsme život přímo tam, ale nakonec jsme se rozhodli, že Evropa je Evropa.
Udělali jsme si racionální selekci, vybírali jsme od Chorvatska přes Itálii až po Španělsko. Porovnávali jsme několik destinací, přičemž Sardinii jsme v minulosti již vícekrát navštívili, takže když jsme se zamysleli, vyšla nám jako ideální místo.
Do stěhování jsme ale nechtěli jít narychlo. Podnikáme s nemovitostmi a v Bratislavě jsme měli rozjeté nějaké obchody, takže jsme to řešili postupně a pak přišel covid. Tehdy jsem si uvědomil, že by to mohl být správný moment pro přestěhování. V té době se nám navíc narodila dcera a chtěli jsme jí dopřát jiné dětství než v paneláku.
Hledat bydlení u moře během pandemie zřejmě nebylo jednoduché.
Během pandemie se nedalo nikam cestovat, tak jsme nemovitosti hledali jen přes internet. Když jsme se tam pak jeli podívat, zjistili jsme, že nemovitosti, které jsme považovali za favority, jsou hrozné, a hned jsme je vyškrtli.
Vesničku La Ciaccia, ve které dnes bydlíme, jsme objevili náhodou a ani jsme tam původně neplánovali jet. Nakonec jsme náš dům koupili hned na první návštěvě. Na Sardinii nyní trávíme 95 procent času a na Slovensko jezdíme už jen občas. Také trh s nemovitostmi je na Sardinii mnohem příznivější než doma, takže své aktivity soustřeďujeme tam.
Měli jsme ohromné štěstí, protože naše nemovitost se prodávala poprvé po 50 letech, kdy ji postavili původní majitelé.
Když se vrátíš do minulosti, dokážeš identifikovat zlomový bod, kdy sis jako člověk ze Slovenska řekl, že opravdu chceš žít u moře?
Měl jsem to v hlavě dlouhá léta. Nutila mě k tomu moje celoživotní nemoc, protože mám silný atopický ekzém. Když jsem bydlel v Bratislavě, byla to katastrofa. Byl jsem závislý na silných kortikoidních mastech a hormonálních lécích, jinak jsem to neuměl udržet pod kontrolou. Vždy jsem si říkal, že musí existovat nějaké řešení.
V dětství jsme jezdili k moři a vždy mi to pomohlo, ale nebylo to vyléčení. Měl jsem ale pocit, že by to mohla být správná cesta. Když jsme žili v Thajsku, tak mi ekzém po půlroce kompletně zmizel. Najednou jsem ani nevěděl, že nějaký ekzém mám, i když jsem se neřídil žádnými doporučeními, neměl jsem žádné diety, jen jsem žil u moře.
Když jsme přijeli žít na Sardinii, ekzém už se nevrátil. Problém mám jen tehdy, když jedeme na Slovensko. Pokud tam zůstaneme déle než dva týdny, tak se to začne znovu vracet, protože v mém případě je to zřejmě jen změnou prostředí.
Jak probíhá hledání vysněného domu u moře na Sardinii v porovnání s hledáním nemovitostí na Slovensku?
Hledání probíhá standardně. My jsme se nemovitostmi zabývali na Slovensku, pořád jsme kupovali a prodávali, takže jsme se v tom už vyznali. Naučili jsme se místní pravidla a zákony, což nám velmi pomohlo, neboť jsme si tím sami prošli. Díky tomu jsme později začali lidem nabízet realitní služby ve spolupráci s místními firmami.
Dnes se nám ozývá hodně lidí z Česka a Slovenska s tím, že chce na Sardinii koupit nemovitost. V naší oblasti jsou zatím ceny velice příznivé, i když jsme přímo u moře, ale jde cítit, že to roste. Slováci vidí, že doma to není velká sláva, tak si raději koupí investiční nemovitost na Sardinii.
Říkáš, že se realitami zabýváš už dlouho. Podnikáte v nich?
Ano, podnikáme v realitách. Zatím vše, co jsem v životě dělal, se točilo kolem realit. Svůj první byt jsem koupil už ve 21 letech, protože tehdy byla dobrá doba na koupi nemovitosti. Pokud se člověk tenkrát svezl na té vlně, tak se na tom dalo vydělat. Ale už jsme vycítili, že na Slovensku správná doba na podnikání v realitách pominula, tak jsme se raději přesunuli.
Ceny ve vesničce, kde na Sardinii bydlíte, podle tebe nejsou tak vysoké. Kdybych si tam chtěl koupit domeček poblíž moře, jak se to pohybuje cenově?
Co se dozvíš po odemčení?
- Jaké jsou ceny velmi slušných apartmánů u moře na Sardinii.
- Kolik stojí týdenní pronájem Ľubova apartmánu.
- Proč svůj dům na začátku hledání inzerátů rovnou škrtli a nechtěli ho.
- Jak se snaží vybudovat téměř 100% potravinovou soběstačnost.
- Jaké jsou na Sardinii životní náklady v porovnání s cenami na Slovensku.
- Zda lidé opravdu mohou koupit dům v Itálii za 1 euro a jak to funguje.
